DENÍK BERLÍŇANKY: Království za školku!
Sloupek o tom, jak se lidi v krizi radují i z mála, jak se v Berlíně postupně začíná uvolňovat život a hlavně o tom, jak se na nás usmálo štěstí v podobě místa ve školce.
V Berlíně v posledních dnech proběhl zásadní vývoj v korona krizi: zatímco část byznysu se znovu rozjíždí, jiná opatření proti pandemii přitvrzují. Od 27.4. jsou třeba v Německu povinné roušky. Lidi je však nemusí nosit venku jako v Česku, ale jen na vybraných místech na veřejnosti. Třeba v dopravě nebo v obchodech a podobně. Každá spolková země má však svá pravidla a třeba v Berlíně se nosí teď povinně roušky ve veřejné dopravě, nikoliv v obchodech…
Co je ale pro nás zásadní je fakt, že se prodloužilo uzavření škol a školek oproti původnímu plánu. Mám doma pětiletou holčičku ve věku, kdy děti potřebuje. Navíc se teprve nedávno naučila právě díky školce trochu německy, začala se konečně integrovat a to vše jí moc chybí. Neustále doma vyrábí dárky kamarádům a stýská se jí čím dál víc. Je hodně společenská a touhle situací trpí a to trápí samozřejmě i mě.
Byla jsem proto opravdu zdrcená znovu potvrzenou informací, že se školky otevřou místo původního plánu (duben) až v srpnu, tedy po pěti měsících!
Berlín však naštěstí nabízí nouzové hlídání takzvaným „systémově relevantním povoláním.“ Jde samozřejmě o zdravotníky, hasiče, učitele apod. Jak jsem však byla překvapená, když na samém konci seznamu asi stovky takových prací stálo zázračné slovo: „JOURNALISTEN“, tedy novináři.
Okamžitě jsem do školky napsala a hned jsem se pochlubila na sítích. Ale zakřikla jsem to! Ještě ten den jsem se dozvěděla od ředitelky, že školku určitě neotevřou, že to není možné a že ta zpráva v podstatě byla jen formalita…
O to větší pak bylo mé překvapení, když mi následně vzápětí ze školky přišel naopak zase e- mail, ať si teda vyplníme formulář s oficiální žádostí, kterou bude posuzovat vedení Berlína. Řekla jsem si, že zabojuju, i když jsou šance malé a udělala jsem to.
A víte co? Školku máme! Náš nárok nám byl uznaný. Nikdy jsem si nemyslela, že být novinářkou, je v životě extra výhra, ale máme díky tomu školku!
Naše Lara nastupuje do školky na dva dny v týdnu jen na tři hodiny denně a my se na to moc těšíme. V kolektivu bude jen ve dvou: bude tam jen ona a zrovna její nejlepší kamarád Simon, jehož maminka je učitelka. Lara tedy začíná příští týden po celkem osmi týdnech v izolaci.
Zajímavé teď pro mě bude sledovat, jak to vyřeší ve školce s bezpečností, zda budou mít děti třeba roušky a podobně. Už teď vím, že budou například bez jídla.
Beru to každopádně tak, že se na nás usmálo po hodně dlouhém seznamu průšvihů, konečně aspoň trochu štěstí.
Lara je nadšená a nemůže se dočkat. A já jsem nadšená taky mimo jiné i proto, že budu mít po dlouhé době aspoň dvě volná dopoledne v týdnu (rozuměj, dvě dopoledne jen s jedním dítětem, se kterým se učím…).
Je zajímavé, jak málo najednou člověku stačí ke štěstí, když přijde o většinu toho, co považoval za naprostou samozřejmost.
Takže se ve výsledku raduju i třeba z toho, že se už můžeme scházet ve třech nebo z toho, že se nám otevřela dětská hřiště.
ČTĚTE TAKÉ:
DENÍK BERLÍŇANKY: Roušky jsou fajn, vzkázala Angela
DENÍK BERLÍŇANKY: Za uzavřenými hranicemi
DENÍK BERLÍŇANKY: Pohádka o princi Siegenotovi a silné Rosalindě, která porazila draka!
MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA
Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.
