Cestování po Česku: Po stopách povětrných mlynářů

Text: LIBOR HRUŠKA 

Holandský nebo německý. To jsou dva základní typy větrných mlýnů, které u nás může člověk potkat. Rozdíl pozná i laik na první pohled. Zatímco první typ je zděný a proti větru se natáčí pouze střecha mlýna, lehčí dřevěné „větráky“ německého typu se mohou otáčet celé kolem své osy. Pak je tu ale ještě jeden naprostý unikát, na který turista narazí na okraji vesnice Ruprechtov ležící mezi Vyškovem a Blanskem nedaleko propasti Macocha. Čím je ruprechtovský mlýn tak výjimečný? Místo klasického větrného kola o čtyřech lopatách pohání soukolí uvnitř takzvaná Halladayova turbína. Na Moravu jako by tento patent amerického farmáře a vynálezce Daniela Halladaye ani nepatřil. Přitom tu koncem 19. století fungovalo podobných mlýnů hned několik, do současnosti se však zachoval pouze jediný. Ten je zároveň světovým unikátem, a proto byl dokonce navržen na zápis do prestižního seznamu památek UNESCO. Návštěvu kterých dalších mlýnů by výletník určitě neměl vynechat? 

Mohlo by se vám líbit

Cestování po Čechách: Do světa lesních samot

Pohádkové kulisy 

Kuželov, Jihomoravský kraj. Krásný mlýn holandského typu si zahrál v pohádce O statečném kováři, která se v Bílých Karpatech natáčela na počátku osmdesátých let minulého století. Památkově chráněná stavba byla tou dobou už nějaký čas mimo provoz, naposledy se tu mlelo v roce 1946. Teď má vzorně opravený kuželovský mlýn ve správě Technické muzeum v Brně. Návštěvníci si uvnitř mohou prohlédnout funkční technologie a v přilehlých budovách expozici mapující každodenní život na Horňácku na přelomu 19. a 20. Století. 

Na kus řeči s těšanským mlynářem 

Velké Těšany, Zlínský kraj. Nejvíce zachovalých větrných mlýnů výletník potká na jižní a střední Moravě. Jedním z historických skvostů je dřevěný mlýn německého typu ve Velkých Těšanech u Kroměříže. Za téměř dvě století jeho existence se tu vystřídalo mnoho mlynářů. Patřil mezi ně i Josef Páter, za nímž se za první republiky na kus řeči rád zastavoval spisovatel Jindřich Spáčil. Rozhovory s „povětrným“ mlynářem, jak se tehdy říkalo, ho inspirovaly k napsání povídky Mlýn pod Kříbem. Po válce technická památka chátrala a zachránila ji až velká rekonstrukce ze sedmdesátých let. Dnes funguje jako pobočka Muzea Kroměřížska. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Kraj břidlice, zámků a Beethovena

Mlela se tu kůra stromů 

Třebíč, Vysočina. Na rozdíl od většiny ostatních větrníků nestojí ten třebíčský ve volné krajině, ale v zástavbě, na dohled od historického centra města. Unikátní je i tím, k výrobě čeho sloužil. V Třebíči se nemlelo obilí, ale kůra stromů, především dubů. Tříslo, které tím vzniklo, kupovali zdejší koželuhové a používali ho při zpracování kůže. Mlýn byl v provozu více než padesát let, mimo je od konce 19. století. Za první republiky tu město zřídilo tři malometrážní byty pro obecní chudé, před dvěma lety ale došlo na rekonstrukci a dnes mlýn funguje jako muzeum. 

Do mlýna na víno 

Lesná, Jihomoravský kraj. Vesnice Lesná leží v Podyjí na dohled od hranic s Rakouskem. Větrný mlýn nápadně blízký tomu zdejšímu leží také na druhé straně hranice v městečku Retz. Podoba není čistě náhodná, oba mlýny si před téměř dvě stě lety nechala vystavět mlynářská rodina Bergmannů a ten rakouský jí patří dodnes. Ale zpátky na Moravu... Mlýn v Lesné měl velké štěstí, že unikl zkáze. Po válce v něm hospodařilo zdejší JZD a zachránila ho až přestavba na restauraci. Na dobré jídlo i degustaci moravského vína sem lze jít dodnes. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Za lehkými křídly motýlů...

Smolkův větrák obnovili nadšenci 

Jalubí, Zlínský kraj. Nahlédnout lze i do útrob kamenného mlýna ve vsi Jalubí, která leží na úbočí Chřibů čtyři kilometry severozápadně od Uherského Hradiště. Jedná se sice o novostavbu, vznikla ale na místě větrníku postaveného v první polovině 19. století. Podle rodiny, jíž patřil, se mu přezdívalo Smolkův větrák. Traduje se, že byl zničen leteckou bombou v roce 1945, ale ve skutečnosti z návrší nad vsí zmizel už před válkou. Nápad mlýn obnovit se zrodil v hlavách místních patriotů před dvaceti lety; do akce se pak osobně zapojilo mnoho šikovných řemeslníků i brigádníků z Jalubí a okolí. Kámen na stavbu pochází ze staré stodoly. 

Na severu přežil obr s pěti lopatami 

Světlík, Ústecký kraj. Jeden z našich největších dochovaných větrných mlýnů stojí na severu Čech, ve Šluknovském výběžku. V provozu byl přes sto let a až do druhé světové války ho obklopovala další stavení osady Světlík, německy zvané Lichtenberg. Po odsunu původních německých obyvatel byly ale ostatní budovy zbořeny a technická památka tu osiřela. Nezadržitelně chátrala, ale jako zázrakem se ji nakonec podařilo zachránit, a to včetně velké části vnitřního vybavení. Mlýn nemá žádné oficiální otevírací hodiny. Jedinou šancí, jak nahlédnout dovnitř, je oslovit přímo samotné majitele. Jsou ochotní a rádi se mlýnem pochlubí. 

Replika, ale krásná 

Borovnice, Královéhradecký kraj. Dřevěného elegána německého typu lze zahlédnout z vlaku při cestě z Dvora Králové do Nové Paky. Stojí na dohled od zastávky Borovnice. V podkrkonošské vsi v minulosti fungovalo hned pět větrných mlýnů. Dnes je tu jen jeden a i ten je pouze replikou... Obilí se v posledním borovnickém mlýně mlelo ještě za druhé světové války, pak se ale stejně – tak jako mnoho jiných – začal rozpadat. V roce 1968 byl přes odpor místních rozebrán a odvezen. Měl být vztyčen v některém ze skanzenů, k tomu ale nikdy nedošlo. Roku 2004 založila skupina místních nadšenců spolek Větrák a o šestnáct let později dokončila repliku dřevěné stavby vybavenou funkční mlynářskou technologií. Mlýn slouží zároveň jako rozhledna. 

Mohlo by se vám líbit

Cestování: Navštivte perlu českého lázeňství

Galerie: Galerie: Cestování za historií českých mlýnů

4 fotky 5 fotek