Alkohol: falešný kamarád po jedenácté večer
Alkohol působí na první pohled jako skvělý relaxant. A první sklenka tak opravdu může působit. Jenže biologicky jde o depresant centrální nervové soustavy. Krátkodobě sice uvolní zábrany a navodí pocit pohody, dlouhodobě ale zhoršuje kvalitu spánku, rozhazuje neurotransmitery a může výrazně podporovat úzkostné stavy i depresivní nálady. Vzpomínáte na ten pocit „úzkosti po večírku“, kdy si druhý den vybavujete, komu jste posílali hlasovky, nebo proč jste v jednu ráno vysvětlovali kamarádovi podnikatelský plán na kavárnu v Portugalsku? Tak za to může právě alkohol.
Fastfood a smažené věci moc neutěší
Smažené kuře, hranolky nebo burger občas naši psychiku nezničí. Problém nastává ve chvíli, kdy se z „občas“ stane životní filozofie. Strava bohatá na průmyslově zpracované tuky a transmastné kyseliny bývá spojována se zánětlivými procesy v těle. A chronický zánět je podle současných výzkumů jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat vznik depresí. Navíc po extrémně těžkém jídle tělo často přepne do režimu: „Děkujeme za příjem, nyní vypínáme veškerou produktivitu.“ Člověk pak neleží na gauči proto, že relaxuje, ale protože jeho organismus právě zpracovává kombinaci soli, tuku a lítosti.