Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Řemesla

Ohněm křtěný poklad osvíceného hraběte Harracha

Sklo z Harrachova dříve bývalo a stále je ve světě pojem. Ze sklenic vyrobených na západní straně Krkonoš pili evropští panovníci a velmi dobře je znali i návštěvníci mezinárodních výstav. V odkazu rodu Harrachů dnes pokračuje František a Petr Novosadovi a jejich skláři.

Eva Všetíčková | 3. 11. 2022

Do Harrachova šplhá nejstrmější železniční trať Česka a zdejší nádraží leží mimo městské centrum. První stavení, na které cestou z něj do města narazíte, patří k dříve samostatné sklářské osadě Nový Svět. Právě tady se nachází nejstarší fungující sklárna na světě. Letos oslavila 310 výročí od svého vzniku. A i když její pece musí kvůli vysokým cenám energií dočasně vyhasnout, současní majitelé doufají, že se jim provoz začátkem roku 2023 znovu podaří obnovit.

Galerie: Sklárna Harrachov

Trocha historie

První zmínka o zdejší sklárně pochází z roku 1712, sklářství má však v Harrachově mnohem delší tradici. Krkonoše nabízely stejně jako sousední Jizerské hory či hory Lužické, ležící ještě o kousek dál na západ, pro sklářství ideální podmínky. Hutě tu vznikaly mimo jiné také proto, že k tavení skla bylo potřeba hodně palivového dřeva. Často se ale stávalo, že se sklárny po vykácení stromů v širokém okolí musely stěhovat a osady, které po nich zůstaly, se postupně měnily v klasické zemědělské vesnice. To ale v případě novosvětské sklárny nehrozilo. Rod Harrachů, který ji až do roku 1942 vlastnil, disponoval obrovskými pozemky. Zásoby dřeva jednoduše nikdy nemohly dojít. "Dnes už samozřejmě sklářské pece dřevem nevytápíme, používáme plyn. Celkově se ale výrobní postupy od dob Harrachů příliš nezměnily. Ctíme tradice," říká současný majitel sklárny František Novosad, vyučený sklář a vystudovaný právník v jedné osobě. Podnik si pořídil v roce 1993. Po třiadvaceti letech práce v lustrárně v Kamenickém Šenově se rozhodl, že přijme životní výzvu a pokusí se horské sklárně vrátit věhlas, který měla za Harrachů. Zlaté časy podnik zažíval především v 19. století, kdy místní výrobky sklízely úspěchy na světových výstavách a na prohlídku krkonošských pecí přijížděli i členové vládnoucí habsburské dynastie. Doba největší prosperity skončila s rozpadem Rakouska-Uherska a ještě hůř bylo za hospodářské krize 30. let a za 2. světové války. Za minulého režimu sice sklárna provoz nezastavila, její výrobky ale do světa putovaly pod univerzální značkou Bohemia Glass. pod vedením Františka Novosada si sklo z Harrachova opět začalo říkat o své někdejší místo na výsluní.

 

Info ikona
Luxusní vinné sklenice z harrachovských skláren

Řemeslo i turistika

V harrachovských sklárnách narazíte také na unikátní dosud funkční brusírnu z konce 19. století. Sklo se tu brousí pomocí přírodních kamenů, tak jako za Harrachů, což dnes jinde jen tak neuvidíte. Podle Františka Novosada jsou harrachovští možná jediní na světě, kteří tuto prastarou technologii, poháněnou vodní turbínou, používají. Na stopy po výrobě skla narazíte i v okolí sklárny. Například v lese za sklárnou se ukrývá romantický Černý rybník nazývaný též Huťský. Právě tady se rodí masivní dřevěné formy pro novosvětskou sklárnu. Nejčastěji se k jejich výrobě používají tvrdé bukové kmeny, které se namáčejí do rybníka a pracuje se s nimi teprve tehdy, kdy se tak nasáknou vodou, že klesnou ke dnu. Dřevo se pak donese na dílnu, kde se štípe a opracovává pomocí soustruhu a řezbářských dlát. Na konci celého procesu  je dokonalá forma, do níž pak chlapi na huti vyfoukávají jednu sklenku za druhou. František Novosad v 90. letech vsadil nejen na zachování tradiční ruční výroby, ale také na turistickký potenciál místa. Sklárnu otevřel lidem. Návštěvníci si tak mohou  rozžhavenou pec  a koncert, který kolem ní předvádějí zpocení muži se sklářskými píšťalami, sledovat buď z pohodlí vyhlídkové terasy nebo se spolu s průvodcem vydat přímo na plac. Práce skláře je fyzicky náročná – v letních měsících se teplota u pecí může vyšplhat až na padesát šedesát stupňů, takže k výrobě skla patří odnepaměti sklenka piva. František Novosad proto přišel na skvělý nápad. Proč by měl pivo svým zaměstnancům kupovat, když jim ho může uvařit. V létě 2002 se odhodlal ke kroku, který nenapadl ani pokrokovou hraběcí rodinu – ke sklárně přistavěl minipivovar, který se stal další turistickou atrakcí.

Info ikona
Brusič skla

V dobách největší slávy spolupracovala harrachovská sklárna s mnoha významnými umělci včetně malíře Alfonse Muchy či architekta Jana Kotěry. Mezi její zákazníky patřily evropské královské dvory a například známý hotel Sacher ve Vídni.

Zdroj článku

Související články

Dům
Překvapivá proměna stoletého domu v Košicích: Romantické bydlení se skandinávskými prvky

Překvapivá proměna stoletého domu v Košicích: Romantické bydlení se skandinávskými prvky

Zábava
Horoskop od 20. května: Panny mají zachovat klid, Býci se nebránit změnám

Horoskop od 20. května: Panny mají zachovat klid, Býci se nebránit změnám

Dobrý nápad
Pažitku zná každý, ale její květy používá málokdo. Změňte to a nebudete litovat

Pažitku zná každý, ale její květy používá málokdo. Změňte to a nebudete litovat

Dům
„Tahá“ si domů rozpadlé kusy nábytků z blešáků a přišla na to, jak si domov zařídit levně, ale stylově

„Tahá“ si domů rozpadlé kusy nábytků z blešáků a přišla na to, jak si domov zařídit levně, ale stylově