Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

Jak přijmout svou vnitřní kritičku a spřátelit se s ní

Info ikona
Pohled do zrcadla

V dnešní společnosti, kde je vše hodnoceno a kvantifikováno, máme občas tendence tento vzorec přejímat a přistupovat tak i samy k sobě. To ale vůbec není zdravé a vede to pouze ke snižování našeho sebevědomí. Jak tento vnitřní hlas umlčet?

Tereza Čaladi | 6. 10. 2022

„Panebože, tak vedle ní vypadáš úplně hrozně.“ „No super, zase nic nestíháš. Jsi fakt neschopná.“ „Někoho tak zoufalýho jako tebe nikdo chtít nebude, měla bys se sebou něco dělat.“ A jistě vás napadne mnoho dalších věcí, které máte tendence si občas samy sobě říkat. Není to přitom cílené. Jak to víme? Téměř každá to tak máme. A to potvrzuje i klinická psycholožka Lakeasha Sullivanová, která zmínila v článku pro Washington Post, že se s tím u svých pacientů setkává opravdu hojně a během koronavirové pandemie se tento nešvar ještě více rozšířil. Kde se v nás bere potřeba shazovat sebe samé a proč?

Možná vás to překvapí, ale vnitřní kritička, jejíž slova jsou tak bolestivá, to s vámi vůbec nemyslí špatně. Naopak vás chce chránit před drsným světem „tam venku. Společenské odmítnutí je totiž strašákem pro každého a vaše podvědomí se vás na něj snaží připravit, proto vás shazuje a zesměšňuje dřív, než bude mít šanci to udělat někdo jiný. Abyste na to byly připravené. Mnohdy přitom vychází ze zkušeností (co vám kdo vytkl a vy jste si to vzaly) nebo z toho, co vám říkali rodiče, když jste byly malé a vám se to zarylo do paměti jako daná věc (například, že holky nemají být moc hlasité). Tvrdost této kritiky se přitom odvíjí od vaší citlivosti vůči zahanbení, nálady a situace. Díky, ale ne díky! Je milé, že se o vás snaží starat, ale tohle není jen na ní! Jak se s vaší kritičkou tedy vyrovnat?

Mohlo by se vám líbit

Ta z kamarádek, na kterou se nikdy nikdo nepodívá! Seznamte se s DUFF

Myslela jste si, že jste sama, kdo má pocit, že si v určité partě přijde méněcenná? Rozhodně ne. Vlastně se tak někdy cítila nejspíš každá z nás. Je to ale spíše otázka úhlu pohledu, než že by to tak vážně bylo. Pojďte si ho s námi tedy změnit.
marianne.cz

Doktorka Sullivanová radí, ať si ji pojmenujete a vytvoříte si pro ni fiktivní příběh. Zjistíte tak, odkud pochází – možná má kořeny ve vašem dětství, u nějakého příbuzného, nebo kamarádky. Když ji uvidíte jako třetí osobu, možná na ni změníte pohled. Což může být osvobozující, jelikož s ní pak můžete lépe komunikovat.

Pak když o ní budete mít konkrétnější představu, můžete ji brát více s humorem. Je totiž jen ve vaší hlavě a záleží pouze na vás, jak k ní přistoupíte. Můžete si ji třeba představovat s extrémně pištivým hlasem a vždy, když se ozve, tak si jen říct: „Ježiš, to je zas tahle. Ona mě kritizuje, přitom má sama tak vtipný hlas. Jak by ji mohl brát někdo vážně?“

Můžete s ní tak vést dialog a pokud se vám bude příliš dostávat pod kůži, tak ji uzemnit tím, že to je jen její názor, ne fakt. To, že si něco myslí ona, neznamená, že si to stejné budou myslet i vaši přátelé či společnost, jejichž hodnocení se tak moc obáváte.

Psycholožka Lisa Firestonová ve svém článku pro Psychology Today radí, že se s ní můžete bavit jako s kamarádkou a pokusit se ji pochopit. Tedy ponořit se do jejích pocitů, soucítit s ní, nechat si vysvětlit, kde se to v ní bere a proč si to pořád připomíná. Zkrátka vyslechnout se pomocí takové vnitřní terapie od sebe sobě.

A když se nebude chtít nechat vyslechnout, pak ji uklidnit kvalitním argumentem. Pokud vám například říká, že jste vaším chováním trapné, vysvětlete jí, že nejste, že jste jen samy sebou, že se tak cítíte dobře a že jste naopak vtipné a máte to na sobě rády. Mnoho lidí se bojí vyjádřit se a říct něco, co považuje za zábavné, jen kvůli tomu, aby se neztrapnilo a ochuzuje se tak o spoustu smíchu. Ale to vy nejste! Vy se chcete v životě smát a bavit se.

Kromě toho si představte, že byste to, co vám vnitřní kritička říká, řekly někomu, na kom vám záleží. Řekly byste to? Nejspíš ne. Nebo byste minimálně nebyly až tak upřímné. Takže proč jste k sobě tak přísné? Vám na vás snad nezáleží?

Ukažte si zároveň stejný soucit, jaký byste projevily vůči ostatním, kdyby jim někdo takhle nadával. Buďte empatické ke svému chování, myšlenkám a pocitům, včetně sebehodnocení a sebekritických myšlenek. Zkuste tak procvičit laskavost k sobě a myšlenky, které jsou „proti“ vám, otočte „pro“ vás. Tedy například pokud máte dojem, že nejste úspěšné, řekněte si, kolik jste toho už dokázaly a že to vám nepřijde jako někdo, kdo je neúspěšný.

Celkově ji můžete využít k růstu. Je to zkrátka takový vnitřní brífing s kámoškou, ve kterém se pobavíte, zkusíte se pochopit, poučit a odejdete z něj lepší. Ale rozhodně by to nemělo být něco, co vás sráží dolů a kvůli čemu se cítíte zle. To si kámošky přece nedělají!

Mohlo by se vám líbit

Kovy a jeho partner Míra udělali životní rozhodnutí, které si nemohou vynachválit!

Nejslavnější český youtuber Karel Kovář známý také jako Kovy si se svým přítelem úspěšným stylistou Mírou Romanivem zařídil nový pracovní prostor, kde vznikají zajímavá videa, i neotřelé modely českých celebrit. Jak dlouhá byla cesta k vysněnému studiu, kde kromě práce mohou také odpočívat a co v jejich ateliéru nesmí chybět, aby byl dokonale funkční, pohodlný i reprezentativní?
marianne.cz
Zdroj článku