KLÁRA KOTÁBOVÁ: Návrat do reality, aneb na návštěvu ve skafandru

Skypování se stařečky sice bylo možné, ale zkuste tento styl komunikace s někým, kdo neví, že měl v životě děti, ani co je počítač a žije si ve světě, do kterého už nikdo nemůže. Díky této komunikaci nezjistíte, jak se mamka má, ale jestli je učesaná, má vyměněné tričko. To je asi tak vše. Jsou místa, kde zkrátka technologie nepomohou.

Na setkání se těším jako malá holka. Jen mám ještě pár dní čas na to si zvyknout na realitu, že mamce stejně pusu nedám. Nesmím. Porušila bych pravidla. Místo toho vyfasuju roušku, štít i skafandr a budu si na distanční vzdálenost povolenou vedením domova s mamkou po vyhrazenou dobu povídat. Udržím se a neobejmu ji? Nepodlehnu pokušení dopřát si igelitové objetí? Jistě, profesor Prymula vyhrožuje tím, že bych podobným lidským gestem mohla ohrozit ty nejslabší, seniory, na druhou stranu, když jsem si dnes v půl osmé kupovala v samoobsluze rohlík ke svačině, viděla jsem dost neohrožených seniorů s rouškou špatně nasazenou jen přes ústa, kteří o své právo jít si na nákup kdykoliv, ne jen ve vyhrazené dvouhodině, intenzivně bojovali. Sledovala jsem je, ustupovala jejich vozíkům i francouzským holím, nákup nakonec vzdala. I proto, že mě pohled na ně rozlítostnil. Oni mohou, mamka ne? Vždyť je taky člověk. A pocitově může prahnout po pohlazení, puse, jakémkoliv lidském dotyku, projevu lidskosti. I po té hloupé hádce ve frontě na pokladnu. Vím, že pravidla neporuším, mamku ohrožovat nebudu, ale porovnání s tím, co se děje v běžném životě a co za zdmi domů pro seniory mi přijde smutné.

Mimochodem, bonboniéru se chystám koupit dnes, stejně jako květinu i časopis, který mamka vždy četla. A vše půjde do nezbytné karantény. Abych mohla předat zdravotníkům, kteří nechají moje dárky projít karanténou další, a teprve po čtyřech dnech se tedy dostanou k obdarované. Květiny ovadlé, čokoláda možná prošlá. Navíc, když jí nedostane do ruky hned, nebude vůbec vědět, od koho že je. Že ji tam pro radost donesla dcera s vnučkou – což je další bod našich domácích rozprav. Netuším totiž která. Na návštěvu mohou jen osoby dvě, děti chtějí jít všechny. Máme si tedy rezervovat dvakrát povolenou půlhodinu? Nebo mám vybrat tu z dcer, která nejlépe plní domácí úkoly online a zároveň třeba pravidelně vyndá myčku? Podle jakých kritérií mám zvolit, kdo se s babičkou uvidí, kdo ne? A když jednu konečně vyberu, ostatní se s ní pohádají. Protože jí označí za protekčního spratka. Bože to je rozhodování…

Díky návštěvě, na kterou se už dnes chystám, jako by šlo o polovojenskou operaci, alespoň zjistím, jak se žije kadeřníkům i zdravotnicím. S tím rozdílem, že já budu stát na místě vyhrazeném pro návštěvy, bez možnosti udělat úkrok stranou. A výše zmíněné profese v tom samém modelu běhají celý den kolem klientů. Takže moje výchozí situace bude neporovnatelně lehčí.

Na druhou stranu smutnější o to, že já budu u své mamky. Bez možnosti pohladit ji, obejmout. Nevím, jestli kadeřnice touží objímat své klienty, ale spíš bych se vsadila, že ne.

Uvědomuji si, že už v době pandemie experti vyhrožovali, že svět se k normálu nikdy nevrátí. Také mám v hlavě srovnané, že bych mamku nakazit nechtěla. Jen toužím po tom sedět s ní v parku na lavičce, držet ji za ruku a vyprávět, co je u nás nového. Dát jí po tak dlouhé době pusu. Pragmaticky si totiž uvědomuju, že pomalu odchází a dlouho tu být nemusí. Neměla by poslední období svého života prožít bez lidského doteku, který nás konec konců odlišuje od zvířat, taky má léčivou schopnost a umí zvednout náladu. Takže jestli by to šlo, klidně se nechám na koronavirus testovat. Pravidelně, před každou návštěvou. Nechci totiž, aby z našich setkání vymizely poslední známky člověčenství.

Fotku dvou koček ve skafandru sledujte ve čtvrtek na mém instagramu @klarakotabova . A dejte vědět, jak nemožnost být se svými rodiči snášíte vy. Jak jste silné. Nebo slabé. Nebo jen lidské. Vždy záleží na úhlu pohledu.

Tak ať se daří!

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.