Text: Alexandra Koutná
Jako mávnutím kouzelného proutku se příroda proměnila v třpytivé království. Tam, kde se ještě donedávna tyčily do výšky jen holé, podzimem učesané větve, odráží se nyní zimní slunko v lesku mrazivých krystalů. Je tu zima a s ní období odpočinku, relaxace a spánku, kdy příroda sbírá síly k dalšímu jaru. I slunce, které později vychází a brzy zapadá, vybízí ke zvolnění – stejně jako to v adventním období dělali i naši předkové.
Ježci i medvědi se ukládají k předlouhému odpočinku a i pro nás nastává čas, kdy se můžeme trochu zastavit a bez pocitu výčitek si zalenošit. Načerpat energii pak můžeme při dlouhých procházkách zmrzlou krajinou. Během nich lze obdivovat výtvory paní Zimy, která jako by měla umělecké ambice. Větve stromů pokryté ledovými krystalky vytvářejí bizarní skulptury. Snad už jen uvadlé listy či květy bezu promrzlé jinovatkou vyvolávají nostalgické vzpomínky na pestrobarevný podzim.