Dům je zasazen do krásné zeleně.
Jeho majitel a architekt se ale nakonec rozhodli zachovat nejen sto dvacet let starou stavbu, ale také ruinu bývalé likérky, která leží přímo pod ní.
Výsledkem je neobyčejné bydlení o užitné ploše pouhých 32,3 metru čtverečního.
Najdete v něm knihovnu přes celou stěnu, ložnici na galerii, koupelnu připomínající jeskyni i okno, ze kterého se otevírá pohled na pozůstatky dávno zaniklé továrny.
Z pozemku postupně odvezli více než osmdesát tatrovek suti. Teprve potom se naplno ukázalo, jak působivý prostor pod domkem vzniká a jak silné propojení mohou mít obě stavby, přestože z jedné zůstaly jen obvodové zdi a další fragmenty.
Staré zdivo připomíná minulost místa a zároveň vytváří neobvyklou kulisu pro současné bydlení.
Na rekonstrukci je zajímavé i to, co by jinde mohlo působit jako nedokončená práce. Stěny nejsou dokonale rovné, omítky mají nepravidelný povrch a některé rohy se místo ostrých hran jemně zaoblují.
Zásadním úkolem bylo také dostat do původně tmavého prostoru více denního světla.
Jedním z nejpůsobivějších míst domku je velké hluboké okno obrácené směrem k ruině likérky.
Přestože má domek užitnou plochu jen 32,3 metru čtverečního, interiér nepůsobí jako soubor malých oddělených místností. Architekt ho pojal jako jeden propojený prostor, ve kterém jednotlivé funkce přirozeně navazují.
Knihovna nadchne každého milovníka čtení.
Výhledy z okna stojí za to.
V otevřené galerii nad kuchyňskou se nachází spací zóna.
Za kuchyňkou se otevírá hlavní obytný prostor s krbovými kamny Morsø.
Za kuchyňkou se otevírá hlavní obytný prostor s krbovými kamny Morsø.
Vedle kuchyně vznikla koupelna, jejíž řešení patří k nejodvážnějším částem rekonstrukce.
Mnohé vznikly z původních materiálů, starých předmětů nebo přímo v dílně majitele. Jedním z nich je litinový lustr přezdívaný „kočka“, který Vladimír Pešek vytvořil ze starého navijáku z dílny svého otce.
Stav domu před rekonstrukcí
