Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

Když se z mateřské dovolené opravdu stane dovolená aneb Tři měsíce na Balkáně s ročním dítětem

Rodinné dobrodružství v dodávce.

Karolína Peřinová | 20. 04. 2020

Ženy se na mateřské dovolené pouští do různých věcí a projektů. Některé začnou podnikat, pracují na půl úvazku nebo se naplno věnují dětem a domácnosti. To Lucie Römer se v březnu 2017 se svou rodinou během mateřské vydala na tři měsíce na Balkán. V dodávce. 

„Manžel pochází z Německa a tam je běžné během mateřské vyrážet na delší cesty, takže jsme se inspirovali i my. Balkán jsme zvolili, protože je poměrně blízko, je tam teplo a není tam draho. Byli jsme překvapeni, jak srdečně nás díky miminku vítali, na každém kroku obdarovávali čokoládami nebo hračkami a zvali k sobě domů,“ popisuje Lucie. Synovi Jonášovi zbýval do oslavy prvních narozenin necelý měsíc, když celá rodina vyrazila na cestu. Manželé Römerovi navštívili celkem patnáct zemí. Mezi nimi Slovinsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Chorvatsko, Řecko, Albánii či Rumunsko.

Mezi výhody Balkánu patří podle Lucie mírné počasí – je možné vyrazit klidně už na jaře, nebo na podzim a stále se dají očekávat příjemné teploty. „Díky tomu, že jsme vyrazili tak brzo, jsme zažili Chorvatsko jinak, než je běžné. Místní říkají, že mají dvě roční období – letní pro turisty a pak zimní, kdy mají všechny ty krásné pláže jen sami pro sebe. Autem jsme mohli parkovat klidně pár set metrů od moře a lidé si s námi rádi popovídali. Užívali jsme si jaro plné kvetoucích krokusů, třešní nebo vavřínů,“ vzpomíná Lucie. Zásadní zemí se stala Makedonie, kde poblíž jezera Mavrovo potkali opuštěné štěňátko neznámé, nejspíš pastevecké rasy. Osvojili si ho a pojmenovali Alfred. Štěně se tak stalo nerozlučnou součástí cestovatelské výpravy. „Nebyl problém zařídit všechna očkování u makedonského veterináře, ani převést Alfreda přes hranice. Potíže nastaly až u nás doma, když jsme zjistili, že nebude mít třicet kilogramů, jak říkal veterinář, ale dorostl rozměrů menšího slona," směje se Lucie.

al
Alfréd dnes a jako štěně

Nejsilnější zážitek si mladí rodiče odnesli z Bosny a Hercegoviny. „Bylo vidět, že je to velmi chudá země, stále tu je hodně opuštěných domů se stopami po kulkách, hlavně kolem Srebrenice. Místní o válce pořád vyprávějí. Na druhou stranu to byli nejpohostinnější lidé, které jsme na cestě potkali. Snad každý den nás někdo zval k sobě domů na kávu. Nad miminkem se tu nerozplývaly jen babičky jako u nás. Potkali jsme třeba skupinku náctiletých kluků, kteří se na nás vrhli a hned začali Jonáše pusinkovat,“ uvádí Lucie a dodává, že nejvíce je překvapilo Kosovo, které bylo na první pohled v mnohem lepším stavu, než jak jej znali z médií. "Nové silnice, nově postavené domy ve stylu rakouských srubů a téměř žádné domy s dírami po kulkách. Ze všech zemí, které jsme projeli, tu mluvili nejlíp německy a anglicky – bylo znát, že hodně z nich pracuje v zahraničí. Obdivovali jsme nádherné hory u města Prizren, které leželo na úpatí třítisícovek u čistě modré průzračné řeky.“ 

Chcete se dozvědět víc o tomto balkánském dobrodružství? Lucie si během celé cesty psala cestovní deník, který vyšel v minulém roce pod názvem Balkán, Bejby! 

kniha

 

cover

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.