Odpovídat na zprávy nikdy nebylo jednodušší. Chytré telefony nepřetržitě svíráme v ruce, internetové připojení je rychlé i v nejodlehlejším koutu republiky a aplikací zaměřených na konverzaci je více než dost. Přesto se uvnitř našeho telefonu hromadí zprávy, které jsme si sice zobrazili, ale už jsme na ně nedokázali odepsat.
Zatímco v dobách minulých jsme na dopis či liebesbrief čekali týdny, v současném zrychleném světě můžeme odpověď na naši otázku získat v rámci vteřin. Tedy, pouze za předpokladu, že si dotyčná osoba zprávu zobrazí a rozhodne se zareagovat. V opačném případě se můžeme těšit na odpověď, která v naší aplikaci pípne o týden později a s notoricky známou úvodní větou: „Promiň, že jsem neodepsal/a dříve, ale...“ Proč lidé přestali okamžitě reagovat na zprávy? A je vůbec správné, že očekáváme rychlé odpovědi?
Kolikrát denně vezmete mobilní telefon do ruky? Studie z roku 2015 poukázala na to, že dospělí lidé sáhnou po telefonu v průměru pětaosmdesátkrát. Nepříjemná statistika mého osobního mobilního telefonu ale odhalila, že číslovka atakuje stovku. Ať tak či onak, na mobilním telefonu „visí“ většina z nás od rána do večera. Někdy vyřizujeme pracovní maily, jindy prokrastinujeme u sociálních sítí, avšak pokaždé v telefonu objevíme zprávu, na kterou bychom měli odpovědět. Jenže neodpovíme. Tak dlouho oddalujme odepsání, až o týden později smolíme kajícnou zprávu plnou výmluv a omluv, kterou dotyčnému můžeme s čistým svědomím poslat. Pravdou ale zůstává, že výmluvy jsou zbytečné. Během týdne jsme totiž měli dostatek času, abychom na zprávy od přátel či rodinu odpověděli. Tak proč jsme to tedy neudělali?
Všichni asi vnímáme nepsané pravidlo, že na zprávy se odepisuje rychle. Nikdo nás to neučil, nikdo nám to neopakoval, ale přesto víme, že bychom s odpovědí neměli otálet. Této myšlence nahrává skutečnost, že mobilní aplikace nabízí funkci potvrzení o přečtení či zobrazují tři tečky, díky kterým víme, že dotyčná osoba právě odepisuje. Zatímco tedy roste tlak na rychlou reakci, roste také naše nechuť k této „povinnosti“. Obzvláště to platí v momentě, kdy denně vyřizujeme nespočet pracovních zpráv, a následně nemáme náladu vysedávat u mobilního telefonu a čekat, zda se z jedné zprávy od kamarádky vyklube sáhodlouhá konverzace, která nebude brát konce. Občas toužíme jenom po tom, být pasivními konzumenty sociálních sítí, kteří nemají žádné povinnosti.
Možná vás samotné udivuje, že oddalujete reakci na zprávy od blízkých přátel, se kterými za normálních okolností rádi komunikujete. Podle Sherry Turkle, profesorky z Massachusetts Institute of Technology, je tento fenomén dán skutečností, že v jednu chvíli vedeme několik konverzací a nedokážeme z jedné intimní konverzace přepínat do druhé. „Lidé následně třídí, jaké komunikaci dají přednost. A pak se také může stát, že na opomíjené konverzace zcela zapomenou,“ varuje Turkle pro The Atlantic.
Samozřejmě je důležité zmínit, že výraznou roli v odepisování hraje také čas. I když doopravdy trávíme na mobilním telefonu mnoho času, ve většině případů jde o rychlé nahlédnutí. Málokdy ale máme dvě hodiny volného času, které můžete trávit odepisováním na zprávy. Obzvláště, pokud chodíme do práce, staráme se o domácnost a pečujeme o děti. V takovou chvíli záměrně neodepisujeme na zprávy, jejichž povaha napovídá, že se rozvinou v nekonečnou konverzaci.
Patříte k lidem, kteří na zprávy odepisují s týdenním zpožděním? Pak byste si měli dát pozor na to, kdo je na druhé straně konverzace. Například člověk, který vás dostatečně nezná, si může vaše nereagování vyložit jako nezájem nebo ignoraci. Stejně tak je důležité, abyste nepodceňovali naléhavé zprávy od blízkých lidí, kteří žádají o pomoc nebo radu. V případě, že se vám nechce odepisovat, dotyčnému zavolejte a zjistěte vážnost situace tímto způsobem.
