Ze života zvířat: Volavka, elegantní rybářka

Text: Alexandra Koutná 

Možná už jste zahlédli volavku postávající na břehu řeky. Na svých štíhlých nohou stála nehnutě jako socha vytesaná z kamene. Zdálo se, že si právě dopřává odpočinek. Nenechte se však mýlit. Volavka registruje sebemenší pohyb v okolí. Její pozornosti neunikne ani myška zvědavě vykukující ze svého úkrytu či ryba, která právě plave kolem jejích nohou. Stačí jen zlomek vteřiny, aby tento skoro metr vysoký pták sklonil dlouhý esovitě stočený krk a do špičatého zobáku zachytil kořist.

Zajímavost: 

Nejhojnějším druhem u nás je volavka popelavá (Ardea cinerea). Vyskytuje se na celém území a hnízdí zde v počtu kolem 1400 párů a zimuje v počtu 3000 až 6000 jedinců.

Konkurentka rybářů

Výběrem svého jídelníčku si volavka mezi lidmi nezískala příliš velkou oblibu. Dlouhá léta byla považována za významného konkurenta rybářů. Její největší pochoutkou jsou totiž ryby. Z tohoto důvodu byla také cíleně lovena. Následkem toho koncem šedesátých let minulého století populace volavek dramaticky klesla. Až omezení jejich lovu v poslední době zachránilo tyto krásky před vyhynutím. Kromě Evropy se volavky vyskytují také v Asii a Africe v oblastech mírného až tropického pásma. Vyhledávají blízkost vodních toků všeho druhu. V České republice se vyskytují nejčastěji v nižších polohách na jižní Moravě poblíž Lednice a v jižních Čechách na Třeboňsku, Vodňansku či Blatensku. Nejvýše položené hnízdiště u nás je na Šumavě v 730 metrech nad mořem, přitom ve Švýcarsku hnízdí dokonce i ve výšce kolem 1230 metrů nad mořem. Volavky však nepohrdnou ani domácím jezírkem, zvlášť pokud se v něm nachází něco k snědku.

Zajímavost: 

Boj o jídlo se mezi volavkami vyhrocuje zejména v zimním období, kdy většina vodních ploch zamrzá. Díky impozantnímu postoji s roztaženými křídly připomíná souboj dvou protivníků tanec baletních umělců.

Lovec samotář

Za potravou se vydává nejčastěji sama. Pouze u vod bohatých na ryby bývají zejména v zimním období k vidění menší skupinky. Když se však této rybářce zdá, že je kolem jejího obědového menu příliš rušno, neváhá a svou kořist dokáže bránit před soukmenovci i cizími ptáky. Mocně přitom máchá velkými křídly a klove kolem sebe zobákem. O volavce nelze s jistotou říct, že se jedná o stěhovavého ptáka. Některé totiž na zimu táhnou ve skupinkách směrem na jih, zatímco jiné zůstávají v blízkosti svého hnízda. Tohoto velkého a silného ptáka tak lze v našich končinách pozorovat v průběhu celého roku. A pokud budete obzvlášť trpěliví, podaří se vám vidět i její elegantními pohyby a obratnost při lovu.

Zajímavosti: 

• Při vzlétání a přistávání volavka na chvilku natáhne hlavu dopředu. V tu chvíli působí opravdu majestátním dojmem. Ten ještě podtrhne rozpětí jejích křídel, které dosahuje až dvou metrů!
• V jídelníčku má tento pták kromě ryb i obojživelníky, hady a myši. Nepohrdne však ani krysami, korýši, vajíčky či mláďaty jiných ptáků. Volavka popelavá dokáže uletět za potravou až 20 kilometrů a zvládne spolknout rybu dlouhou až 25 centimetrů. Jelikož u nás nemá žádného predátora, řeší čeští rybáři opakovaně kvůli jejímu velkému apetitu nemalé škody a občas zažádají o výjimku na její odstřel.
• Na stavbě hnízda se podílí sameček i samička. Páry si většinou zůstávají věrné po celý život a vracejí se stále do stejného hnízdiště. Ve střední Evropě hnízdí volavky v době od února do srpna. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče.
• Potomstvo se líhne po 25 až 26 dnech. Od dvacátého dne ponechávají rodiče svá mláďata často o samotě. Ta již brzy po vylíhnutí lezou a šplhají po celém hnízdě. Od padesátého dne již začínají létat.