Perníčky s rumovou polevou či „ruměnky“ si mnozí pamatujeme z dětství. Malé lahodné bochánky, které se doslova rozplývaly na jazyku. Vánoční perníčky podle Josefa Maršálka vám je možná připomenou a rozhodně vás nadchnou jak chutí, tak snadnou přípravou.
Perníky ve tvaru malých bochánků jsou oblíbené nejen u nás, ale i v dalších, především slovanských zemích. Vznik rumových perníčků lze zřejmě spojit s rozvojem modernějších typů cukroví. Různé druhy perníku se vyrábějí v mnoha zemích. A téměř všude patří toto pečivo k zimním a jarním svátkům. Proč vlastně jíme perník o Vánocích? Můžeme se jen domnívat. Možná proto, že v minulosti byly perníky daleko vzácnější a sloužily i jako dárky, často s ručně psanými vzkazy. Mnohé se dodnes vyrábí v různých tvarech (hvězdy, srdce, zvonky), symbolizujících štěstí, lásku či hojnost. A pak je tu ještě jeden prostý důvod: perník obsahuje „teplé koření“, které se v chladném počasí skvěle hodí k horkému nápoji i k provonění zimního domova. Vánoční perníčky s rumovou polevou podle Josefa Maršálka, který přinášejí Toprecepty.cz, okouzlí vás i případné obdarované.
Historie perníku začala před tisíci let. Starověké národy pekly koláče potírané medem, které často měly obřadní význam. Podle mytologie Egypťanů, Řeků, Římanů i germánských kmenů byl med darem bohů. Připisovaly se mu léčivé a životodárné schopnosti a také vlastnosti odpuzující démony. Věřilo se tedy, že všechny pokrmy a pečivo připravené s medem mají tuto moc. První medovo-zázvorový perník okusila Francie. Bylo to v roce 992 a do azylu sem s ním přišel arménský mnich Řehoř z Nikopole. Během 11. století se pochoutka dostala do celé Evropy zásluhou křižáků, vracejících se z východního Středomoří. Medový koláč z předkřesťanských dob se pak do 13. století vyvinul do podoby perníku, jaký známe dnes. Než se ovšem příprava perníku dostala do kuchyní bohatých a mnohem později i k širším lidovým vrstvám, umění jeho výroby se nejprve praktikovalo v klášterech. Ty měly totiž po určitou dobu výhradní přístup k zázvoru. První zmínka o perníku v Čechách se váže k Turnovu a je z roku 1335. Perníkáři (tzv. caletníci) ale přišli do Prahy už v roce 1324 z německého Norimberku. Perník byl ovšem až do 18. století luxusním zbožím.
Recept na vánoční perníčky s rumovou polevou podle Josefa Maršálka
Seznam potřebných surovin
Perníčky:
100 g moučkového cukru
60 g změklého másla
80 g medu
2 vejce velikosti M
6 g jedlé sody
5 g mleté skořice
3 g mletého hřebíčku
3 g mletého zázvoru
2 g soli
275 g hladké pšeničné mouky
75 g hladké žitné mouky
Poleva:
300 g moučkového cukru
70 g rumu
15 g oleje
Nákupní tipy
reklama
Jak na to:
Do mísy rozklepneme celá vejce, přisypeme k nim moučkový cukr a přilijeme med. Vše společně prošleháme metlou, aby se suroviny propojily. Po rozmíchání přidáme na menší kousky pokrájené změklé máslo o pokojové teplotě. Může být i tekuté, pokud necháme těsto uležet přes noc. Podle chuti přidáme koření – mletý zázvor, skořici a hřebíček. Odhadem v gramáži 2–3 g. Přidáme sůl, jedlou sodu a obě mouky. Vše zpracujeme do hladkého těsta. Těsto necháme asi 30 minut odpočinout v uzavřené dóze v lednici, aby neoschlo. Mezitím předehřejeme troubu na 160 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Z odleželého těsta odebíráme kousky o hmotnosti asi 10 g a vyvalujeme z nich v dlaních kuličky. Kuličky klademe na připravený plech v dostatečných rozestupech. Perníčky pečením nabudou na objemu. Plech vložíme do trouby a pečeme 12–15 minut. Po upečení je necháme vychladnout. Mezitím připravíme polevu. Cukr, rum a olej prošleháme v misce do hladké konzistence. Zchladlé perníčky postupně namáčíme do polevy a pomocí vidličky je vytahujeme ven. Odkládáme na mřížku a necháme okapat a zaschnout. Vršek perníčků ozdobíme na ještě čerstvé polevě špetičkou sušených růží, případně sušenou levandulí nebo chrpou. Na závěr je můžeme postříkat cukrářskými třpytkami. Hotové perníčky uložíme do plastových krabic a necháme do Vánoc uležet.
