Největší ptačí ráj v Česku: Na mostecké výsypce vzniká útočiště pro tisíce ptáků

Úplně první český ptačí park Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Nyní je ptačích parků sedm: Josefovské louky v Královéhradeckém kraji, Zbudovská blata v Jihočeském, Rzy v Pardubickém, Mnišské louky v Libereckém, Malá Lipová v Olomouckém, Kosteliska v Jihomoravském a nově také Střimická výsypka v Ústeckém kraji. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale také šetrně hospodaří s cílem, aby se zde ptákům a dalším živočichům i rostlinám dařilo. Při péči a obnově se využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin, zakládají se tůně s ostrůvky. ČSO zároveň buduje pozorovatelny a stezky pro návštěvníky. Ptačí parky jsou otevřené celoročně a vstup je zdarma. Ornitologům se v nich daří nejen zkvalitňovat krajinu a umožnit tak návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků, ale zároveň i zprostředkovat a zkvalitnit kontakt mezi lidmi a přírodou.

Průkopníkem českých ptačích parků byly Josefovské louky

Páteří parku je unikátní sto let starý závlahový systém Metuj, který po opravách umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Původní dílo vzniklo v letech 1902–1912 mezi Krčínem (dnes součást Nového Města nad Metují) a Josefovem, s cílem závlahami zvýšit výnos luk. Práci na zavlažovací soustavě zajišťovali dělníci z celého Rakousko-Uherska, včetně zeměměřičů a stavbyvedoucích z Itálie. Vybudovali zde vskutku jedinečný systém tvořený stavítky, hradítky, shybkami, sifony, mostky a miniakvadukty. S celkovou délkou kanálů přes sto deset kilometrů šlo o významnou vodohospodářskou stavbu, která fungovala v podstatě až do roku 1999, kdy byl zájem zemědělských subjektů o zavlažování už minimální. Situace se změnila až s aktivitou ornitologické společnosti, která soustavu opět zprovoznila a získala nové povolení na odběr vody. Odborníci znovu na Josefské louky přivedli řeku Metuji a ornitologové tu začali budovat ptačí ráj. Na květnatých loukách nainstalovali budky, krmítka, vyhloubili jezírka a tůně.

Staly se vzácně zdravou a vyrovnanou krajinou

Nápad zřídit zde ptačí park začal dostávat konkrétní tvary v roce 1995. V Ptačím světě tehdy vyšel článek Miloslava a Věry Hromádkových o pozorování nevídaného množství ptáků v létě 1994 na zavlažených nivních loukách Metuje. ČSO dlouhodobě hledala adepta na první vlastní rezervaci, a tak Miloslav společně s kamarádem Jiřím Kultem kandidaturu Josefovských luk přednesli v roce 2006 výboru ČSO. Dnes jsou Josefovské louky přirozeným sídlem mnoha ptačích druhů, ale široké škály dalších zástupců fauny i flóry.  Ornitologové do parku vysadili i divoké koně (resp. exmoorské pony) a také pratury, kteří zde volně žijí. Spásáním travních porostů, narušováním terénu kopyty a „hnojením“ přirozeně udržují stav luk. Podobné pastvy pak úspěšně ornitologové zavedli i do dalších ptačích parků. Josefovské louky dnes fungují jako vzácně zdravá a vyrovnaná říční krajina. Park o rozloze osmdesáti hektarů leží ve volné přírodě a je otevřený zdarma po celý rok dvacet čtyři hodin denně. Stejně jako v dalších ptačích parcích ČSO se tu konají se různé akce, například Vítání ptačího zpěvu, Festival ptactva nebo ukázky kroužkování. Park Josefské louky protíná pět kilometrů stezek a také kilometrová trasa divokou džunglí, tedy úsek táhnoucí se kolem celého parku až k soutoku Staré a Nové Metuje.

Sedmý ptačí ráj vzniká na Střimické výsypce v Ústeckém kraji

Název parku odkazuje na zaniklou obec Střimice, která musela v padesátých letech ustoupit těžbě hnědého uhlí. Výsypka, vzniklá zasypáním původního terénu hlušinou z velkolomu Most–Ležáky, prošla rekultivací, avšak především za účelem zpevnění a stabilizace, nikoli bohaté biodiverzity. Ornitologové plánují území o velikosti 251 hektarů změnit na oblast s cennými biotopy, atraktivní pro ptáky a další živočichy. „V roce 2025 budeme zatravňovat chudou ornou půdu, pustíme se do odstraňování nepůvodních druhů křovin a stromů, především hlošiny úzkolisté, trnovníku akátu a javoru jasanolistého. Také obnovíme starý sad, který jako jediný unikl zasypání hlušinou a je jedinou připomínkou původní obce Střimice,“ předesílá Václav Beran ze Severočeské pobočky ČSO, která se bude na správě parku podílet. ČSO využije své téměř dvacetileté zkušenosti se správou dalších šesti ptačích parků v Česku. Vyhlášení ptačího parku Střimická výsypka v Ústeckém kraji je v souladu se Strategií rozvoje ptačích parků ČSO, která předpokládá do roku 2042 alespoň jeden plně funkční ptačí park ČSO v každém kraji republiky. Reaguje tak na současnou krizi biodiverzity a bezprecedentní úbytek ptáků, hmyzu i dalších složek přírody. Kromě ochrany přírody bude Střimická výsypka navazující na rekreační zónu jezera Most sloužit i pro odpočinek a vzdělávání lidí.  „Již letos připravíme první návštěvnický okruh a uspořádáme první akce, jako je jarní Vítání ptačího zpěvu, podzimní Festival ptactva a dobrovolnické brigády,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.