Ačkoli stavení z 20. let nabízelo spoustu místa, působilo stísněně a nesourodě. Za pomoci odborníků se proměnilo v útulné zázemí pro pětičlennou rodinu

Pod letitým nánosem socialistických „zlepšováků“ se při rekonstrukci odhalila spousta prvorepublikové krásy. „Chtěla jsem, aby dům postavený v roce 1927 vypadal jako v době své největší slávy, a zároveň nepůsobil staromilsky,“ popisuje designérka Andrea Beranová. Majitelům tak poradila zrepasovat všechny dveře a také parkety. Nové věci společně vybírali tak, aby zapadly do hravého stylu majitelů založeného na vlně elegantního retra. Schodiště probudily nátěry a nová dřevěná madla. Původně se počítalo také s betonovou stěrkou, cena kolem sto tisíc korun však byla nad rámec rozpočtu. Kompletní náhrady se naopak dočkala podlaha. I když se na ručně malovanou dlažbu muselo pár týdnů čekat, než ji na míru vyrobí v Maroku, a její atypická tloušťka vyžadovala snížení povrchu, vyplatila se. „Hned po vstupu do domu upoutá, a navíc se výborně udržuje,“ oceňuje Rosa Mitnik.

Malý i velcí spolu

Celé horní patro o velikosti přes sto metrů čtverečních předchozí majitelé využívali jako jeden byt, takže byla nasnadě změna dispozic. Původní kuchyň se proměnila v pokojíček dvouleté Týnky a obývák se stal královstvím jejích starších bratrů. Ti tu mají postel s výsuvným lůžkem. „Čtyřletý Miki vnímá sedmiletého Kubu jako svého hrdinu a společná zábava před spaním je jejich každodenním rituálem. Až povyrostou, počítáme s dalším pokojem, co teď slouží jako hostinský a děti si v něm zatím hrají s legem,“ vysvětluje trojnásobná maminka. Mezi klučičím pokojíkem a hernou, které byly dřív průchozí, projektant vymyslel šikovnou chodbičku, kde je místo na školákův psací stůl. Na skříně z pražského bydlení nechala Andrea na míru vyrobit sádrokartonové příčky, a tak do nich přesně zapadly. Zatímco v holčičím pokojíčku a ložnici je podlaha z vinylu, u hochů se povedlo zachovat historické bukové parkety.

S designérkou

Když člověk zařizuje velký dům, kde by měl začít, aby se v procesu neztratil? Praktické je zvolit jeden prvek, který se prostorem prolíná, nebo se zaměřit na konkrétní barvu či materiál. Na úplném startu přemýšlejte hlavně technicky – vše si pečlivě změřte, aby se do prostoru vešlo vybavení z předchozího bydlení. Důležité je také nepodcenit půdorysné řešení do budoucna a naplánovat ty největší zásahy na začátek rekonstrukce, ať se později nemusí kopat tam, kde už je většina hotová. Tady se velké stavební úpravy odehrály hlavně v koupelně. Zásadní tu byly dva nápady – zrušila jsem vanu, kterou nahrazuje velký sprchový kout, a vymyslela posuvnou stěnou se zrcadlem, jež tak plní hned dvě funkce najednou. Kromě toho, že se v ní vidíte od hlavy až k patě, totiž zároveň zakrývá kotel s pračkou a dalším technickým zázemím.

TEXT: IRI NOVAK | FOTO: ZUZANA VESELÁ

(článek byl publikován v tištěném magazínu před dvěma lety, proto aktuální věk děti neodpovídá)