Přejít k hlavnímu obsahu
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Rozhovory

ZLATA ADAMOVSKÁ: Žádný den není nanečisto

Info ikona
Zlata Adamovská

Její tvář zná v téhle republice snad každý. I sametový hlas, kterým k nám jejím prostřednictvím promlouvá třeba Meryl Streep. Jaká je ale Zlata Adamovská (62) ve skutečnosti? Co ji těší, baví a proč se raději neohlíží zpět?

Promotion
Jitka Lubojacká | 15. 11. 2021

Další rok zase končí. Jak na něj budete vzpomínat?

Máte pravdu, utíká to. Je to jako včera, co jsme takhle vzpomínali na rok předešlý, který nám mnoho pozitivního nepřinesl. A ten letošní to moc nenapravil. Skoro polovinu roku jsme prožili v lockdownu, divadla byla zavřená, takže do skoku nám opravdu nebylo. Nicméně letní uvolnění restrikcí jsem si užívala, jako když hladovému dáte svíčkovou se šesti. Doufám, že v tom novém roce bude lépe. Jsem optimistka. 

Jste typ, co se rád ohlíží a rekapituluje?

Ohlížení zdržuje, tam už toho moc nevyřešíte. Ráda sice občas zavzpomínám na dobu, kdy byly děti malé, protože to konfrontuji se svými vnoučaty. Ale že bych vzpomínala třeba na role, které jsem hrála, to ani náhodou. Ani o žádných budoucích nesním. Jsem realistka. Užívám si každý den, protože ani jeden není nanečisto. Čas je pro mě stále vzácnější veličinou, a tak ho nechci v žádném případě promarnit. A raději hledím vpřed.

Doba covidová s námi všemi pěkně zamávala, leckdy i prověřila vztahy, mnoho lidí donutila přestavět žebříčky hodnot. Jak ji vnímáte vy?  

Nebudu na ni vzpomínat ráda. Více než před rokem jsem prodělala těžkou formu covidu. Trvalo mi dlouho, než jsem se zotavila. Paradoxně mi pomohl lockdown, kdy jsem mohla bez výčitek odpočívat na chalupě, chodit na dlouhé procházky a využívat saunu. S manželem jsme tam byli s přestávkami skoro pět měsíců. Nejvíc mi chyběla svoboda. Nejen cestovat za hranice, ale dokonce i mezi okresy. Naštěstí moje rodina bydlí v jedné městské části, takže jsme se mohli navštěvovat, mohla jsem vídat svoje děti, vnoučata…  

Říkáte, že vám chybělo cestování. Kde jste byla nejdál a která země vás okouzlila?

Nejdál jsem byla na Novém Zélandu, ale víc se mi líbilo například v Brazílii – příroda, lidé, ta jejich živočišnost. Krásné to bylo v Jihoafrické republice, kde jsem byla dvakrát, v americkém Utahu jsem chodila po národním parku doslova s pusou dokořán a užívala si neuvěřitelné přírodní scenérie. Nikdy nezapomenu ani na safari v Keni, na Velkou čínskou zeď nebo bílé pláže na Filipínách. Nejde vybrat jedno nej místo na světě. Mě vlastně nejvíc baví to objevování a cesta k cíli. 

A kam se ráda vracíte? Cestujete i za gurmánskými zážitky?

Před pár lety jsme s manželem objevili úžasné místo v Řecku na Krétě. Tam se vždycky těšíme. Na moře, slunce i místní kuchyni. Z Evropy mám ještě moc ráda Francii. Obdivuji zdejší vína – růžové z Provence, bílé z Burgundska, červené z Bordeaux i „bublinky“ ze  Champagne. A ano, byla jsem i v michelinských restauracích, ale musím říct, že...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V LEDNNOVÉ MARIANNE.

Info ikona
Marianne 01/22
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion
Promotion