Vyučený kuchař-číšník se nadchl do výroby věnců a sklízí obdiv ze všech stran

„Od narození žiji na jihu Moravy v krásném městě Znojmě, proto jsem své výrobky začal představovat pod názvem "Country Wreath Moravia". Už od malička jsem měl potřebu něco tvořit, a tak jsem se postupem času dostal k výrobě věnců,“ vysvětluje Václav Šumpich, jak se k neobvyklému koníčku dostal. „Nejsem florista ani zahradník. Jsem vyučený kuchař-číšník co doma "na koleni" začal splétat věnce a věnečky. Zpočátku to byly jen dárky pro kamarádky a rodinu, potom i pro kamarádky kamarádek... Vše začínalo nevinně a pletení tehdy bylo z dlouhé chvíle, ale postupem času se z toho stal nejen koníček, ale i vášeň.

Jak jste se k výrobě věnců dostal?

Od malička mám blízko ke zvířatům, rostlinám a přírodě celkově. Už jako malého kluka mě bavilo běhat po louce a sbírat kytky a vázat je dohromady a hrát si na květináře. Když jsem se rozhodoval kam po základní škole, chtěl jsem jít na zahradníka. Mamka mi to rozmluvila, ať jdu raději na kuchaře-číšníka, protože rád pracuji mezi lidmi a s lidmi.  Po škole jsem pracoval v oboru, ve kterém jsem se vyučil, ale ve volném čase jsem se věnoval kreativnímu tvoření. A jak jsem se dostal k věncům? Pracoval jsem v restauraci/kavárně, kde byly dekorace v takovém, jak se říká „Provence stylu“. Bylo tam i dost věnců a tím, jak jsem se na ně denně díval, tak jsem si říkal, co se mi líbí a co ne, co by šlo udělat jinak, kde by se dal vynechat plast a raději ho nahradit přírodním materiálem.  A pak když jsem dělal na jaře řez vrby na zahradě, tak jsem si řekl, že to z těch prutů teda vyzkouším umotat.  A už jsem v tom byl zamotaný.  Od té doby jsem motal věnce pro sebe, známé, kamarády, …

Kolik času dekoracím věnujete?

Dřív to bylo pár hodin týdně, pak několik hodin denně a teď, když je můj koníček i mou prací, tak se dá říct každý den. Mimo motání věnců a výroby dřevěných výrobků se má práce točí i kolem dekorací na našem malém e-shopu www.country-wreath.cz, který už druhým rokem provozujeme. Kromě svých výrobků zde nabízíme i další dekorace v našem oblíbeném, jak my tomu říkáme „venkovském stylu“. Někdo by to tak asi nenazval, ale to už je jen o názvu a na tom až tak nezáleží.  Pak ve svatební sezóně pomáhám s dekoracemi a květinami u kamarádky/kolegyně, která má svatební agenturu weweed. Takže dekoracím skutečně věnuji času hodně, ale hrozně mě to baví a jsem za to moc rád.

Co všechno dnes vyrábíte?

Stále jsou to hlavně věnce. Dřív jsem vyráběl věnce na zakázku. Zákaznice mi napsala, jakou má představu a já jsem se jí snažil vyhovět. Dnes už věnce na zakázku dělám minimálně. Většinu věnců vyrábím podle toho, co mě zrovna napadne, podle dostupných materiálů a až jsou hotové, tak je nabídnu na e-shopu.  Tak si věnec může zakoupit každý a já mám větší volnost při jejich výrobě, což mě baví nejvíc. Pak si trochu „hraju“ se dřevem. Vyrábím různé truhlíky, bedýnky, bedýnky na grilování, vyřezávaná jarní zvířátka, …

A pak také dělám/pořádám/natáčím kurzy. Před koronavirem jsem pořádal kurzy na výrobu sezónních věnců nebo výroby korpusů z vinné révy. To mě taky neuvěřitelně baví. 

Kde berete inspiraci?

Většinou v přírodě. Vidím nějaký materiál a hned přemýšlím, jestli by se z něj dalo něco umotat a s čím by se to dal ten a onen materiál spojit. Inspirací mi jsou také kreativní profily na Pinterestu a Instagramu a v neposlední řadě také #pletusisvujsvet, který jsem na Instagramu založil jako tag pro milovníky věnců, kteří si tak nějak stejně jako já motají svůj svět a chtějí ukázat ostatním, jak se jim to daří.

Jaké trendy ve floristice v současné době pozorujete?

Musím se hned na začátku odpovědi přiznat, že trendy ve floristice tak úplně nesleduji. Z pozorování mám ale pocit, že tak jako v módě, tak i ve floristice se vracíme k původním technikám. Nejen z hlediska vázání a tvorby, ale také pěstování samotných květin. Z technik se poslední dobou začal vracet kenzan. Kovový ježek pro napichování květin v nádobách totiž před několika lety nahradila aranžovací zelená houba – florex. Kenzany se ale poslední dobou těší velké oblibě. U pěstování se pak klade důraz na přírodní hnojiva a postřiky, zase se pěstují původní kultivary a hitem jsou také lokální pěstitelé. Když si mohu vybrat, také raději sáhnu po eukalyptu vypěstovaném v České republice než po tom, co k nám putoval přes půl světa.

Co od vás můžeme v blízké době očekávat?

Protože se blíží Vánoce, tak většinu času budu trávit v dílně při výrobě adventních a Vánočních věnců, osazováním Vánočních truhlíků…. Vánoce miluju, takže už teď se moc těším, až si nějaký umotám a vánočně nafotím. Po Vánocích, na začátku ledna začne sezóna střihu vinné révy, a to pro mě znamená jediné. Kolečko sběr prutů ve vinohradu-dílna-motání-sběr prutů ve vinohradu a motání, motání, motání.  Ale protože se věnce z vinné révy dají vyrábět asi tak jen cca 3 měsíce v roce a jak jsem už psal, techniku jejich výroby jsem dlouho piloval a vždycky se na ten krátký čas, co se s pruty dá pracovat, hrozně těším. A podle reakcí a zájmů o tento typ korpusů si myslím si, že nejen já.  A nedivím se, jsou to korpusy, dá se říct nesmrtelné a sluší jim to ve všech typech interiérů i exteriérů, s vazbou i bez vazby, …

Ještě bych rád nakonec k révě a celkově všem materiálům, které používám řekl, že vždycky se jedná o materiály, které mám od pěstitelů, vinařů, lesníků, známých … nebo ze strouhy od silnice. Nikdy nesbírám a neničím zahrady/pole/louky cizím lidem, jak si někteří občas myslí, a chtěl bych poprosit všechny, co si věnce tvoří, aby to dělali stejně. Neničte práci jiným lidem. Určitě máte ve svém okolí přátelé nebo i pěstitele, kteří vás po domluvě za dobré slovo nebo třeba za lahvinku vína nechají odnést pár větviček nebo klásků na to vaše tvoření.