Architekti dovedně dokázali pracovat s limity pozemku i organickým rozmístěním stromů. Výsledkem je stavba, která přírodu nejen respektuje, ale přímo s ní splývá.
Dům na stromě záměrně upustil od standardních oken ve prospěch čistě abstraktních geometrických výřezů, které mají poskytovat promyšlené výhledy, nikoli jako otvory.
Architekti se rozhodli nezasahovat do krajiny, ale raději zvolili cestu elevace, čímž proměnili úroveň terénu v aktivní veřejný prostor a umístili soukromé pokoje pro hosty pod krycí korunu ginkga.
Architektonická forma budovy není náhodná ani ornamentální. Vychází naopak z přísných geometrických principů a vizuálních reakcí na dané místo. Její objem byl výsledkem jasného obrysu kontrolních linií, které reagují na nepravidelné tvary lokality.
Severovýchodní pokoj pro hosty má půdorys skloněný o 60 stupňů se vstupní halou a čajovnou, zatímco jeho protějšek na jihozápadě zavádí točité schodiště, které odděluje koupelnu od klidného relaxačního prostoru.
V noci vnitřní osvětlení zvýrazňuje kovovou fluorokarbonovou povrchovou úpravu. Díky tomu se schodiště a sloupy třpytí okolním světlem a působí jak vznášející se vesmírné plavidlo.
Paleta materiálů, zahrnující reflexní hnědou metalickou barvu, texturovaný bílý štuk a opálený cedr, upozorňuje na propojení stavby s okolím.
Světlo reaguje s materiály a mění kovové tóny v harmonii s okolní vegetací, zatímco štuk rozptyluje stíny a opálené dřevo zachycuje sluneční světlo, což dodává fasádě jemný, naturalizovaný vzhled.
Otočení centrálního jádra schodiště o 60 stupňů umocnilo prostorový tok a vytvořilo dynamickou souhru světla a struktury.
Ve zdech jsou integrované výsuvné panely, které zachovávají celistvost designu a přitom nijak neblokují světlo nebo proudění vzduchu.
Udržitelnost je zde viditelná na každém kroku. Zachování vzrostlých stromů na místě a výběr materiálů, jako je pálený cedr pro jejich odolnost a ekologickou šetrnost, ukazuje, jak promyšleně studio funguje.
