Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Řemesla

Řemeslo, které stále žije: Radosti z porcelánu

Malá středočeská porcelánka dnes vyrábí stovky vypínačů a zásuvek měsíčně, a to díky Lucii a Davidovi Richtrovým, kteří se nehodlali spokojit s bakelitem a omezenou nabídkou na trhu.

Jana Kantorová | 17. 11. 2023

TEXT: Iveta Vařečková  

Přání bydlet ve svém dovedlo mladý pár k rozhodnutí odstěhovat se z Prahy. Lucie s Davidem koupili byt ve Středočeském kraji, který volal po rozsáhlé rekonstrukci. Na jednom místě byla kulatá bakelitová zásuvka a ta Lucii, vyučenou keramičku, okamžitě zaujala: „Byla tak špatná, že jsem si uměla představit, že udělám mnohem hezčí.“ Své představě věnovala mnoho večerů a David ji zpovzdálí sledoval. Po čtyřech měsících mu přinesla ukázat výsledek: „Vybavuji si její nadšení. Tehdy mi naplno došlo, že zatímco ona je ta kreativní, já ten praktický. Musel jsem ji upozornit na několik nedokonalých, a přitom důležitých detailů,“ vzpomíná David. Napadlo ho, že Lucii udělá radost a k narozeninám jí nějakou krásnou porcelánovou zásuvku koupí. Zjistil ale, že na trhu nic, co by se mu líbilo, není, a v tu chvíli se rozhodl partnerčin nápad podpořit. 

„Příprava forem i práce s porcelánem je v naší firmě čistě ženská záležitost, proto jsme při vybírání názvu nakonec zvolili ‚mulier‘, což v překladu z latiny znamená žena.“ 

Galerie: Je libo porcelánové vypínače na přání?
Mohlo by se vám líbit

Řemeslo: Za vůní dřeva a perníku

Vyučil se kovorytcem, ale už ve škole vyrobil Jiří Rücker svou první ozdobnou formu na perník. A do práce se dřevem se zamiloval.
marianne.cz

Ve znamení pomalého startu 

Lucie pracovala jako manažerka v obchodě s oblečením a David řídil firmu, která vyvíjela internetové weby. Ve volném čase pak spolu hledali cestu, jak proniknout do umění výroby keramických zásuvek a vypínačů. „Zjistili jsme, že není od koho se učit, protože v mnoha závodech obstarává práci robot, a tak jsme se museli vydat cestou pokus-omyl. Nejvíc hádek vzniklo, když jsem Lucku přesvědčoval, že kvůli technologické stránce věci se neobejdeme bez lisování,“ přiznává David. Protože ale nebyl důvod spěchat, nápad se mohl rodit postupně a v klidu. Po dvou letech Lucie prohlásila, že za dva měsíce bude mít postup práce hotový, a tak dala v práci výpověď. Jenže ze dvou měsíců byly dva roky. Ukázalo se totiž, že zbývá doladit ještě spoustu maličkostí, aby výrobek získal certifikace

Partneři v té době prožívali spoustu nejistoty. David už odešel z firmy a pracoval jen brigádně. V dobré náladě a víře, že se vše podaří, je drželi hlavně kamarádi, kteří sami podnikali a věřili jejich nápadu. Nejtěžší moment nastal, když byl výrobek hotový, oni připravení vyrábět a chybělo jen schválení a certifikace od úřadů. „Měli jsme za sebou dlouhý proces, abychom dostáli všem předpisům. Každá desetina milimetru hrála klíčovou roli a tím, že jde o elektrospotřebič, musel být nejen plně funkční, ale třeba i odolný proti rozbití,“ popisuje Lucie. Když razítko získali, dal se ‚vlak‘ do pohybu... 

Mohlo by se vám líbit

Řemeslo: Království za sukýnku aneb Ze života švadleny

Ale ne za ledajakou, jedině za tu od Lucie Laštůvkové. Její oděvní značka Black Mountain přináší oblečení, jemuž nechybí kvalita, hravost, a hlavně – ženskost.
marianne.cz

První objednávky vznikaly v provizoriu 

Rozjížděl se pomalu prostřednictvím zakázek, které shodou náhod dostali od lidí z okolí. „Objednávku na sedm či dvacet kusů jsme zvládli bez problémů v naší provizorní dílně. Mohli jsme tehdy dostát i našemu prvotnímu závazku, že budeme výrobky sami montovat,“ říká David. Ty první měly klasický vzhled. Až postupně se ukázalo, že by bylo dobré nabídnout zákazníkům něco víc. V té době vznikla řada Jindřich: „Náš kamarád a guru po technické stránce Petr Balík za námi poslal pana Jindřicha, který od nás chtěl vyrobit sto padesát kusů. Ve své vile měl na stěnách zrcátka, což je rámeček s vykousnutými hranami, a tak bylo třeba se posunout od našeho kulatého tvaru. Po třech měsících jsme měli hotovo a na světě byla i nová řada,“ vypráví David. 

Brzy začaly objednávky přibývat. David našel vyhovující prostor v Neveklově a výběr zaměstnanců si vzala na starost Lucie: „Povedlo se mi dát dohromady ženy, mezi nimiž panuje skoro až rodinná atmosféra. Doporučily jedna druhou, a tak u nás pracují tři sousedky, matka s dcerou i sestry.“ Majitelé firmy je postupně zaučili. „Protože jde čistě o ruční práci, nejsložitější bylo, aby při výrobě viděly všechny důležité detaily, které vnímáme my s Davidem. Je lepší je vnímat a pak nabrat rychlost než obráceně,“ vysvětluje Lucie přístup firmy. 

Za každým ručně zpracovaným a malovaným kouskem se odráží přání Lucie a Davida obklopit se v životě věcmi, na něž je radost pohledět. 

Mohlo by se vám líbit

Řemeslo: Díky kůži si zamilujete své nitro. Kůže totiž přijme váš styl života

Všudypřítomná vůně kůže… to je první, co mě zaujme při vstupu do ateliéru Radky Prokopové. Pak už stačí se jen rozhlédnout a vklouznout do jejího světa knihařského řemesla. Radka se věnuje práci s kůží a vyrábí kožené zápisníky přímo na míru. Každý zápisník je tak opravdu originál a měl by promlouvat skrze svoji vůni, texturu i design ke svému majiteli. Jak dlouho trvá vyrobit zápisník? A co je na knihařském řemeslu to nejlepší?
marianne.cz

Setkání v offline světě 

Dnes pro Mulier pracuje jedenáct lidí, a protože Lucie až do devátého měsíce těhotenství připravovala materiál i formy a dva měsíce po porodu se opět zapojila, nedílnou součástí týmu je i tříletý David. Měsíčně odesílají stovky kusů, které vyrábějí až na základě zakázky. Stále oblíbenější je řada Individual, kdy se vychází z přání zákazníka. A tak se míchají barvy na přání, ladí se vypínače i zásuvky s barvou obkladu či se na ně malují obrázky. „Protože nabídka je široká a vyžaduje specifický servis, který nedokážeme přenést na internet, rozhodli jsme neprodávat přes e-shop. Rád po telefonické domluvě pozvu zákazníky k nám do prezentačních prostor v Krhanicích, kde uvidí i všechny řady. Nevadí mi, když přijedou o víkendu. Naše produkty nejsou zrovna nejlevnější, a tak je jasné, že během všedních dnů se vydělává,“ dodává David. Pro Richtrovy je největší odměnou pozitivní zpětná vazba, kterou ve svých předchozích zaměstnáních zažívali jen zřídka. Nyní chtějí své výrobky představit v německy mluvících zemích. Po výrobní stránce jsou už připraveni, budoucnost ukáže, zda se jim i tento sen splní. 

O ruční výrobu mají Češi zájem, a tak Mulier od roku 2015 vybavil už mnoho míst. Z těch známých je to například restaurace Jana Punčocháře U Matěje nebo jednací sál hotelu Pupp. 

Mohlo by se vám líbit

Řemeslo: Život s andělem v zádech

Třicet let sdílejí v tvůrčím klidu manželé Martin a Alena Rabochovi společný keramický ateliér v Trhových Svinech. Jeho součástí je i kouzelný obchod s malou galerií.
marianne.cz

Jak vypadá postup výroby? 

  • Kromě forem připravuje Lucie kuličky porcelánu o konkrétní váze potřebné k výrobě. Ty stroj naseká na proužky.  
  • S hmotou podobnou formele se pracuje velmi dobře. Lehce se přizpůsobí požadovanému tvaru, který čeká sedm dní schnutí v sušičkách. Důležité je ho poté pečlivě očistit, obrousit, zamýt a mokrou houbičkou uhladit, aby byl dokonale připravený na další fázi.  
  • Suchý výrobek se dá na první přežah, kdy teplota v peci dosahuje téměř 1000 °C. 
  • Dva dny uběhnou od vypálení do vychladnutí. Vznikne keramický střep, který je bílý, pevný a nedá se s ním tak dobře pracovat, ale je nachystaný ke glazování. 
  • Jednotlivé fáze výroby je třeba respektovat a věnovat během nich pozornost detailům.  
  • Po vychladnutí dochází ke glazování, konkrétně tekutými glazurami a nástřikem, protože je nejpřesnější. Výrobek putuje opět na vypálení do pece na 1300 °C a pak už barevné kousky odjíždějí ke smontování na elektropřístroje.  
  • Dílna je postavena manufakturně, takže každá žena má na starosti jednu činnost.  
  • Tři malérečky se po dohodě střídají ve vytváření motivů na přání.  
  • Úspěch má květinový dekor. Někdy si klient pošle i fotku porcelánu a chce jej sladit s vypínač
Mohlo by se vám líbit

Řemeslo: Valčík tisíce nití – GOBELÍN

Moravská gobelínová manufaktura je v provozu již 125 let. Dnes funguje i jako muzeum, kde vybrané šťastlivce provede mezi stavy sám její ředitel Jan Timotej Strýček.
marianne.cz
Zdroj článku

Související články

Rodina a děti
Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem

Z dítěte budoucím šampionem: Jak skloubit vzdělání a školu se sportem

Dobrý nápad
Muškáty na slavnostní výzdobu? Rozhodně ano! Takhle jste je možná ještě neviděli

Muškáty na slavnostní výzdobu? Rozhodně ano! Takhle jste je možná ještě neviděli

Dobrý nápad
Sezóna jahod vrcholí! Pusťte se do marmelády a užívejte si jejich chuť po celý rok

Sezóna jahod vrcholí! Pusťte se do marmelády a užívejte si jejich chuť po celý rok

Dům
V Ostravě vyrostl mini domek z původně hospodářské budovy a je kouzelný

V Ostravě vyrostl mini domek z původně hospodářské budovy a je kouzelný