Vaše vlastní zelenina
Láká vás představa vlastnoručně vypěstované zeleniny, ale nevíte, jak začít? Máte-li vše potřebné, tedy kousek půdy a odhodlání, můžete jít směle na věc.
Toužíte po vlastní zeleninové zahrádce, ale dosud jste nenašli odvahu? Proč? Vlastní sklizeň ze zahrádky je stále populárnější, a v zahradničení přirozená i logická, zatímco úprava zahrady ve stylu rozptylové loučky (trávník obklopený jehličnany) je už delší dobu silně mimo trendy. Tak se do toho pusťte!
Nejdříve ze všeho si sedněte a na papír si napište, co všechno byste rádi pěstovali. Máte-li hustě popsanou celou stránku, začněte škrtat, až vám zůstane jen několik druhů, se kterými to opravdu chcete zkusit na vážno. Bavíme se o situaci, kdy jste v roli zelinářského novice. Začátky doporučujeme opatrné, hezky zvolna, jen s jedním záhonem. To pro případ, že vás pěstování zeleniny nechytne a vy se budete chtít vrátit k původní trávníkové formě hospodaření. Do budoucna počítejte s tím, že potřebu čtyřčlenné rodiny po celou vegetační sezonu pokryje zahrádka o rozloze asi padesáti metrů čtverečních. Pokud vás to děsí, začněte s dvaceti metry.
Trávník, louku nebo jiný ladem ležící kout úrodné půdy byste měli zbavit rostlinného krytu nejpozději v lednu a podrýt na hloubku dvou rýčů. Působením mrazu se velké hroudy do jara rozpadnou na jemné hrudky. Kdo se rozhodne začít až na jaře, musí podrývání vynechat. Rýčem odstraňte drn – zeminu prorostlou kořeny – a z půdy pečlivě vytahejte všechny zbytky i kořeny plevelů. Lehké písčité půdy stačí při suchém jarním počasí rozrušit rycími vidlemi. U těžkých půd bude lepší použít motorový kultivátor. Před srovnáním povrchu zapravte hráběmi do půdy vrstvu zralého kompostu. Poté se musí půda nechat týden až dva odpočinout.
Nakonec přichází ta nejhezčí práce – výsev a výsadba přinášejí velkým i malým zahradníkům víc radosti než sklizeň. Při nákupu sadby dbejte na kvalitu, u tzv. výhodných slev bývá zklamání takřka naprogramované. Vždy čtěte údaje o době výsevu a životnosti na zadní straně balíčků semen. Pro začátečníky je bezpečnější nakoupit hotové sazenice. Sazeničky brané přímo ze skleníku potřebují otužit – květníky postavte na chráněné místo, volné sazenice zabalené do novin zahrňte po krček hlínou. Do volné půdy je přesaďte po pár dnech. Před škůdci můžete rostliny ochránit společnou výsadbou více druhů dohromady. U smíšených záhonů je menší riziko zničení celé úrody – škůdce nebo nákaza obvykle preferují jen jeden druh, takže se nešíří tak rychle. Každý druh má vhodné společníky – mrkvi svědčí hrášek, rajčata, salát a cibule, k okurkám se hodí fazole a ředkvičky, ale brambory a bylinky od nich držte dál.
Máte-li málo času, volte pro začátek pouze nenáročné odrůdy. Místo pnoucích fazolí dejte keříčkové, brokolici stačí méně hnojiva než růžičkové kapustě. Počítejte i s tím, že saláty a další druhy s krátkou dobou růstu budete neustále dopěstovávat, abyste je měli k dispozici až do podzimu.
Jak na záhon a výsadbu se dozvíte ve fotogalerii
Triky zkušených
Zejména v létě dbejte na to, abyste měli i ta nejmenší volná místa v záhonu zakrytá. Nakypřete povrchovou část půdy motyčkou a násadou vyznačte 1–2 cm hluboké řádky. Nejdůležitější pravidlo pro výsev: zeleninu z jedné rostlinné čeledi můžete na stejné místo vrátit nejdříve za 2–3 roky. Důvodem je vyčerpání živin. U brukvovitých (zejména u kedluben) a u petržele by to měly být nejméně čtyři roky. Salát, ředkvičky a další druhy se však mohou vysazovat stále na stejné místo.
