Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Cestování

Poslední záchvěvy zimy využijte k výletům aneb Vyzkoušejte túry na sněžnicích

Info ikona
Výlety na sněžnicích po Česku

Na běžkách člověk krajinu většinou prolétne. Pokud ale nasadí sněžnice a vypraví se do hor pěšky, může si všímat drobností, které na lyžích dlouhá léta míjel. A nejen to – otevřou se mu i cesty neupravované a na běžkách nesjízdné. Kam se u nás na sněžnicích vydat?

Jana Kantorová | 8. 03. 2023

TEXT: LIBOR HRUŠKA

U Mumlavského vodopádu v Harrachově bývá obvykle hlava na hlavě. Výjimkou nejsou ani mrazivé zimní dny – někdo sem zamíří na krátkou pěší procházku, jiný se tu zastaví v rámci běžkařské výpravy na hřebeny. Málokterý návštěvník známého krkonošského střediska ale ví, že se nad městem nachází ještě jeden vodopád. Říká se mu Plochý, německy Plattenfall, a k němu už cesta není tak jednoduchá. Dvojnásob to platí, když napadne vrstva čerstvého prašanu. To se pak při stoupání divokým kaňonem říčky Kamenice trápí jak většina běžkařů, tak pěšáků ve sněhulích. Ideální příležitost vyzkoušet sněžnice, tradiční výzbroj, kterou místní horalé používali už dávno před lyžemi... O Krkonoších bude rozhodně ještě řeč; tuto výpravu po zasněžených horských pláních však odstartují sousední Jizerské hory. Na běžeckých trasách hlavního hřebene – od Bedřichova až po bývalou sklářskou osadu Jizerka – bývá občas až nepříjemně rušno. Ten, kdo hledá v horách klid, musí zamířit o něco severněji, k česko-polské hranici. Na sněžnicích se pak ovšem dá vyšlápnout i na nejvyšší vrchol české části hor, tedy na 1124 metrů vysoký Smrk. Závěrečné stoupání je drtivé, a tak není od věci už na začátku šetřit síly a pomoci si o pár set výškových metrů cestou autobusem. Vyjíždí z Frýdlantu v Čechách a končí u horské chaty Smědava. Letos v září uplyne dvacet let od chvíle, kdy byla na vrcholu Smrku otevřena 23 metrů vysoká ocelová rozhledna. Výhledy nabízí nádherné! A kdo v nich nevidí odměnu zaslouženou za náročnou zimní túru, může si dole v Lázních Libverda pochutnat na tradičních lázeňských oplatkách.

Galerie: Poznejte české hory na sněžnicích

Ve šlépějích básníka  

Výhodou sněžnic je operativnost jejich používání. Zatímco běžkaři nenávidí úseky, kdy musejí lyže přenášet, sněžnice turista nadšeně připíná a odepíná dle libosti a potřeby. Zmrzlé části cest či ty, které vedou po silnicích, lépe zvládne podrážka boty. Jak ovšem začne sněhu přibývat, pomůže rozložit váhu výletníkova těla větší plocha sněžnic. Tím stylem se dají oba způsoby chůze kombinovat i při výšlapu k šumavskému Plešnému jezeru a na vrchol Plechý, který se zvedá nad ním. Sem je ideálním místem pro start vlaková zastávka ve vsi Nová Pec. První tři kilometry vede žlutá turistická značka po asfaltce, pak z ní ale uhne do údolí Koňského potoka. Stará Koňská cesta se v zimě neudržuje, a tak by se tu pochodník bez speciální výzbroje na čerstvém prašanu strhnul. Totéž platí na o něco vyšší Jezerní stezce a dvojnásob na závěrečném okruhu kolem Plešného jezera. Trasa tu stoupá až na Plechý do nadmořské výšky 1378 metrů. Vrchol nacházející se na hranici s Rakouskem je nejvyšší horou české části Šumavy. Rozhodně je nutno nevynechat zastávku na dvou vyhlídkových bodech – na Kučerově a Stifterově vyhlídce. Na druhé z nich se k nebi tyčí patnáct metrů vysoký žulový památník. Ten v obtížně pří- stupném srázu nad jezerem postavili šumavští kameníci koncem 19. století na počest spisovatele a básníka Adalberta Stiftera. Šlo o místo, odkud německy píšící autor rád vyhlížel do milovaného kraje. Šumava ale nabízí i spoustu méně náročných sněžnicových tras. V oblasti Lipenské přehrady se dá vystoupat na romantickou zříceninu Vítkův kámen nebo se toulat opuštěnou krajinou v okolí hradu Kašperk, který kromě jiného proslavila pohádka Anděl páně. 

Mohlo by se vám líbit

Do tajemného pralesa 

Na začátku jsme nakoukli do západních Krkonoš, za návštěvu ale stojí i východní cíp nejvyššího českého pohoří. Trasu doporučují přímo místní, a to v žacléřském muzeu. Cílem je horský hřeben Rýchory a tamní tajemný bukový prales. Po vystoupání nad Rýchorský kříž vede výletníka žlutá turistická značka, která směřuje k prvnímu cíli – Sněžným domkům. Z těchto míst se nabízí výhled do blízkého Polska na vodní nádrž Bukówka a Vraní hory, po jejichž „zádech“ se vine státní hranice. Ze Sněžných domků, kde v 18. století stály čtyři domy a jejich obyvatelé obdělávali přilehlá pole, se sejde na okruh do Dvorského lesa. Ráj fotografů! Láká sem nízký zkroucený bukový porost připomínající svými tvary pralesní bytosti. K občerstvení pak zve Rýchorská bouda, kde je možné načerpat síly před návratem do „bosé“ civilizace.

Mohlo by se vám líbit

Což se tak stát lysařem?  

Stovky kilometrů cest vhodných pro sněžnicové dobrodružství vedou též slezskými a moravskými horami. Nabízejí se nejen ty nejznámější a nejnáročnější hřebenovky. Návštěvník Jeseníků by určitě neměl minout ani typické louky a lesy s rašelinovými jezírky v okolí horské osady Rejvíz. Na úpatí hlavního beskydského hřebene se pak lze toulat po okruzích vzniklých díky projektu Po medvědích tlapkách. A kdo si chce dát do těla, nasadí sněžnice a vydupe na vrchol Lysé hory, „královny“ Beskyd. Na jejích svazích určitě potká některého z „Lysařů“; nadšenců z Klubu přátel Lysé hory. Největší borci z nich se chlubí až tisíci výstupy na svou modlu. A to i bez sněžnic

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku