Přejít k hlavnímu obsahu
Rozhovory

Rozhovor s Karolínou Břinkovou: Co pro ni znamená pomalá móda? A jak nakupovat oblečení udržitelně?

Info ikona
Karolína Břinková

Karolína Břinková je nejen milovnicí minimalistické módy, ale také zakladatelkou projektu Slow Femme. Jedná se stylový magazín, jenž propojuje ženy milující módu, kterým zároveň není lhostejná příroda. Jak se vlastně Karolína dostala ke slow fashion a kde ráda nakupuje?

Veronika Lechnerová | 18. 05. 2022

Karolíno, co vás přivedlo k tématu slow fashion?

O fungování současného módního průmyslu jsem se začala zajímat po zhlédnutí norské reality show Sweatshop – Deadly Fashion, kde blogeři zakoušejí realitu kambodžských sweatshopů. To mi otevřelo oči. Tou dobou jsem nastupovala na vysokou a začala psát blog o minimalistickém šatníku „capsule wardrobe“ – a jelikož jsem potřebovala vysvětlit, proč je důležité nakupovat méně, zato kvalitní oblečení, začala jsem s osvětou. Navíc mám zkušenost z brigád ve fast fashion řetězci, e-shopu s módou a práce pro nadnárodní firmu se spotřebním zbožím. Tyto zkušenosti formují můj pohled na fungování tohoto odvětví a umožňují mi nezkreslený pohled na dění.

Co pro vás představuje pojem „minimalistická móda“?

Minimalistická móda, podle mě, souvisí s celým životním stylem. Je o tom, čím se obklopuji a jak přemýšlím nad věcmi, které si pouštím do života. Snažím se nehromadit oblečení a vždy mi jde o maximální využití. V rámci oblékání už několikátý rok praktikuji systém základů šatníku, který mi umožňuje mít několik kousků, které se dají vzájemně kombinovat a nosit při různých událostech. V zásadě mám přibližně 25 univerzálních kousků, které mám ve skříni po celý rok a ty pak doplňuji sezónním oblečením v podobě sandálů, letních šatů nebo čepic a zimního kabátu.

Není den, kdy by na nás z výloh nekřičely slevové výprodeje. Jak jim podle vás lze nejlépe odolat?

Náš přístup k módě si volíme svobodně na základě našich hodnot. Jednoduchým způsobem, jak ho zařadit do běžného života je systém tzv. buyerarchy neboli nákupní pyramidy. Ta je inspirovaná známou Maslowovou pyramidou potřeb. Byuerarchy by se dala rozdělit na dvě části. V prvních čtyřech stupních spotřebováváme oblečení, které už bylo vyrobeno (noste to, co už máte ve skříni, využijte swapů nebo secondhandů), teprve pak přichází na řadu výroba úplně nového kousku.

A jak konkrétně postupovat v obchodě?

Sepište si wish-list věcí, které si chcete nově pořídit a porovnejte ho s tím, co už máte ve skříni. Není tam už náhodou daný kousek jen v trochu jiném střihu nebo odstínu? Sestavte si rozpočet. Vždy se snažte koupit co nejlepší kvalitu, kterou vám vaše peněženka umožní. Nešetřete na sobě. Oblečení je často to první, co ostatní uvidí. Špatný střih a nekvalitní materiál jde poznat na první pohled. Na nákupy nechoďte impulzivně nebo ve chvíli, kdy si potřebujete zkrátit čekání. Nekupujte si věci, do kterých plánujete zhubnout, přibrat, nesedí vám barva a střih. To, že je cenovka nízká, neznamená, že musíme brát první poslední, co nám přijde pod ruce. Daný kousek byste měli být schopni zkombinovat do minimálně tří outfitů. Teprve pak najde oblečení plné využití ve vaší skříni. Oblečení si zkuste ještě doma, než odstřihnete cedulku. Zkombinujte ho se zbytkem skříně. Hodí se do ní skutečně? Pamatujte, že během výprodejů je zkrácená doba na vrácení zboží. Noste a vynoste vaše oblečení! Je škoda peněz i času pro kousek, který by zapadl na dně vaší šatní skříně.

Řekněme, že bych si pořídila luxusní kabelku od jedné ze světoznámých značek. Jsou podmínky v továrnách takových značek odlišné od těch, kde se vyrábí fast fashion?

To záleží firma od firmy, nedá se generalizovat. Tyto firmy nejsou ochotny příliš sdílet informace o způsobu své výroby, proto se pravidelně umisťují na nejnižších příčkách Fashion Transparency Index, který každý rok zkoumá dostupné informace o výrobě jednotlivých firem. Pokud se chci seznámit s tím, jak se daná firma ke svým zaměstnancům i planetě chová, doporučuji si ji vyhledat na webu Good on You, která hodnotí firmy na základě přístupu k lidem, planetě a zvířatům.

Chodíte ráda do second handu? A pokud ano, prozradíte nám svá oblíbená místa?

Ano, oblečení ze second handu tvoří většinu mého šatníku. Našla jsem tam hedvábné košile i sukni, vlněné svetry mám pouze odsud, stejně jako saka a koženou biker jacket, kterou se mi podařilo ulovit za 99 Kč. Nyní tam hledám zajímavé a netradiční kousky, které mi pomohou obměnit můj šatník, dodají mu trochu hravosti. V Praze mám nejradši Textil House Vintage, Malé černé a 1981. Ráda ale hledám poklady i online, na Instagramu je nyní mnoho účtů, které se věnují přeprodeji vintage pokladů.

Některé známé fast fashion značky nyní prohlašují, že se snaží jít udržitelnějším směrem. Je to skutečně tak, nebo jde pouze o marketingový tah?

Tady narážíme na problém tzv. greenwashingu, který je bohužel s popularitou „udržitelnosti“ na vzestupu. V české legislativě bohužel neexistuje jasné stanovení, co se může označovat jako bio, eko, fér, udržitelné atd., s tímto slovíčkařením se tedy roztrhl pytel. Co můžu doporučit, je nákup v obchodech, u kterých mám jistotu, že se snaží cíleně hledat produkty šetrné k člověku a planetě, mají to ve svém DNA. Předejdeme tak tomu, že si koupíme „udržitelné“ tričko s 20% podílem biobavlny nebo recyklovaného polyesteru. Je dobré mít na paměti, že ačkoli se teď obchodníci ohání právě biobavlnou, ve skutečnosti celosvětový objem její produkce tvoří pouze 1 % vůči 99 % konvenční bavlny. To samé se dá říct o recyklovaném polyesteru. Ačkoli se nám může zdát, že ho nyní vidíme všude, tak se za uplynulou dekádu jeho využívání zvýšilo pouze z 9 % na 14 %. Což je skutečně málo.

Jaká jsou podle vás negativa udržitelné módy?

Osobně si myslím, že to je nedostatečná informovanost o problému fungování dnešního módního průmyslu a jeho velkého dopadu na klimatickou změnu v podobě ničení životního prostředí a špatných pracovních podmínek švadlen. Nevíme, za jakých podmínek naše oblečení vzniká, odvykli jsme si na kvalitu materiálu a střihu. Myšlenka udržitelné módy se na tato témata snaží reagovat, stále však stojí na okraji. Do toho se přidává zmíněný greenwashing fast fashion řetězců, který trochu „ukolébává“ naši touhu po správném nákupním rozhodnutí. Tohle všechno se snažíme řešit v rámci platformy Slow Femme, která nabízí přehledné shrnutí tématu, praktické tipy pro každodenní oblékání se i seznam značek, které to s námi, planetou i švadlenami myslí dobře.

Zdroj: autorský článek