Snadné, rychlé a neskutečně dobré: Vánoční perníčky s rumovou polevou podle Josefa Maršálka

Perníky ve tvaru malých bochánků jsou oblíbené nejen u nás, ale i v dalších, především slovanských zemích. Vznik rumových perníčků lze zřejmě spojit s rozvojem modernějších typů cukroví. Různé druhy perníku se vyrábějí v mnoha zemích. A téměř všude patří toto pečivo k zimním a jarním svátkům. Proč vlastně jíme perník o Vánocích? Můžeme se jen domnívat. Možná proto, že v minulosti byly perníky daleko vzácnější a sloužily i jako dárky, často s ručně psanými vzkazy. Mnohé se dodnes vyrábí v různých tvarech (hvězdy, srdce, zvonky), symbolizujících štěstí, lásku či hojnost. A pak je tu ještě jeden prostý důvod: perník obsahuje „teplé koření“, které se v chladném počasí skvěle hodí k horkému nápoji i k provonění zimního domova. Vánoční perníčky s rumovou polevou podle Josefa Maršálka, který přinášejí Toprecepty.cz, okouzlí vás i případné obdarované.

Mohlo by se vám líbit

Vynikající koblihy podle Josefa Maršálka: Zlatavé, voňavé a s vnitřkem jako peřinka

Dlouhá cesta perníku do lidových kuchyní

Historie perníku začala před tisíci let. Starověké národy pekly koláče potírané medem, které často měly obřadní význam. Podle mytologie Egypťanů, Řeků, Římanů i germánských kmenů byl med darem bohů. Připisovaly se mu léčivé a životodárné schopnosti a také vlastnosti odpuzující démony. Věřilo se tedy, že všechny pokrmy a pečivo připravené s medem mají tuto moc. První medovo-zázvorový perník okusila Francie. Bylo to v roce 992 a do azylu sem s ním přišel arménský mnich Řehoř z Nikopole. Během 11. století se pochoutka dostala do celé Evropy zásluhou křižáků, vracejících se z východního Středomoří. Medový koláč z předkřesťanských dob se pak do 13. století vyvinul do podoby perníku, jaký známe dnes. Než se ovšem příprava perníku dostala do kuchyní bohatých a mnohem později i k širším lidovým vrstvám, umění jeho výroby se nejprve praktikovalo v klášterech. Ty měly totiž po určitou dobu výhradní přístup k zázvoru. První zmínka o perníku v Čechách se váže k Turnovu a je z roku 1335. Perníkáři (tzv. caletníci) ale přišli do Prahy už v roce 1324 z německého Norimberku. Perník byl ovšem až do 18. století luxusním zbožím. 

Mohlo by se vám líbit

Domácí pohoda, hřejivá nálada a jedna velmi zdravá kombinace: Zkuste jablečné lívance

Recept na vánoční perníčky s rumovou polevou podle Josefa Maršálka

Seznam potřebných surovin

Perníčky:

• 100 g moučkového cukru
• 60 g změklého másla
• 80 g medu
• 2 vejce velikosti M
• 6 g jedlé sody
• 5 g mleté skořice
• 3 g mletého hřebíčku
• 3 g mletého zázvoru
• 2 g soli
• 275 g hladké pšeničné mouky
• 75 g hladké žitné mouky

Poleva:

• 300 g moučkového cukru
• 70 g rumu
• 15 g oleje

Jak na to:

Do mísy rozklepneme celá vejce, přisypeme k nim moučkový cukr a přilijeme med. Vše společně prošleháme metlou, aby se suroviny propojily. Po rozmíchání přidáme na menší kousky pokrájené změklé máslo o pokojové teplotě. Může být i tekuté, pokud necháme těsto uležet přes noc. Podle chuti přidáme koření – mletý zázvor, skořici a hřebíček. Odhadem v gramáži 2–3 g. Přidáme sůl, jedlou sodu a obě mouky. Vše zpracujeme do hladkého těsta. Těsto necháme asi 30 minut odpočinout v uzavřené dóze v lednici, aby neoschlo. Mezitím předehřejeme troubu na 160 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Z odleželého těsta odebíráme kousky o hmotnosti asi 10 g a vyvalujeme z nich v dlaních kuličky. Kuličky klademe na připravený plech v dostatečných rozestupech. Perníčky pečením nabudou na objemu. Plech vložíme do trouby a pečeme 12–15 minut. Po upečení je necháme vychladnout. Mezitím připravíme polevu. Cukr, rum a olej prošleháme v misce do hladké konzistence. Zchladlé perníčky postupně namáčíme do polevy a pomocí vidličky je vytahujeme ven. Odkládáme na mřížku a necháme okapat a zaschnout. Vršek perníčků ozdobíme na ještě čerstvé polevě špetičkou sušených růží, případně sušenou levandulí nebo chrpou. Na závěr je můžeme postříkat cukrářskými třpytkami. Hotové perníčky uložíme do plastových krabic a necháme do Vánoc uležet.