KVÍZ: Víte, co znamenají zastaralá slova v dětských písničkách a říkadlech? Co je kalamajka, krajáč nebo topůrko?

Změnil se životní styl, zvyky, i předměty, které běžně používáme. Co ale zůstalo, jsou lidové říkanky a písničky, ve kterých často najdeme archaismy a označení, které rozhodně v běžné mluvě nepoužíváme. Dokážete vysvětlit jejich význam?

Groš a tolar určitě rozpoznáte

Groš je mince, kterou se dříve platilo. Za jeden groš bylo možné si ve 14. století koupit kousek sýra nebo třeba nůž. Tesař si přitom vydělal okolo 16 grošů týdně. Tolar byla zase stříbrná mince. Jeden šel vyměnit za 60 krejcarů a například tesařský mistr si za týden práce vydělal devět a půl krejcaru. V 18. století jste si za necelý tolar mohli pořídit nové střevíce.

Kalamajku zatancujte na rynku a třeba rovnou s primasem a primaskou

Kalamajka je český lidový tanec, při kterém se tanečníci navzájem příliš nedotýkají. Rynek je zastaralé pojmenování pro náměstí. Dnes jsou ve vedení města radní, dříve to byli tzv. konšelé. A ten nejmocnější z nich se nazýval primas. No a primaska byla jeho žena.

Verbovat na vraném koni a rovnou v kamizole

Kamizola je krátký kabát, často je součástí lidových krojů. Pokud někoho verbují, znamená to, že ho najímají k vojsku, chtějí, aby se z něj stal voják. Dříve chodili po vesnicích tzv. verbíři, kteří lákali mladé muže k vojsku. Přídavné jméno vraný je odvozeno od slova vrána, doslova tedy znamená mající barvu jako vrána. A to je právě černá.

V sednici najdete krajáč, žejdlík i topůrko

Krajáč je velký hrnec na smetanu nebo mléko. Žejdlíček je naoopak nádoba veliká zhruba jako větší sklenice nebo půllitr. Dříve se na žejdlíky odměřovalo také zboží. Topůrko označuje kratší dřevěnou násadu k nějakému nástroji, například k sekeře nebo motyce. Jedná se o tu část sekery, za kterou ji při práci držíme.