Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

Klára Kotábová v karanténě, den 36: Manažerská selhání v době pandemie

Jistě ty příběhy znáte také. V době, kdy vše nespadá do korporátem daných tabulek, projeví se charakter lidí. Problém je, když zjistíte nepříjemné věci o svých spolupracovnících.

Klára Kotábová | 7. 05. 2020

Lidé jsou různí. Jedni potřebují pro práci klid, jiní nejlépe pracují pod tlakem. Uplynulé dva měsíce ale absolutně překopaly všechny zvyklosti, které nám usnadňovaly a stereotypizovaly den. Což je stresující, protože některé opakující se činnosti člověk zkrátka pro svou duševní pohodu potřebuje, že. Jako třeba vědomí, že děti se vzdělávají v době, kdy dospělec pracuje, že kroužky odpoledne fungují, že uzávěrky podkladů jsou každý čtvrtek. A že sobotu není možno naplánovat si na středu a středu na pondělí. Koronavirus zkrátka vnesl do našich životů chaos a je třeba se s ním poprat. Zmatek vznikl hromadně, o klid v duši se musíme už postarat každý sám. Jenže jak na to, když zjistíte, že například v práci (tedy pokud patříte k těm šťastlivcům, kteří jí stále ještě mají) vám velí ignorant a člověk, jehož manažerské schopnosti nesahají… Nikam. Nebo třeba přijdete na to, že charakterní lidé jsou většinou neviditelní. Skromní.

S ohledem na to, že i manažer byl zvyklý na stereotypy a najednou po něm vedení chce nemožné, v denní i noční hodiny, začíná být vzteklý. Navíc hypotéka se neptá a on rozhodně o svou práci přijít nemůže, že… Takže hádejte, kdo jeho obavy a neschopnost velení mimo excelovské tabulky odnese? Podřízení většinou. Příklady: kamarádka Jana zjistila, že manažer její skupiny neumí komunikovat s lidmi, plete si totiž diktát s diskuzí, Terezčin boss zalezl do své kanceláře a od 12. března ho nikdo neviděl. Jen sporadicky posílá maily se slovy, že musí být všichni silní. Oproti tomu kamarádka další byla svědkem situace, kdy její šéf odmítl propustit lidi z týmu, a dal k dispozici svou funkci i mzdu, které pokryje výplaty tří referentek.

Jiná známá má na starosti zabezpečení chodu firmy v době krizové. A zjišťuje, že více než polovina zaměstnanců nesprávně pochopila, že karanténa rovná se skvělé a placené prázdniny. I to může být úhel pohledu. Faktem je, že právě přístup k režimu homeoffice je dvojí. Někdo se chlubí úklidem, skládáním origami výletem i dalšími radostmi, jiný sedí od rána do večera u počítače a vyřizuje agendu i za ty, kterým se mimo dozor firemní struktury moc pracovat nechce. Přitom právě časová variabilita umožňuje stihnout vše a neumřít s klávesou Enter otlačenou doprostřed čela.

A víte, co je nejzajímavější? Až dojde na lámání chleba a tedy snižování stavu, kdo asi přijde o práci jako první? Ten kdo dřel, nebo ten kdo umí svou „práci“ dobře prodat? Život je zkrátka nespravedlivý. I na to je ale třeba si zvyknout. A myslet, až na sebe vezmete zpracování dalších podkladů za kolegyni.

Náprava by byla tak jednoduchá: Stačilo by naučit se krizové komunikaci. Umět se ozvat, když má jeden práce nad hlavu, vědět, co zaměstnanci potřebují slyšet, a že to opravdu není informace o tom, že do měsíce společnost končí a všichni budou na dlažbě. Bill Gates kdysi řekl: „Nelhat, oceňovat, motivovat.“ A přesně to platí i dnes. Napíšu článek, dostane se mi na něj kladné odezvy – a hned se mi radostněji vymýšlí další téma. Člověk chválený je totiž výkonnější než ten, který se slov uznání nedočká ani jednou za uherský rok. Navíc, podle statistik Husákovy děti zkrátka jedou na pochvaly. Tak by se s tímto faktem management mohl možná naučit pracovat. Firmám by to jedině prospělo.

Netvrdím ovšem, že by vedoucí pracovníci měli jen chválit. To také není možné, protože vymyslet pochvalu pro někoho, kdo tři dny nesáhl na práci a přitom se o ní bojí, by dalo zabrat jakémukoliv typu šéfa. Na druhou stranu není nezbytné neustále zmiňovat katastrofické scénáře. Lidé s hodnotou IQ nad 54 si je jistě uvědomují dobře sami. Vím, že zítra může být vše jinak, než je dnes. To ale neznamená, že už dnes budu svou práci flákat. Jsem nastavená tak, že povinnosti se mají odvádět stoprocentně a je jedno, jestli v nouzovém, nebo běžném životním režimu.

Mimochodem, Moniko, díky za motivující maily, kterými redakci pravidelně zásobuješ. Jsou perfektní.

Tak ať jste zdraví!

Titulka

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Pokud to není nezbytně nutné, nevycházejte v současné době ze svých domovů - a to ani pro nové číslo Marianne. Časopis Marianne si totiž můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.