Přejít k hlavnímu obsahu
Rodina a děti

Její tělo, její volba a jak se toto nastavení v posledních letech ve světě proměnilo

Info ikona
Možnost volby

Od letošního června dochází postupně k zakazování interrupcí v jednotlivých státech USA, předtím k tomu stejnému v Polsku. Téměř půl století přitom nebyly takové problémy s tím, aby se žena rozhodla sama o tom, zda si dítě nechá, či nikoliv. Jaké události k těmto změnám vedly? A jaká je celkově historie potratů? To vše v článku.

Tereza Čaladi | 20. 09. 2022

Otázka potratů tu byla vždy. Údajně své místo měly již ve starověkém Řecku a Římě, kde nebyly nijak omezeny, a později ve středověku, kdy byly z náboženských důvodů zakázány. V obou případech však nebyly bezpečné. V těchto dobách se ženy pokoušely připravit o plod drastickými způsoby, které ohrožovaly především jejich život, jelikož lékařská péče pro takový zákrok ještě nebyla dostatečně vyvinuta. Tyto praktiky zahrnovaly těžké fyzické zátěže, horké koupele či pití čajů z jedovatých bylinek. Během 20. století, kdy medicína již pokročila a stejně tak i společenské myšlení, bylo v některých státech ženám povoleno umělé odebrání plodu v případě jeho poškození (první zemí bylo sovětské Rusko v roce 1920). Později také když došlo k početí znásilněním či incestem, když dítě ohrožovalo zdravotní stav matky a nakonec i na žádost matky. Ovšem v posledních letech se zdá, jako by na ženském těle přestávalo záležet a mnoho států se vrací zpět do situace, kdy jsou ženy nuceny využívat ony zastaralé praktiky potratů.

Podle statistik Lékařů bez hranic ročně potrat nepřežije z důvodu neposkytnutí patřičné odborné lékařské péče téměř 23 000 žen. K mnoha z nich dochází v rozvojových zemích, dá se však předpokládat, že k jejich navýšení dojde i v Polsku, kde 27. ledna 2021 vešel v platnost zákon, dle kterého nelze provést potrat legálním způsobem ani v případě závažného poškození plodu (což je zajímavé vzhledem k tomu, že Polsko - jako jedna ze zemí Východního bloku - bylo jedním z prvních, kde byly potraty za socialismu povoleny). Kvůli vývojovým vadám plodu se přitom do té doby v Polsku provádělo asi 98 %všech legálních potratů. Podle organizace Abortion Without Borders vyhledalo od přijetí nového zákonu v zemi více než 1 000 polských žen ve druhém trimestru potraty na zahraničních klinikách. 34 000 žen se však muselo uchýlit k ilegální variantě interrupce přímo v zemi. Data jsou přitom z října 2021, tedy tři čtvrtě roku od zavedení přísnějšího zákonu o potratech. Na veřejnost se přitom dostaly informace o 2 případech, kdy lékaři včas neodebraly mrtvý plod, v důsledku čehož ženy zemřely.

Ovšem namísto toho, aby se z těchto dat a kauz svět poučil, udělal naprostý opak. Minimálně ve Spojených státech, kde 24. června 2022 Nejvyšší soud (po změně jeho složení, přičemž 3 ze soudců jmenoval bývalý prezident USA Donald Trump) zrušil rozsudek Roeová vs. Wade s argumentem, že interrupce nemají oporu v americké ústavě. Případ Roeová vs. Wade byl otevřen koncem 60. let, když právničky Coffeeová a Weddingtonová přijaly případ Normy McCorveyové (v kauze označované jako Jane Roeové), který téměř na půl století kompletně změnil přístup k potratům. Roeová v důsledku znásilnění otěhotněla. Vzhledem k tomu, že však neměla finance ani vhodné prostředí pro výchovu dítěte, chtěla podstoupit interrupci. Tu ovšem Texas, v němž žila, nepovoloval a prostředky pro vycestování do jiného státu a podstoupení zákroku tam neměla. Vznikla tak obžaloba, v níž právničky poukazovaly na to, že protipotratový zákon porušuje ústavní právo žen na soukromí. Ta se dostala až k Nejvyššímu soudu Spojených států a v lednu 1973 bylo schváleno celoamerické právo na interrupci (do prvních 3 měsíců těhotenství bylo rozhodnutí, zda si plod ponechat, či ne, pouze na ženě). Toto rozhodnutí však bylo letos zrušeno a ponecháno na legislativě jednotlivých států.

Což vedlo k opětovným zákazům potratů téměř v polovině států USA. To se dle nejnovějších statistik týká specificky 21 z nich. Ve 14 státech jsou interrupce zakázány (i když k početí došlo znásilněním či incestem), ve 4 jsou povoleny do rané fáze těhotenství, v 8 státech jsou prozatím legální, ale chystá se obnovení zákonů z minulosti, které je zakazují. Zcela legální jsou tak ve zbývajících 24 státech (+ ve Washingtonu DC).

Ve světě jsou interrupce v současné době nelegální ve 24 státech. Mimo států USA jsou přitom velice rigidní (povoleny pouze v případě ohrožení života matky) také například na Maltě, v Egyptě, Laosu, Iráku či v Surinamské republice.

Tato čísla jsou enormní a stále se zvyšují, ačkoliv souměrně s nimi se zvyšují i počty žen, jejichž životy byly v důsledku neposkytnutí potratu či vyhledání nelegálních potratů ohroženy, ne-li hůře. Jde přitom o jediné – mít možnost volby. Když už nic jiného, tak my, Česky, bychom si měly vážit toho, že alespoň tu máme.

Zdroj článku