Když se na jaře probouzí příroda: Sympatický sedmispáč

TEXT: ALEXANDRA KOUTNÁ 

Šedivý ocas se mihl vysoko mezi stromy. Drobné zvířátko hbitě skáče po větvích a mizí v korunách. Tělíčko menší než veverka, ocas výrazně huňatější než myš. Co by to jen mohlo být? Nebudeme vás dlouho napínat – jde o plcha velkého (Glis glis). Tento drobný hlodavec často žije v naší blízkosti, aniž bychom o něm věděli. Není to však způsobeno pouze tím, že není větší než patnáct centimetrů. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci. Dny pak tráví v hnízdech či dutinách stromů, kde se ukrývá před kočkami, sovami nebo kunami. Plši navíc většinu roku prospí, ne nadarmo se jim lidově říká sedmispáči. K zimnímu spánku se ukládají již koncem září. Období od října do května prožívají v hibernaci. Noru hlubokou asi jeden metr si vydlabou v půdě a vystelou si ji mechem a listím. Zde se pak schoulí do klubíčka a zachumlají se do huňatého ocasu. 

Teď přicházejí námluvy 

Hned po probuzení se jim začnou zapalovat lýtka – od června začíná období námluv, které toto nenápadné zvířátko promění v pořádného divocha. Samečkové honí samice, pohvizdují na ně a agresivně odhání případné soky. Pro své dvoření si mohou vybrat i vaši půdu či zahradní domek. Čtyři týdny po oplodnění přivádí samička na svět čtyři až šest mláďat. Kojí je šest týdnů a v průběhu této doby mláďata přijímají čím dál častěji i tuhou stravu a začínají podnikat první průzkumné výpravy do okolí. S rozmnožováním plchů se pojí i jedna zajímavost. Vše se totiž odvíjí od úrody žaludů a bukvic. Plodnost dubů a buků meziročně kolísá, a tak se může stát, že v chudých letech se plši nerozmnoží. Chtějí totiž zajistit ideální podmínky pro potomstvo, které musí po narození stihnout přibrat dostatečně na váze, aby přežilo blížící se zimu. Záhadou zůstává, jak plši předem poznají, zda nastane úrodný rok, či nikoli.

Tohle je ohrožený druh 

Blízkými příbuznými plcha velkého jsou plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a plch zahradní (Eliomys quercinus). Všichni patří do čeledi plchovití (Gliridae). Obývají hlavně oblasti listnatých a smíšených lesů, kde mají dostatek potravy. Někdy se stane, že se plši usídlí i v přímém sousedství s člověkem – v kůlně, zahradním domku či na půdě. Je přitom dobré pamatovat na fakt, že patří mezi ohrožené druhy, proto se nesmějí zabíjet. Pokud se k vám už tento hlodavec nastěhoval a ruší vás jeho aktivita během noci, jedinou možností je odchyt do klecové pasti. Následně jej vypusťte do volné přírody, dostatečně daleko od domu. Jestli jsou vám ale tato zvířátka sympatická, můžete jim v zahradě vyrobit domeček a čekat, zda se jim u vás zalíbí. 

Jak pomoct plším sirotkům? 

Pokud na půdě najdete opuštěná plší mláďata, neznamená to, že se automaticky jedná o sirotky. Samice často nechává své potomky na krátkou dobu o samotě, aby jim zajistila potravu. Situaci proto chvíli pozorujte a plchů se ujměte pouze tehdy, pokud opravdu potřebují vaši pomoc. Vložit je můžete do krabice od bot vystlané ručníkem. Přidejte ohřívací láhev a nabídněte zvířatům čerstvé ovoce nebo třeba slunečnicová semínka. Poté vyhledejte na internetu adresu nejbližší záchranné stanice pro opuštěná mláďata a situaci zkonzultujte s odborníky. 

Zajímavosti:  

• V zimě se plch stočí do klubíčka a zachumlá se do svého dlouhého huňatého ocasu. Ležení má vystlané mechem a suchou trávou. V době zimního spánku může jeho tělesná teplota klesnout až na neuvěřitelné dvě desetiny stupně. Srdce mu bije pouze třikrát za minutu a za stejnou dobu se jen dvakrát nadechne. 
• Kuk, tady jsem! Pro plcha jsou typické velké černé oči lemované černým kruhem, dlouhé vousy a kulaté pohyblivé uši.  
• Zimní spánek plcha trvá průměrně dvě stě padesát dní, tedy něco přes osm měsíců. Rádi si však zdřímnou i během letního období – stačí, když se na pár dnů ochladí. 
• V lezeckých dovednostech si plch v ničem nezadá s výrazně větší veverkou. Protože váží maximálně dvě stě gramů, bez problémů může balancovat na tenkých větvičkách či provázku.  
• Jídlo si vždy pevně drží předními končetinami, které jsou zakončené dlouhými drápky. 
• Koncem léta a na podzim se v jídelníčku drobného hlodavce objevují zejména plody a semínka. Nažky štětky plané (na obrázku nahoře), bukvice, kaštany a žaludy zajistí plchům dostatečné tukové zásoby před zimním spánkem. 
• Na jaře a v létě vyhledávají plši zejména pupeny, houby, příležitostně i ptačí vejce nebo hmyz. Nepohrdnou ani kukuřičnými klasy. Zajímavostí je, že chodidla těchto drobných zvířat fungují doslova jako přísavky a umožňují jim lézt všemi směry po kmenech stromů a zdech. 
• Samice přivádějí své potomstvo na svět v dutinách stromů nebo v opuštěných ptačích hnízdech. Mláďata, která kojí po dobu šesti týdnů, se rodí bez srsti. Ta jim naroste přibližně do dvou týdnů. 
• Na první průzkumné výpravy vyrážejí mladí plši brzy po narození.