Tradičně býval podzim v zahradě obdobím, kdy se záhony stříhaly a uklízely do posledního lístečku. Dnes už ale víme, že méně je v tomto období více. Proč tomu tak je a jakou péči se i přesto vyplatí neodkládat?
Většinu rostlin je lepší ponechat na záhonech přes zimu a hlavní střih provést až na jaře. Stonky a listy totiž umí chránit střed rostliny před mrazem a zatékající vodou, poskytují úkryt užitečnému hmyzu, jsou potravou pro ptáky a navíc ojíněná či zasněžená květenství vypadají v zimě krásně dekorativně. Tak proč se jich zbavovat?
Vždy samozřejmě záleží i na druhu rostlin a jejich kondici. Pryč každopádně musí nemocné nebo škůdci napadené listy. A pozor, takové neházejte ani na kompost. Některé rostlinné patogeny a škůdci dokážou mrazy přežít na rostlinných zbytcích a dokonce i v půdě. Vhodné je ostříhat také druhy jako hosta nebo pomněnkovec, neboť jejich velké listy obvykle po prvním mrazu zežloutnou, rozpadnou se a vytvoří mokrý slizký povlak, pod kterým může začít uhnívat srdíčko rostliny. Nůžky můžete vzít i na rostliny, které se nekontrolovatelně samovolně vysévají (např. kontryhel, některé máky). Jinak budou na jaře vaše záhony plné sazenic, se kterými jste nepočítali. Po tomto podzimním střihu záhony pečlivě vyplejte a ke kořenům náchylnějších trvalek nebo nově vysazených druhů přihrňte mulč – kompost, štěpku nebo vrstvu suchého listí. Postarat byste se měli i o vysoké okrasné trávy, jako je ozdobnice nebo dochan. Nechoďte na ně však s nůžkami, ale svažte je provázkem do snopů. Zabráníte tím tomu, aby do středu trsu zatékala voda, která by v mrazech mohla zmrznout a rostlinu poškodit.
Foto: Shutterstock
Semínka z odkvetlé echinacey poslouží ptákům v zimě na přilepšenou.
Proč nechat nůžky odpočinout
Většina zimních návštěvníků vaší zahrady neostříhané rostliny ocení. Ptáci se mohou přikrmovat jejich semínky a odumřelé listy a stonky rostlin poslouží jako úkryt pro různý užitečný hmyz. Navíc je i v době vegetačního klidu mnoho trvalek stále atraktivních a jinak fádní zimní zahradu ozvláštní. Jsou to třeba nápadné semeníky třapatky nachové či rozchodníku nebo ostřice a okrasné trávy, které se ladně pohybují ve větru, a když jsou pokryté sněhem nebo jinovatkou, promění okolí vašeho domu či chalupy v zimní pohádku. Neostříhané rostliny zároveň na záhonech zachycují sníh, který izoluje půdu před chladem, a kořeny trvalek jsou tak lépe chráněny. A ještě jeden důvod k tomu, odložit generální úklid záhonů na jaro pro vás máme. I když možná není tak zřejmý, je pro zdravou krajinu velmi důležitý. Prázdné záhony, kde žádné rostliny přes zimu nezůstaly, jsou totiž mnohem náchylnější k erozi. Silný zimní vítr snadno odfoukne obnaženou půdu a srážky ji smyjí.
Nyní už víte, proč si hlavní úklid nechat až na předjaří. Měli byste se do něj pustit nejlépe během března, ještě než začnou ze země vyrážet nové zelené výhonky. Tehdy je ten správný čas na kompletní řez většiny trvalek. Všechny suché stonky a květenství třapatek, rozchodníků, šalvěje, bělotrnů, šanty, divizen a dalších musí pryč. Ostříhejte je jen pár centimetrů nad zemí. Nůžky vezměte také na všechny opadavé okrasné trávy, než jim začnou rašit nové listy. Levandule, ořechokřídlec, šalvěj lékařská nebo tymián se na podzim nikdy nestříhají hluboko, jinak by mohly vymrznout. A na jaře s jejich zkrácením počkejte až do dubna. Zkracují se zhruba o třetinu až polovinu na zelené dřevo. Stálezelené trvalky, jako jsou dlužichy, kakosty či bergenie stříhat ani nemusíte. Stačí je očistit od poškozených a uschlých listů. Příliš rozrostlé trsy starších trvalek pak můžete na jaře namnožit. Rýčem je rozdělte a přesaďte tam, kde budou vypadat a prospívat nejlépe.
