Příběh Igráčka: Téměř zapomenutá hračka znovu ožívá a ukazuje dětem svět pirátů, dinosaurů a starého Egypta

Nová edice Igráčků zavede děti do světa dinosaurů, starého Egypta a pirátů. Mimo to představilo EFKO i novou edici společenských her a skládaček s tématikou klasických pohádek. „Jsem moc ráda, že obchodní partneři přijali tyto novinky s velkým nadšením. To je prvotní známkou toho, že se bude výrobek líbit i koncovým zákazníkům. Naše vývojové oddělení spolu s výtvarníky a grafiky odvedlo skvělou práci. Uplatnit se na trhu a zaujmout zákazníky je totiž čím dál složitější. Zákazníci jsou hodně senzitivní na cenu, takže stále hledáme cesty, jak snižovat náklady na výrobu. Musíme uspět v obrovské cenové konkurenci a zároveň nechceme slevit na kvalitě. Na novinky Igráčků a na pohádkovou edici se zákazníci mohou těšit již letos na jaře,“ uvádí Alena Trávníčková, obchodní ředitelka EFKO.

Tlak asijské konkurence a výzvy evropských výrobců

Letošní ročník veletrhu ukázal i změny v globálním trhu hraček. Oproti minulým letům rapidně vzrostl počet vystavovatelů z Asie, především z Číny. „Na jednu stranu rezonuje na veletrhu téma ekologických hraček a udržitelnosti a na straně druhé silný tlak výrobců z Asie, kde udržitelnost nikoho nezajímá a jejichž zboží k nám putuje tisíce kilometrů. Často se jedná o hračky „na jedno použití“, které navíc děti nijak nerozvíjí. Naštěstí existuje nemalá skupina zákazníků, která zatím preferuje kvalitu a známý původ hraček. Nicméně postavení evropských výrobců, není vůbec jednoduché. Jsme zatíženi velkou administrativou, přeregulovaností a vysokými náklady na vstupy. Někteří čeští výrobci her již svoji výrobu prodali a vyrábějí v Číně. Touto cestou se ubírat nechceme. EFKO má šedesát zaměstnanců, a to je velká zodpovědnost,“ uvádí Miroslav Kotík, majitel firmy EFKO a předseda oborového Sdružení pro hračku a hru.

Miroslav Kotík, majitel firmy EFKO a předseda oborového Sdružení pro hračku a hru

Nejen levná výroba z Číny trápí české výrobce. Jsou to i neproclené a naprosto nekontrolované zásilky zboží. Mezi další aspekty patří také jedny z nejvyšších cen energií, rostoucí náročnost na splnění legislativy, změny na tuzemském trhu a chování spotřebitelů. „S certifikací bezpečnosti našich hraček mám nemalé zkušenosti. Získání certifikátu je drahá a pracná záležitost. Testování v certifikovaných laboratořích mimo jiné zahrnuje chemické rozbory a mechanické zkoušky. Hračky poctivě vyrábíme pouze z prověřených materiálů s jasným původem. Ty jsou pak samozřejmě dražší. O tom si však u výrobků, které k nám skrze tyto platformy přichází z Asie, můžeme nechat jenom zdát. Výrobce se často ani nedá dohledat a spotřebitel pak nemá šanci si cokoli ověřit. Věříme, že evropští představitelé podniknou kroky k tomu, aby se tržní prostředí narovnalo,“ uvádí Zbyněk Čech, marketingové oddělení firmy EFKO. V letošním roce roste tlak na příslušné orgány Evropské unie v Bruselu, aby byla nastavena přísnější pravidla pro masivní a nekontrolovaný import zásilek z Asie.

Historie Igráčka – od socialistické výroby po moderní edice

Igráček je fenoménem československého hračkářství už od roku 1976, kdy se zrodil pod rukama Ing. Jiřího Kaliny, zaměstnance Výrobního družstva IGRA Praha. Jeho výrobu promýšlel již několik let jako alternativu k cínovému vojáčkovi. Spolupracoval při tom se svým přítelem Hansem Beckem z německého hračkářství Geobra Brandstätter GmbH & Co. KG, budoucím otcem figurky Playmobil. Zatímco německé figurky představovaly Indiána, rytíře a dělníka, v Československu to byla postavička zedníka a ženská postavička zdravotní sestřičky. Postupně přibývaly další modely a figurka se stala oblíbenou součástí dětských pokojů až do roku 2006, kdy IGRA přestala Igráčka definitivně vyrábět.  K obnově výroby došlo v roce 2010 firmou EFKO-karton. Na Igráčkovi přibyl vystouplý nos, širší úsměv, vlasy mají různé barvy i účesy, Igráček dokáže otáčet zápěstím a rozšířila se nabídka doplňků. Někteří dokonce zestárli a proměnili se v babičky a dědečky, jiní omládli a stali se dcerami a syny. Igráček je důkazem toho, že česká tradice může v globalizovaném světě uspět a nadále dělat radost dětem nejen v Česku, ale i v zahraničí.