Senior dům v Novém Bydžově
Nedaleko hřbitova s kostelem, na okraji Nového Bydžova, vznikl domov pro seniory, který přepisuje představy o tom, jak může vypadat stáří.
Cihlový dům obklopený zelení pracuje s tichem, světlem a důstojností. Místo ústavu nabízí skutečný domov.
Je tu sad, vysoké stromy, cihlové zdi a historické město s radnicí, kterou všichni místní znají.
Přes ulici vidíte hřbitov a kostel, v sousedství stojí nemocnice. Na první pohled možná trochu truchlivé místo, na ten druhý krásný a klidný kout, jako stvořený pro nový Domov pro seniory.
Stárnutí populace je bohužel realitou současné Evropy. Otázka nestojí jen na tom, kde budou senioři bydlet, ale jak budou žít. Co jim společnost nabízí a jakou roli jim přiznává.
Architekti ze studia Architektura si na začátku kladli jednoduchou otázku: Jak bychom chtěli ve stáří žít my sami?
Město Nový Bydžov zadalo návrh domova na místě bývalého sadu přiléhajícího k nemocnici. Pozemek umožnil vznik přízemní, plošně velkorysé stavby, kterou lze obejít i objet.
Dům samotný působí tak nějak samozřejmě, jako by sem patřil odjakživa. Krajina kolem je rovinná, s poli, lesy a horizonty, na nichž se rýsují siluety vesnic.
Základním principem je rozdělení domu na čtyři soběstačné domácnosti pro přibližně šedesát klientů. Každá z nich pojme patnáct lidí a vlastní personál.
Provoz funguje nezávisle, bez pocitu velkého anonymního zařízení.
Dispozice se vyhýbá dlouhým chodbám. Pokoje obíhají kolem společného atria a vytvářejí kompaktní celek.
Architekti nechtěli, aby chodby připomínaly tmavé průchody, vytvořili tedy světlem zalité cesty s nádhernými výhledy do vnitřních zahrad.
Každý pokoj má malou terasu s přímým vstupem ven. Klienti mají k dispozici krytá nádvoří i větší společné zahrady, které propojují dvě sousední domácnosti.
Centrální vstup na jižní straně vede do haly s recepcí a oválným atriem. Odtud se návštěvníci rozcházejí do jednotlivých částí.
Dům je přízemní, aby podporoval chůzi a přirozený pohyb. Procházka je součástí každodennosti a ne překážkou.
Fasáda z režných cihel navazuje na okolní zdi hřbitova. Francouzská okna chytře poskytují obyvatelům přímý kontakt s venkovním prostorem.
Každá ze čtyř částí má odlišný charakter stínění a drobných detailů.
Různé vzory cihel se propisují i do interiéru, například v recepcích nebo v koupelnách. Díky odlišným vzorům a barvám vznikly čtyři odlišné domovy: Travinová, Černýšová, Heřmánková a Pampelišková.
Interiér kombinuje cihlu a bílou barvu. Světlo se odráží od stěn, prostory působí vzdušně a přehledně.
Podlahy nechali architekti vytvořit na zakázku. Motivy místních květin a travin se promítají do povrchu a pomáhají s orientací. U vstupů do pokojů se vzor zvedá na stěnu a vytváří jemné obrazy.
