Učte své děti, aby se nebály světa ani negativních emocí, nabádají američtí vědci

Rodiče mají nutkání své děti neustále rozveselovat, když vidí, že jsou smutné či rozčilené. Američtí badatelé – profesorka psychologie Laurie Santos z univerzity Yale a behaviorální vědec Arthur Brooks z harvardské univerzity – však dospěli k překvapivému závěru: Pro děti je lepší, když je necháte prožít negativní emoce ze světa. Naučíte je, že negativní emoce jsou normální a především – nejsou trvalé. Poznatky vědců přinesl server cnbc.com.

Mohlo by se vám líbit

6 věcí, které (ne)dělají psychicky silné děti

Nebát se světa

„Někdy můžeme být naštvaní, smutní, úzkostní či frustrovaní. Není nutné se tomu za každou cenu bránit, je to totiž zcela normální,“ uvedla Laurie Santos ve svém podcastu The Happiness Lab. „Jakmile rodiče vidí svou dceru nebo syna smutné, častokrát honem dětem vyprávějí vtip nebo jim nabízí nějaký úplatek, například sušenku nebo novou hračku. Tato náplast však neřeší zdroj špatné nálady a zabraňuje tomu, abyste své děti naučili důležité lekci: Negativní emoce jsou běžné a nakonec pominou.“ Dítě by se podle profesorky psychologie mělo naučit, jak zvládat své pocity, aby si vybudovalo psychickou odolnost. To znamená, že úkolem rodičů je, naučit své děti pochopit, že se za svůj hněv, smutek či úzkost nemají stydět.

Laurie Santos nabízí snadno uchopitelnou analogii: „Řekněte svým dětem, že stejně jako existují slunečné a deštivé dny, sníh a bouřky, existuje i dobrá a špatná nálada.“ Arthur Brooks zdůrazňuje, že rodiče by neměli učit děti, aby se bály světa. Naopak. „Nepřipravujte neustále své děti na ty nejhorší scénáře,“ upozorňuje. „Tím riskujete, že je zbytečně vyděsíte a způsobíte jim úzkost.“ Děti, které svět vidí jako příliš nebezpečný a ohrožující, jsou častěji smutné, depresivní a méně spokojené se svým životem. Častokrát také dosahují horších studijních výsledků.

Mohlo by se vám líbit

Co se v mládí naučíš… Podporujte děti v kreativitě už od útlého věku

Štěstí je nakažlivé

Odborníci doporučují, abyste děti postupně připravovali na konkrétní problémy, se kterými se pravděpodobně potkají – ať už to bude špatná známka ve škole, sportovní neúspěch, neshoda s kamarádem. Je správné říkat dětem, v jakých situacích by měly být opatrné – že se musí rozhlížet, než přejdou silnici, proč za žádných okolností nechodit nikam s neznámým člověkem, nesedat k nikomu do auta a podobně. Není ale nutné vykreslovat jim svět jako takový, ve kterém číhá nebezpečí doslova na každém rohu.

„Je nesmírně důležité, aby v dětském pojetí světa nepřevážily hrozby. Prostě se snažme co nejčastěji poukazovat na laskavé chování jiných lidí, na to, jak je dnešní svět bezpečný a prosperující, co všechno nám nabízí, jak je skvělé, že žijeme ve svobodné zemi. Najděte si zkrátka způsob, jak děti přesvědčit, že celkově je drtivá většina lidí dobrá a věci se neustále zlepšují,“ říká vědec z Harvardu.

Brooks i Santos se shodují v tom, že štěstí je nakažlivé. „Když jste veselí, vaše děti budou pravděpodobně taky.“ Arthur Brooks dokonce v negativitě rodičů spatřuje hlavní problém dynamiky rodiny. „Rodiče mají obrovský vliv na emoce svých dětí. Mohou velmi významně podporovat jejich úzkosti, a naopak přispívat k jejich klidu a dobré náladě,“ tvrdí odborník. Pokud tedy u svých dětí cítíte nervozitu a nespokojenost, upřímně si zodpovězte na otázku, jak jste na tom v současné době vy. Možná je na čase zmírnit pracovní nasazení, vyřešit si partnerské neshody nebo konflikty s kolegyní či šéfem v práci.

Mohlo by se vám líbit

„To, že děti nevedeme k samostatnosti, je průšvih,“ říká psychoterapeutka Eva Labusová