Jak poznat, že potřebujete pracovní změnu, a jak si najít „to vaše“, co vás bude naplňovat

Téměř každý pracující člověk někdy uvažuje o změně své kariérní cesty, ať už myslí na jinou pozici, jinou firmu, či kompletně jiné zaměstnání. Občas k tomu vedou nějaké impulsy, jako když vám nadřízený opět naloží práci navíc, nebo se nepohodnete s kolegou. Jindy vám jde na nervy, kolik toho máte, a říkáte si, jestli by vám jinde nebylo líp. Je ovšem celkem těžké usoudit, zda se do změny zaměstnání pustit. Je to přeci jen práce a i když získáte takovou, po které jste vždy toužili, tak tam bude alespoň jedna část, která vás bude trochu štvát.

Existují ovšem znaky, díky kterým lze poznat, že je na čase vzít úvahy nad pracovní změnou vážně. „Vracíte se z dovolené a je vám při myšlence na návrat do kanceláře úzko? Míváte takzvaný Sunday blues – tedy, že máte tak trochu zkaženou nedělí tím, že další den se přeci jde do práce? Práce vás vyloženě nebaví a vy si povzdechnete pokaždé, když máte udělat report, zavolat zákazníkovi nebo jít na firemní meeting? Důrazným varovným signálem také může být, když začnete v práci dělat zásadní chyby jako znak toho, že je vám to prostě tak trochu jedno. Nebo nad změnou zkrátka již dlouho uvažujete? Pokud pracujete s lidmi, tak se vám může stát, že jich začínáte mít plné zuby. To se už blíží k syndromu vyhoření, a tomu se můžete díky pracovní změně také vyhnout,“ říká mediátorka a životní koučka Helena Theunissen.

Jak najít „to vaše“ a změnu uskutečnit

Pokud o změně uvažujete, pak věřte, že nejste sami. Námi oslovená odbornice zmínila, že touha po tom začít něco nového, nebo mít něco svého, tvoří v její praxi asi jednu třetinu zadání. I podle nedávno publikovaného průzkumu o změně zaměstnání mnoho lidí uvažuje, ale v odchodu z toho stávajícího jim něco brání. Často se jedná o finanční situaci, nejistotu ohledně nového oboru, chybějící kvalifikaci a to, že se člověk cítí na změnu příliš starý. Chuť ke změně se přitom obvykle objevuje ve středím věku (tedy od 40 do 65 let).

Změna práce je příliš velký krok na to, aby se dělal snadno. Lidé mají z takového kroku obvykle obavy, jelikož znamená nejistotu. A tak raději zůstávají v tom, co jim příliš nevyhovuje, ale důvěrně to znají – prostředí, kolegy, pracovní postupy, systém odměňování. Pravdou ale je, že nemusíte hned dávat výpověď. Můžete si třeba vyvěsit životopis na pracovní portály a chodit na nezávazné pracovní pohovory.

Pokud byste se do změny klidně rádi pustili, ale nevíte, co by mohlo být „to vaše“, co vás učiní šťastnými, nezoufejte. Ne každý od dětství věděl, čím chce být. A existují způsoby, jak to v dospělosti zjistit. Helena Theunissen radí následovné:

• Udělejte si revizi prožitků z minulosti

Je dobré se nejdříve pomyslně zastavit a zapřemýšlet – co vám šlo, co vás bavilo, kde jste se cítili úspěšní, za co vás jiní obdivovali. A také kde jste vnímali, že jste se dostali do slepé uličky, ať už to bylo nevhodné studium nebo první pracovní zkušenost.

• Zhodnoťte svůj aktuální život

Podobně se podívejte na svůj současný život – při čem ztrácíte pojem o čase, co vám jde samo?

• Položte si zásadní otázku

A v neposlední řadě se zeptejte sami sebe: „Komu a co v dobrém závidíte?“ Protože i to může být indikátorem toho, co byste sami chtěli.

„Zprvu vás může zaujmout více oblastí. Zkuste se nějak přiblížit všem. Nemusíte hned zakládat psí hotel. Nejdříve postačí občasné vypomáhání v útulku. A specifická oblast, které se budete chtít věnovat, se časem vytříbí,“ doplňuje na závěr Theunissen.