Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Zahrada

Ze života zimní přírody: Rušný život pod zemí

Pro to, co má člověk před očima, zapomíná na to, co se děje pod povrchem. Ať kdekoli šlápne kamkoli, všude pod zemí někdo žije. A něco vzrušujícího se tam i zrovna děje...

Jana Kantorová | 26. 02. 2024

Text: MONIKA OTMAROVÁ

Podzemí člověka fascinuje tajemností a záhadností, vztah je to ovšem veskrze ambivalentní. Co se mu děje „pod nohama“, ho na jednu stranu přitahuje, na druhou děsí... Obdivu se dostává mohutným kmenům lip, urostlým dubům, lidé zvedají hlavu, aby zahlédli vrcholky korun vysokých topolů... ale málokdy si při tom uvědomí, že stromy jsou stejně rozsáhlé i ve své podzemní části. Kořeny nemusejí pronikat hluboko do nitra země, často však tvoří do daleka a široka rozvětvenou síť. Někdy dokonce dosahují až dvojnásobně větší šířky než stromová koruna. Jsou rovněž propojené s o mnoho jemnější podzemní sítí houbových vláken, myceliem. Tyto dvě sítě – podhoubí a kořeny – vzájemně spolupracují. Houby poskytují stromům minerální látky, vitaminy a dusík; stromy se houbám revanšují dodávkou cukru. Jejich výměnný obchod je znám jako mykorhiza a umožňuje i výměnu zásadních informací. Například strom napadený škůdcem může dřevnatým sousedům vyslat látky upozorňující na nebezpečí – okolní stromy pak bleskurychle zareagují vytvářením protilátek. Tento „podzemní internet“ přispívá ke stabilitě lesního ekosystému.

Zajímavost: 

Jezevec podzemí miluje a hlavně ho pro své potřeby umí dokonale využít. Ven vychází jen v noci.

Galerie: Zajímavý život v podzemí
Mohlo by se vám líbit

Zimní příroda: Královničky zimní zahrady

Právě v tomto ročním období můžeme v parcích a zahradách pozorovat různé druhy téhle rozvětvené ptačí rodiny.
marianne.cz

VODA, KTERÁ NENÍ VIDĚT

Podzemní voda je doslova poklad ukrytý pod nohama. Sama je spíš neviditelná, ale pokud jí je nedostatek, pocítí to všichni dostatečně viditelně. Proces doplňování zásob podzemní vody je zdlouhavý a závislý jak na počtu, tak intenzitě srážek. Se změnou klimatu (i se zásahy člověka do přírodního systému) dochází ke stálému umenšování tohoto cenného přírodního zdroje. V našich zeměpisných šířkách zatím naštěstí platí, že ročně spadne z nebe více srážek, než se stačí odpařit. Ale nemusí to tak být napořád. Postup klimatické změny vyvolává růst míry vodního odparu, což vede k tomu, že už nedochází k významnému doplňování těchto vod. A to není dobrá zpráva... Už proto, že podzemní voda ve světovém měřítku představuje 20 % té sladké, pitné. Existuje-li podzemní voda, nezřídka vyvěrá na povrch prameny. Jsou ale řeky, které dokážou vést část svého toku podzemím. Vznikají tak punkvy neboli podzemní části řeky, které jsou jedním z půvabů krasových oblastí. Neméně poetická jsou i krasová jezírka.

Zajímavosti: 

  • Nepřítel zahrad. I mláďata hraboše tráví první týdny života pod zemí. Těsně pod povrchem si vyhrabávají propojené systémy chodeb s několika vchody. Hraboši žiji v koloniích, každý jedinec si buduje vlastní noru. Délka jejich života se pohybuje od 1 do 4 měsíců.
  • Krtek. Hmyzožravec, který kypří půdu, ale na povrchu umí pořádné krátery.
  • Pod zemí žijí i mikrobi a třeba jen dlouho nečinně setrvávají. Vědci hledají spodní hranici, pod níž život nemůže být, ale čím hlouběji jdou, tím více života nacházejí...
  • Otvor do doupěte bobra či vydry bývá často ukryt pod hladinou vody.
Mohlo by se vám líbit

Zimní příroda: Pod bílou peřinou aneb Jak si užít zimu v lese

Les je v zimě obzvlášť tajemným místem. Zatímco sníh nám křupe pod nohama, sluneční paprsky, které se propletly mezi stromy, lákají nás i zvířata k putování ztichlou přírodou.
marianne.cz

PODZEMNÍ TVOROVÉ

Pro někoho může být představa života v temnotě podzemí děsuplná, příroda ovšem ví, co dělá, a stvořila zvířata, která tu v klidu vegetují. Ačkoli je dole tma, vlhko, málo kyslíku i potravy, jim je tam dobře. Pro podzemní život jsou dokonale vybavena. Na vizuální informace se sice spolehnout nemohou, přesto se v podzemí orientují s naprostou jistotou – díky kinestetickému smyslu. Příkladem takového u nás žijícího zvířete je krtek. Lopatovité nohy mu slouží k obratnému vyhrabávání hlíny, krátký ocas nepřekáží v rychlém pohybu tunely. Miniaturníma očima v podstatě nevidí, rozeznává jen světlo
a tmu
. Místo zraku má jinou vychytávku, a sice senzory na vibrace, které jsou tak citlivé, že dokážou zachytit pohyb žížaly v půdě. A když už jsme u žížal... Bez nich by nešlo vůbec nic! Zásadním způsobem totiž ovlivňují život na celé planetě, jsou naprosto nezastupitelné v úloze, kterou hrají pro zdravou půdu. Jak? Žížala neustále požírá organickou hmotu a zpracovává ji spolu s kousky zeminy na úrodný humus. Přitom dokonale upravuje pH půdy na neutrální, které svědčí růstu rostlin nejvíc. A tím, že v půdě tvoří chodby, přispívají k jejímu provzdušňování. Některé žížaly žijí těsně pod povrchem a tvoří vertikální tunýlky, jiné se zase provrtávají hluboko pod zem... Existuje jich přes 23 čeledí.

Mohlo by se vám líbit

Zimní příroda: Je to divočina aneb Ze života divokých prasat

Divočáci jsou velmi komunikativní zvířata. Ve svém repertoáru mají množství zvuků, kterými se dorozumívají, ať už jde o funění, kvíkání, či chrochtání. A když potkáte ochranářskou bachyni s mláďaty, je třeba mít se obzvlášť na pozoru.
marianne.cz

EXKURZE DO BRLOHŮ A NOR

V dokonale promyšlených sítích tunelů i v jednoduchých chodbách či širokých komorách nachází celoživotní bydlení, nebo jen dočasný příbytek řada zvířat. Učiněným bludištěm s mnoha vstupy, chodbami a komorami je jezevčí brloh. Může v něm klidně žít pohromadě i několik rodin. Jezevci příbytek zpravidla po několik let rozšiřují a pak si ho předávají z pokolení na pokolení. Svůj domov si udržují v naprosté čistotě, dbají na to, aby v něm nezůstávaly zbytky jídla ani výkalů. Ty vynášejí do venkovních důlků, které hloubí v okolí nory. Zároveň tím informují ostatní obyvatele lesa o tom, že „tady je jezevcovo“! Noru jezevci většinou opouštějí až za tmy, kdy se vydávají za lovem potravy. Jejich noru do svého držení často převezme liška. Je-li systém chodeb a komor velkoryse prostorný, může se stát, že v něm bydlí jezevec a liška pohromadě! Ale liška si umí vlastní domov vyhloubit i sama, hlavně kvůli mláďatům, aby o ně mohla pečovat
v klidu a bezpečí. Mimochodem, pod zemí žije více živočichů než v oceánech.

Zajímavosti: 

  • Lesní spojenectví. Stromy a houby žijí v symbióze od počátku věků. Jejich vzájemná náklonnost je natolik silná, že některé houby na základě spřízněnosti s jistými stromy získaly i jméno – hřib dubový či smrkový.
  • Kořeny dubu sahají do hloubky až ke spodním vodám, proto dub často čelí úderu blesku jako přirozený hromosvod.
  • Mravenci žijí nad zemí i pod ní, mnohem větší část mraveniště je ale schovaná pod povrchem země. Mravenci v něm hloubí chodbičky a spižírny, v nichž shromažďují potravu. Ještě hlouběji v zemi se ukrývají komůrky pro královnu a dělnice, které se starají o mravenčí vajíčka, kukly a larvy. Vajíčka do vyhloubené chodby v podzemí klade i samička cvrčka. Některé larvy hmyzu mohou trávit pod zemí i pár let, než dojde k jejich konečné přeměně do finální hmyzí podoby.
Mohlo by se vám líbit

Příroda: Užijte si sváteční čas venku aneb Bude zima, bude mráz

Mrazivý krajkový závoj matky přírody zahalující krajinu kolem nás dokáže vykouzlit úchvatnou třpytivou podívanou, která bere dech.
marianne.cz
Zdroj článku

Související články

Dobrý nápad
KVÍZ: Rozmanitost motýlí říše bere dech. Zkuste v kvízu, kolik toho o nich víte

KVÍZ: Rozmanitost motýlí říše bere dech. Zkuste v kvízu, kolik toho o nich víte

Cestování
Cestujeme po Česku: Kam za chaloupkami jako z pohádky? Do Lužických hor

Cestujeme po Česku: Kam za chaloupkami jako z pohádky? Do Lužických hor

Cestování
Geocaching: Venkovní zábava, která vás vytáhne ven a děti nadchne pro procházky

Geocaching: Venkovní zábava, která vás vytáhne ven a děti nadchne pro procházky

Životní styl
Chcete více cestovat? Zjistěte, jak na to, s těmito šesti instagramovými profily

Chcete více cestovat? Zjistěte, jak na to, s těmito šesti instagramovými profily