Jak zdobily velikonoční vajíčka naše prababičky: Používaly slámu, drátky i vosk

Vajíčko bylo už v dobách předkřesťanských důležitým symbolem - představovalo nový život, plodnost a úrodu. Jejich vaření a zdobení před Velikonocemi však mělo nejen symbolický, ale také čistě praktický význam. Vejce se vařila, neboť se tím prodloužila jejich trvanlivost. A barvení? Díky němu se poznalo, které vajíčko je vařené a které ne. Vyfukování vajec přišlo až později, symbol vejce jako života, plodnosti, síly a znovuzrození nemůže zajistit prázdná skořápka.

Mohlo by se vám líbit

Velikonoční DIY dekorace podle influencerky: Vytvořte si vajíčka naplněná bonbony z příze, která ozdobí jarní stůl a vydrží roky

První bylo červené

Tak jako dnes se nejprve vejce nabarvila. Hospodyně musely být trpělivé, neboť třeba ve výluhu z olšové kůry, se vajíčka máčela celé tři dny. Když k olšové kůře přidáte něco železného, třeba hřebík nebo podkovu, dostanete sytě černou barvu, kterou naši předkové na kraslicích používali jako symbol Matky Země. Oblíbená byla však hlavně červená vajíčka, která symbolizovala Kristovu krev, ale i lásku a nový život. Ostatně právě ze staroslovanského slova „krasnyj“, které znamená červenou, vzniklo slovo kraslice.

Symbolika barev

Červené kraslice v minulosti schovávaly dívky pro chlapce, na které si tajně myslely. A jak tuto barvu získat z přírodních zdrojů? Pro sytou barvu lze použít vajíčka ze slupek červené cibule, spíš do růžova pak budou ta obarvené řepou. Postupně na vajíčkách přibývaly i další barvy se svou specifickou symbolikou - žlutá (šafrán, žluté květy) připomínala legendu o putování Krista, kdy proměnil skořápky vejce ve zlaté. Zároveň značí slunce, hojnost a úrodu. Modrá (borůvky) pak představovala naději a měla symbolizovat svěcenou vodu. Někde však bylo její používání zakázaná, protože byla zároveň symbolem smrti. A zelená (špenát nebo kopřivy)? Ta opěvuje přírodu, jaro a mládí. Symbolické pak byly nejen barvy, ale i malůvky a ornamenty na vajíčkách. Volily se většinou rostlinné motivy, srdíčka, ptáčci apod. Některé vzory značily život, slunce, přírodu, používaly se však také ochranné prvky, např. kříž a další.

Nemusí se používat je slepičí vejce, Lennka.H tvoří voskem zdobené kachní velikonoční kraslice.

Ovazování a voskování

Dodnes z tradičních metod asi nejčastěji přetrvává ta nejjednodušší – vejce ovazovaná, kdy se na vajíčko přitisknou kytičky a lístečky a pevně se obalí nějakým dobře propustným textilním materiálem (dříve plátýnko, dnes třeba punčochy, gáza apod.), a následně se dají do barvy. Stále populární je také vosková technika. Tvoří se pomocí špendlíku zapíchnutém v dřívku, ktery nahradil husí brk nebo speciální „trychtýřky“. Na vejce se nanáší horký vosk (často obarvený), jehož pomocí se malují různé vzory. Pomalované vajíčko se následně obarví a zaschlý vosk se opatrně odstraní – taví se nad svíčkou a otírá hadříkem. Tak se objeví bílý či barevný vzor (podle barvy vosku) na obarveném podkladu. Jedním z nejoblíbenějších motivů jsou kvítka (tečka uprostřed a kolem ní pět čárek jako lístky).

Dávno už vajíčka nedrátkují jen muži. Krásné kraslice opletené měděným drátkem vyrábí janeli. 

Vyškrabování, slámování, drátování

Další starou technikou je vyškrabávání. Ta je už náročnější a vyžaduje opravdu pevnou ruku. Byla typická zejména pro oblasti s tmavě barvenými vajíčky, na kterých dobře vynikne. Jak se postupovalo? Vejce se nejprve obarvilo na tmavo (černá, tmavě hnědá, červená). Poté se ostrým nástrojem (nožík, jehla, pilníček) do skořápky vyškrabovaly jemné vzory (klásky, kytičky, nápisy). Tím se odkryla bílá skořápka pod barvou a vznikl kontrastní dekor. Specifickým česko-slovenským druhem zdobení je pak drátkování, opletení vajíčka jemným drátkem, což vytváří křehký kovový reliéf. Navazovalo na řemeslo dráteníků, kteří spravovali hliněné nádobí. Šlo hlavně o přehlídku zručnosti, vajíčka drátkovali obvykle muži. Používá se jemný drát (často ocelový, měděný nebo mosazný), kterým se vytvářejí složité sítě, smyčky a geometrické vzory. Mistři v oboru dokážou jedno vajíčko odrátkovat za půl hodiny, ale složitější díla trvají mnohem déle. Ostatně všechny tradiční techniky vyžadují nejen zručnost, ale spoustu trpělivosti. Velmi zdobná a pracná technika zdobení slámou (populární třeba na Hané) není výjimkou. Nazdobení jednoho slepičího vajíčka totiž trvá až tři hodiny a pštrosího dokonce týden! Slámu (nejlépe ječnou) musíte nejprve namočit, rozříznout a rozžehlit na ploché pásky. Z nich se vystřihují miniaturní kosočtverce, trojúhelníky nebo čárky a lepí se na obarvená vajíčka. Dříve se na lepení používal bílek nebo kašička z mouky či škrobu, dnes stačí trocha disperzního lepidla. Ať už si vyberete kteroukoli z tradičních metod, vyčleňte si na ni dostatek času, ať to do Velikonočního pondělí stihnete!

Zdroj: babinet.cz, slepicar.cz, plzen.rozhlas.cz, strednicechy.rozhlas.cz, toprecepty.cz, itvs24.cz

Mohlo by se vám líbit

Velikonoční osení: Vypěstujte si doma maličký kousek pole jako oslavu jara a přivolání bohaté úrody