Barokní skvost v Jindřichově Hradci znovu ožívá. Krafferova zahrada vás zve na návštěvu

Krafferova zahrada má za sebou více než dvě století proměn. Vznikla v 18. století jako barokní palácová zahrada rodu Černínů, pod rukama Jana Antonína Zinnera, autora krumlovských zámeckých zahrad. Po požáru sice ztratila původní podobu, ale nezmizela. Naopak se proměnila ve vyhlášené zahradnictví, které po generace zásobovalo město květinami i rostlinami. Až druhá polovina 20. století přinesla úpadek. Zestátnění a necitlivé zásahy postupně zničily krásu místa a areál zůstal opuštěný. Zlom přišel v roce 2021, kdy skupina krajinářských architektů z Ateliéru Za Mák s jasnou vizí. Vrátit mu život, ale ne za cenu vymazání minulosti.

Zahrada, kde má řád i divokost své místo

Dnešní Krafferova zahrada působí jako klidný ostrov uprostřed města. Na první pohled zaujme jasnou strukturou vycházející z původního barokního tvarosloví. Díky dochované konfiguraci terénu se podařilo obnovit základní rozvržení, přizpůsobené současnému využití. Rozhodně ale nečekejte přísnou geometrii. Pevné linie prolínají přirozené výsadby a lehká divokost. Výsledkem je harmonický kontrast. Na jedné straně řád a na druhé uvolněnost. Celý areál navíc funguje s respektem k přírodě. Pracuje s dešťovou vodou, podporuje biodiverzitu a maximálně využívá recyklaci materiálů. Zahrada dnes ale není jen pro potěchu oka. Slouží jako veřejný prostor, kde se pěstují květiny, konají workshopy, menší kulturní akce nebo jen obyčejné odpolední posezení. Můžete sem přijít pro inspiraci, sazenice nebo prostě jen na chvíli vypnout.

Zajímavá architektura zve k návštěvě

Výraznou roli v proměně hraje i nová architektura z dílny studia matěj šebek architekti. Nejzásadnější změna proběhla na severovýchodní straně areálu. Tady blok skleníků a skladů prořízla jednoduchá betonová rampa. Funguje jako přímý a přehledný vstup do zahrady bez bariér přirozeně přístupný pro každého. Na jedné straně rampu doplňuje postupně obnovovaný dům se zelenými okny, na druhé stojí nové zázemí zahrady v podobně květinářství a ateliéru. Nízká stavba s vegetační střechou nenápadně zapadá mezi původní objekty. Uvnitř architekti pracovali s materiály v jejich přirozené podobě. Neomítnuté zdi, přiznané trámy, překližkové prvky i fragmenty původní barokní zdi vytvářejí na pohled syrový a zároveň jemný prostor. Projekt stále není uzavřený. Stejně jako zahrada se dál vyvíjí i samotná architektura.

Zdroj: linka.news, matejsebek.cz, atelierzamak.cz