Málokterý kus oblečení má v našich šatnících tak nezastupitelné místo jako klasická „džíska“. Jak se do příběhu této americké ikony přimíchala Francie a proč se džínovina dostala v 50. letech na index?
Oblékal ji James Dean, Elvis Presley, Marilyn Monroe i John Lennon, stala se symbolem hnutí hippies v USA, punku v Británii a na přehlídková mola ji vyslali Jean Paul Gaultier nebo Oscar de la Renta. Džínová bunda dnes neodmyslitelně patří do jarního a podzimního šatníku. Jaký byl její příběh?
Všechno začalo na jihu Francie ve městě Nîmes [nim]. Právě odsud dovážel Levi Strauss bavlněný serž, ze kterého šil džíny. K názvu města se přidal francouzský výraz de pro předložku „z“ a vzniklo dnes už světoznámé jméno pro džínovinu – „denim“. Po úspěchu klasických džínů Levi Strauss přemýšlel, čím v té době ryze pracovní outfit doplnit, a někdy kolem roku 1880 vymyslel Levi’s Blouse 506, prototyp dnešní bundy. Ta měla na každé straně u zapínání na knoflíky tři záhyby, které se uměly roztáhnout a poskytovaly větší pohodlí. I proto ji nosili kovbojové, železničáři, horníci – zkrátka lidé, kteří se živili manuální prací.
Ne vždy se džínovina hřála na výsluní. V 50. letech 20. století neměla zrovna dobrou pověst. V některých amerických školách bylo zakázáno cokoli z denimu nosit, džínovina totiž symbolizovala kriminalitu mladistvých. Ale protože se v ní začaly čím dál častěji objevovat celebrity tehdejší doby, třeba James Dean ve snímku Rebel bez příčiny, puritáni měli brzy smůlu.
Skutečnou ikonou mezi džínovými bundami se stal model Trucker podle návrhu Jacka Luciera z roku 1967. Silueta této legendární „džísky“ se dodnes v podstatě nezměnila.
Aktuálně se „džíska“ nosí v mnoha barevných variantách, zdobí se perličkami, výšivkami či třásněmi. Skvěle vypadá ke květovaným šatům, osvědčila se i kombinace s černými kalhotami a v posledních letech se masivně vracejí na scénu i retro „all denim“ outfity.
.jpg)
