Přátelé? Rodina, kterou si sami vybíráme
Máte dojem, že jsou vaši přátelé podobní vám a vaší rodině? Nejste tak daleko od pravdy. Nová geno analýza zjistila, že přátelé, kteří s námi nejsou biologicky spříznění, se nám ale geneticky podobají.
Studie byla publikovaná v Proceedings of the National Academy of Science a pracovali na ní profesoři lékařské genetiky James Fowler z UC San Diego a Nicholas Christakis, profesor sociologie, evoluční biologie a medicíny na Yale. „Pokud se podíváme na celý genom, zjistíme, že máme genetickou podobnost s našimi přáteli, máme více DNA společné s lidmi, které si vybíráme podvědomě jako přátele,“ říká profesor Fowler.
Přátelé? Naši bratranci z čtvrtého kolena
Výzkumníci se zaměřili na 1932 unikátních předmětů a srovnání dvojic nesouvisejících přátel oproti dvojicím nesouvisejících cizích lidí. Stejní lidé, kteří nebyli ani příbuzní ani manželé, se použili v obou typech vzorků. Jediná věc, která se mezi nimi lišila, byly jejich sociální vztahy. Odborníci zjistili, že v průměru si hledáme přátele, kteří spadají zhruba mezi bratrance z ‚čtvrtého kolena‘, nebo mají nějakého našeho prapraprapředka. Většina lidí samozřejmě netuší, kdo je jejich bratranec z čtvrtého kolena, přesto si pocitově vybíráme za přátele lidi, kteří se jim podobají.
Přátelské skóre
Ve studii výzkumníci také rozvíjeli to, co nazývají ‚přátelské skóre‘, díky kterému lze předpovědět, kdo se stane naším přítelem na stejné úrovni důvěry – podobně jako dnes vědci předvídají na základě genů, zda má člověk sklon k obezitě nebo schizofrenii. Sdílené atributy mezi přáteli či ‚funkční příbuznost‘ mohou skýtat řadu evolučních výhod. Jednoduše řečeno: pokud má váš přítel snahu vás zchladit, když vy zrovna hoříte, pak z toho můžete mít oba prospěch. Je také pravda, že některé rysy fungují pouze tehdy, když je máte oba. Profesor Fowler říká: „Když máte potřebu s někým komunikovat, je to k ničemu, pokud není nikdo, kdo by tuto potřebu s vámi sdílel.“
Nejvíc se podobáme v čichu
Kromě průměrné podobnosti v rámci celého genomu se výzkumníci podívali i mnohem podrobněji na sady genů. A zjistili velmi zajímavou věc: přátelé jsou si nejvíc podobní v genech ovlivňujících čich. Opak platí pro geny ovládající imunitu. To znamená, že přátelé jsou relativně odlišní ve své genetické ochraně proti různým chorobám. A proč zrovna čich? Prý by to mohlo být proto, že čich nás vtahuje do podobných prostředí. Není těžké si představit, že lidé, kteří mají rádi vůni kávy, chodí častěji do kaváren, kde se spřátelí s jinými lidmi. Existuje ale určitě mnohem víc mechanismů, které působí na to, jak si vybíráme přátele.
