Pro naše předky znamenal červenec mnoho práce na poli. Kosili obilí, svazovali ho do snopů a dále zpracovávali. Klíčovou roli přitom hrálo počasí, které se snažili předpovědět pomocí pranostik předávaných po generace.
Pole zlátnou, ovoce dozrává a my odpočíváme na dovolených i poznáváme nová místa na výletech. Naši předci však měli úplně jiné léto, plné náročné práce, jíž si zajišťovali obživu na celý rok. A protože na rozdíl od nás nedisponovali moderními technologiemi, které jsou schopné předpovědět počasí, brali ohledy na pranostiky.
Například na svatého Prokopa, 4. července, se říkalo: Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa. Na Markétu, 13. dne v měsíci, se zase prorokovalo, že když prší, ořechy ze stromu srší.
Další známé pranostiky pak byly následující:
O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
Do Jakuba zelíčko - po Jakubu zelí.
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
S které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Jakub načeše, Anna napeče.
Doporučujeme
reklama
Svatý Jáchym si dceru vymodlil
Nejznámější červencovou pranostikou je ovšem Svatá Anna, chladna z rána. Podle legend měli být Anna a Jáchym rodiči Panny Marie. Působili společně jako pastýři a svým výdělkem pomáhali druhým.
Dlouho toužili po dítěti, ale tohoto požehnání se páru nedostávalo. Až když Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní modlil a postil, anděl mu slíbil, že se jim narodí potomek. A tak se také stalo, Anna přivedla na svět Marii. O spoustu let později, v roce 1584 papež Řehoř XIII. stanovil, že 26. července bude dnem svaté Anny. V tu dobu skutečně k ochlazování dochází, protože se už prodlužují noci.
