Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Dubajský deník blogerky Jindry: Jak se žije v Emirátech?

Dovedete si představit, že se se svou rodinou přestěhujete na několik let do Dubaje? Jindra Chrvalová tam se svým mužem a dvěma dětmi žije již sedm let. Co je lepší na životě v zahraničí, jak se píše módní blog v muslimské zemi, co na Dubaji miluje a co naopak nesnáší? To vše se dozvíte v rozhovoru, v následujících článcích, které Jindra pro Marianne chystá a na jejím blogu myfuntasticlife.com.

Karolína Peřinová | 25. 06. 2019

Již několik let žijete v Dubaji, jak jste se tam dostala?

Do Dubaje jsme se s mým mužem a tehdy desetiměsíčním synem přestěhovali před sedmi lety. Manžel tady dostal pracovní nabídku. Váhali jsme, jestli na ni kývnout, protože to bylo zrovna v době, kdy jsme zrekonstruovali náš rodinný dům v Čechách a nastěhovali se do něj. Dost lidí z našeho rozhodnutí bylo v šoku. Zejména naši rodiče. Ale byla to nabídka, která se neodmítá a dnes jsme rádi, že jsme se tenkrát pro tenhle krok rozhodli. Myslím, že to byla obrovská životní zkušenost.

Nestýská se vám po Česku?

Ty první roky se mi určitě stýskalo, začátky nebyly jednoduché. Přece jen Dubaj je úplně jiná země a kultura. Navíc jsme doma v Čechách nechali naše rodiny a všechny kamarády, takže se mi vždycky stýskalo hlavně po nich. Ale naštěstí létáme v průběhu roku domů celkem často a navíc, v porovnání s jinými zeměmi, to není ani tak daleko. Z Dubaje do Prahy létá denně přímá linka a let trvá okolo šesti hodin. Takže, v případě, že by se dělo něco velmi vážného, není problém sednout na letadlo a přiletět. Domů létáme tak jednou za tři měsíce, takže jsem kontakt s Českem nikdy úplně neztratila.

Jindra

Jaký je život v Dubaji?

Je samozřejmě naprosto odlišný od života doma v Čechách. Nemáme tu lesy a nejezdíme v zimě na hory, ale zase tu máme moře, výlety do pouště a spoustu vyžití pro celou rodinu – od zábavních parků po skvělé restaurace. Emiráty jsou sice muslimská země, ale k ostatním náboženstvím jsou tolerantní. Nemusím tu například chodit zahalená a na pláži se můžu volně pohybovat v plavkách, takže to je pro mě jako ženu dost zásadní. Z mého pohledu má ale život v Dubaji jeden a celkem důležitý háček. Musíte mít na život tady peníze, jinak si Dubaj moc neužijete. Dá se tu vydělat hodně peněz, ale zároveň se tady hodně peněz i utratí.

Co nemáte ráda na Dubaji a co naopak milujete?

V Dubaji mi vadí ten obrovský provoz na silnicích. Jezdí se tu hodně rychle, nebezpečně a agresivně. Velká část lidí nepoužívá vůbec blinkr a nemá ani základní znalosti o bezpečnosti na silnici. Mísí se tu národy z třetího světa s řidiči těch nejluxusnějších aut, kteří si myslí, že jim patří silnice. A co je ještě horší, že zhruba dvě třetiny dubajských dětí jezdí v autě bez autosedačky a bez použití bezpečnostních pásů. To je pro mě jako pro matku naprosto nepochopitelné. Chybí tu v tomhle smyslu osvěta. Čechům, kteří tu žádají o residenční vízum, bohužel neuznávají české řidičské průkazy, takže jsme tu museli s manželem absolvovat celou autoškolu, a to byl opravdu zážitek! Veřejná doprava je v Dubaji téměř nulová a vzdálenosti obrovské, takže bez auta to tady jde jen těžko. O odpoledních a večerních zácpách na šestiproudých dálnicích ani nemluvě. Takže, když potom přijedu domů do Čech, přijde mi, že to s těmi českými řidiči není vůbec tak zlé.

Na Dubaji mám ráda různorodost lidí, kteří tu spolu žijí. Setkali jsme se tu s lidmi z celého světa a přijde mi úžasné, že tu lidé všech možných národností a kultur dokáží žít v poklidu. Je to samozřejmě zastřešené velmi přísným režimem, Emiráty nejsou demokracie, ale i tak sem proudí tisíce lidí z celého světa, kteří tu chtějí žít. Líbí se mi, že si tu každý národ slaví svoje svátky, aniž by to těm druhým nějak vadilo. Od muslimských svátků, přes Vánoce, Halloween, Diwali až po Čínský Nový rok. Pořád se tu něco děje.

Jaká jsou vaše tři nejoblíběnejší místa v Dubaji?

Na rozdíl od mého muže miluju Dubai mall, což je největší nákupní centrum ve městě a dokonce i na světě. Manžel tam velmi nerad chodí, protože je to pro něj bludiště, ale já jsem tam jako ryba ve vodě.

Dál rádi chodíme na pláž u hotelu Westin. Je tam spousta zeleně a bazénů, takže tam trávíme často víkendy s dětmi, které to tam milují.

Na třetí místo určitě zařadím poušť za Dubají, kam přes zimu jezdíme s dětmi opékat buřty. (Ty dovážíme z Čech.) Představte si tu atmosféru – západ slunce, který barví písečné duny do zlatova, všude ticho, jen přesýpání písku po dunách, praskání ohně a vůně špekáčků. To zažijete jenom tady (smích).

westin
Pláž u hotelu Westin

Jak se liší móda v Dubaji a v Česku?

V Dubaji rozhodně uvidíte zajímavější módu na ulicích. Ženy jsou, co se týká oblékání, kreativnější a pokud vyráží na nějakou společenskou událost, umí se na to patřičně a hlavně vhodně obléknout. Češi jsou schopni dorazit v džínách a mikině i na událost, na kterou se to vůbec nehodí. Před nedávnem jsem byla v Čechách na jedné „holčičí“ sešlosti. Šlo se večer na drink a pak tancovat. Většina kamarádek přišla v džínách a jedna dorazila v šatech. Když viděla, že ostatní mají džíny, řekla, že kdyby to věděla, že by si džíny vzala taky. Přitom by měla být ráda, že jediná ona měla trochu fantazie a vymyslela něco jiného. Přijde mi to pro Češky velmi typické. Nechtějí nijak zvlášť vynikat. Neustále řeší, co by tomu řekli ostatní. Z mojí zkušenosti mají v porovnání s ostatními ženami jiných národností méně sebevědomí a je to velká škoda. No a co se týká módy arabských žen, tak to je úplně jiná kapitola, o které se rozepíšu v dalších článcích.

Kde nejraději v Dubaji nakupujete oblečení?

Nejradší chodím do již zmiňovaného Dubai Mall. Pokud opravdu chci pořídit, zajedu právě tam, protože tam najdu všechny své oblíbené obchody na jednom místě. A že jich tam je! V Dubaji není moc jednotlivých módních obchůdků nebo butiků na ulici. Většina obchodů s módou je v nákupních centrech.

jindra

Máte dvě děti, chodí v Dubaji do školy a do školy?

Ano, chodí. Synovi bude teď v červnu osm let a dceři byly čtyři roky. Oba dva chodí do mezinárodní školy s britským výukovým systémem. V rámci školy je i školka, takže chodí do stejné budovy, což je výhoda. Výuka probíhá v angličtině, dále je povinná i arabština, kterou se děti učí už od školky a syn má ještě druhý volitelný jazyk, a to je francouzština. Děti zvládají školu a školku úplně v pohodě, chodí tam rády a už teď v tomhle věku umí perfektně anglicky, což je asi největší benefit našeho života tady. Líbí se mi, že, co dítě, to úplně jiná národnost. Děti tu mají v podstatě kamarády z celého světa a to je úžasné. Nicméně školy pro cizince jsou tu pouze soukromé a roční školné za jedno dítě (ve škole i školce) vyjde asi na 250 tisíc korun, což je pro většinou Čechů naprosto nepředstavitelné, protože školy v Čechách jsou v podstatě zadarmo. Nicméně rozdíl je to velmi znatelný, jak v přístupu k dětem a k rodičům, tak ve vybavenosti školy. Dubajská škola nám bude velmi chybět, až se vrátíme do Čech. Nechci, aby děti angličtinu zapomněly, byla by to obrovská škoda.

Je Dubaj přizpůsobená pro rodinný život?

Ano, z vlastní zkušenosti můžu říct, že Dubaj je velmi “kids friendly” město. Tím, že původních arabských obyvatel, tedy Emirátčanů, žije v Dubaji asi jen 15 %, tvoří zbytek obyvatelstva přistěhovalci jako my. A jsou to z drtivé většiny lidé v produktivním věku, takže Dubaj je doslova plná dětí. K dětem jsou tu všichni milí, nikdy jsme se nesetkali s tím, že bychom kvůli dětem nebyli někde vítáni. Co se týká vyžití, je tu spousta nádherných parků, hřišť, zábavních parků, klubíků a heren, takže zabavit děti o víkendu opravdu není problém. Navíc v Dubaji funguje velmi dobře placené hlídání dětí – tedy chůvy. Je naprosto běžné a samozřejmé, že rodina má stálou pomocnici v domácnosti – tzv. „maid“, která pomáhá jak s domácími pracemi, tak s hlídáním dětí. Tyto ženy jsou většinou z Filipín, Srí Lanky nebo afrických států. V Dubaji se rodinné domy staví už s tím, že je v rámci domu i oddělená místnost a sociální zařízení pro pomocnici. I my jsme si touto zkušeností prošli v období narození druhého dítěte. Byla to opravdu velká pomoc.

Budete se někdy vracet do Česka?

Ano, o návratu zpátky už nějakou dobu mluvíme. Vypadá to, že se vrátíme již příští rok.

jindra
Vánoce v Dubaji

Už čtvrtým rokem píšete blog myfuntasticlife.cz. Co vás přimělo k jeho založení?

Můj blog je zaměřený hlavně na módu, která byla vždycky můj největší koníček. Moje maminka si hned na začátku devadesátých let otevřela obchod s oblečením, který má dodnes a moje babička, která s námi bydlela, byla švadlena, takže jsem v módě doslova vyrostla a hodně mě to ovlivnilo. Ale já jsem ve šlépějích maminky a babičky jít tehdy nechtěla. Dělala jsem až do přestěhování do Dubaje letušku a hodně jsem cestovala. Potom, po přestěhování do Dubaje, se mi celkem často stávalo, že mě na ulici zastavovaly cizí ženy a chválili mi to, co mám na sobě. Ptaly se, kde jsem to oblečení koupila a já začala uvažovat, že bych svůj cit pro módu mohla nějak uplatnit. Inspirovaly mě zahraniční blogerky, a tak jsem si řekla, že to zkusím. A blogování mě neskutečně chytlo…

Co vás na blogování baví?

Na blogování mě baví svoboda, která má ale určitý rámec. Jsem sama sobě šéfem, sama si rozhoduju, o čem budu psát. Zároveň ale cítím určitou zodpovědnost a závazek vůči mým čtenárům, což tvoří právě ten rámec. Snažím se dávat příspěvky dvakrát, třikrát do týdne. Pokud se mi to z různých důvodů nedaří, jsem nervózní a nemůžu se dočkat, až k blogu znovu zasednu. Jednou jsem se rozhodla “jít s kůží na trh”, tak to beru zodpovědně. Možná se to nezdá, ale kolem blogu je docela dost práce. Napsat text, přidat kvalitní fotky, starat se o technické věci kolem blogu…Ale právě ta růzorodost mě na tom baví nejvíc. Jinak slovo “blog” v angličtině vlastně znamená “deník” a já si tímhle stylem zaznamenávám svůj život. Kromě módy píšu hodně i o mém životě v Dubaji. To je téma, které lidi dost zajímá. O blog začíná být větší a větší zájem, což mě moc těší.