Škodná na pracovišti aneb Jak si poradit s toxickým kolegou?

Všichni sníme o dokonalém pracovním týmu, který potáhne za jeden provaz, ale málokdo může s čistým svědomím prohlásit, že takový kolektiv doopravdy našel. Většinou natrefíme alespoň na jednoho spolupracovníka, který není podle našeho gusta. Nemáme s ním společná témata, lišíme se pohledem na svět nebo na práci. Takový scénář je naprosto přirozený, protože není možné, abychom byli se všemi zajedno. 

Na druhou stranu můžou existovat i pracovní kolektivy, které na první pohled působí idylicky, ale ve svých řadách skrývají škodnou, tedy toxického kolegu či kolegyni. Pod poměrně moderním pojmem nehledejme žádné složitosti. „Toxický člověk je někdo, kdo narušuje mezilidské vztahy, posouvá hranice ostatních, aniž by jim to bylo příjemné, manipuluje, podrývá autority, chová se sobecky či egoisticky,“ vysvětluje psycholožka Aneta Langrová. „Takoví lidé neberou ohled na ostatní. Jejich potřeby jsou důležitější. Nejspíš u nich také nenajdeme mnoho empatie či pochopení pro naše obtíže či pochybení. Jsou to lidé, kteří chladně kalkulují, pomlouvají, svoji neschopnost zakrývají svalováním viny na ostatní. Pokud selžou oni sami, nejsou schopni přijmout kritiku. V těchto případech bývají nedůtkliví, podráždění až pasivně agresivní,“ dodává psycholožka. 

Nenápadná manipulace

Toxičtí kolegové mají jednu schopnost – konat zlo pod rouškou dobra. Zprvu tak můžete nabýt dojmu, že pracujete se skvělým člověkem, který vyniká nejen po pracovní, ale i osobní stránce. Povídáte si, chodíte na společné obědy a k Vánocům mu nikdy nezapomenete dát malý dáreček. Co naplat, že on na vás pokaždé zapomene a leckdy před nadřízeným utrousí nehezkou poznámku na adresu vaší pracovní náplně. „Asi se špatně vyspal,“ omluvíte jeho nepříjemné chování a pokračujete v prohlubování přátelských vztahů.

Uvědomění, s kým to vlastně pracuji, přichází později. „Jde o velmi schopné manipulátory a manipulátorky. Dokážou předstírat vřelý zájem, starost, péči, ochotu, umějí si nás omotat kolem prstu. Tváří se mile a vzbuzují důvěru. Po nějaké době se však může ukázat, že informace, které jsme s nimi sdíleli, byly využity proti nám. Úkoly, které jsme sami splnili, byly prezentovány jako jeho/její. Zneužívají naši ochotu, obětavost či pracovitost, a to do té doby, než řekneme dost,“ říká psycholožka Langrová. 

Změňte pravidla hry

Jenže jak říct „dost“ někomu, koho jsme do této chvíle považovali skoro za kamaráda? Podle psycholožky je v první řadě důležité, abychom rozpoznali, že spolupracujeme s manipulátorem a nepřejícným kolegou. „Měli bychom si uvědomit, že je opravdu něco špatně, a pochopit, že s námi někdo manipuluje. I když to mohl být po nějakou dobu zdánlivě blízký člověk,“ radí Aneta Langrová. „Někdy postačí, když toxickému kolegovi či kolegyni dáte jasný signál, že překračuje nepsaná pravidla. Jindy je potřeba, abyste hranice vymezili striktněji. Dejte mu věcnou zpětnou vazbu a požádejte ho o změnu přístupu. Když vás například obejde, řekněte mu: „Když budeš ode mě příště něco potřebovat, přijď prosím rovnou za mnou,“ říká profesní koučka Michaela Tetzeli.

O pomoc můžete požádat také svého nadřízeného či nadřízenou. V tomto ohledu je ale profesní koučka zdrženlivá. „Nejprve se pokuste situaci změnit sami. Vyjasněte si s kolegou nebo kolegyní vzájemná očekávání, co od sebe potřebujete a v jaké kvalitě. Vysvětlete mu nebo jí, co jeho či její chování a přístup způsobují, jak vám komplikují práci a znepříjemňují život. Buďte konkrétní,“ nabízí možnosti řešení Tetzeli a dodává, že pomocnou ruku vám můžou podat i kolegové. „Ověřte si, zda ostatní lidé ve firmě mají s potížistou obdobné zkušenosti. Třeba zjistíte, že už vědí, jak na něj,“ říká profesní koučka.

Pokud otevřený rozhovor nebo dobře míněné rady nezaberou, nezbývá nic jiného než problém řešit s třetí osobou. „V každé společnosti to funguje jinak. Někdy může pomoci personální oddělení, které má vyčleněného člověka schopného řešit vztahy mezi kolegy. Některé firmy mají přímo firemního psychologa. Pro někoho ale bude daleko příjemnější, když se obrátí na seniorního kolegu, který je šikovný v komunikaci s ostatními. A někdo bude věřit svému vedoucímu,“ tvrdí psycholožka a dodává, že pomoc může samozřejmě přijít i od člověka zvenku. 

Pokud vnímáte pracovní prostředí jako nedůvěryhodné, můžete se obrátit na psychologa, terapeuta či kouče, který vám pomůže urovnat si myšlenky, ujasnit si priority a pochopit situa­ci. Společně pak proberete následující kroky. Mimochodem, konzultace s profesním koučem může výrazně pomoci i toxickému kolegovi. „Pokud je to třeba výborný odborník, ale po lidské stránce je nesnesitelný, můžete mu nabídnout spolupráci s koučem. Ve své praxi se s takovými zakázkami setkávám poměrně často. Bývá to vždy zajímavé a často úspěšné,“ míní Michaela Tetzeli. 

Odejít, či neodejít?

Možná si pohráváte s myšlenkou, zda vaše práce za podobné útrapy stojí. Chodit do zaměstnání se staženým žaludkem a čekat, co si na vás kolega zase vymyslí, psychické pohodě zrovna dvakrát neprospívá. Psycholožka Aneta Langrová říká, že v tomto ohledu je kaž­dý člověk jiný. „Co snese jeden, nemusí snést druhý. Někdo vydrží ve velmi drsných pracovních podmínkách celou svoji kariéru. Někdo by skončil ještě ve zkušební době. Každý máme jinou frustrační toleranci, jiné prožívání stresu a úzkosti.“ 

Abyste se mohli rozhodnout, možná vám pomůže odpovědět si na následující otázky: Je toho už moc? Mám v hlavě jen pracovní neshody, problémy, konflikty, nedorozumění? Strachuji se už před příchodem do práce? Mám somatické obtíže, jako jsou bolesti hlavy, nevolnosti, žaludeční vředy? Ani dovolená už mi nepomáhá načerpat energii? Téměř neustále cítím vyčerpání a únavu? Nestíhám v životě nic jiného než práci? Jsem podrážděný i na své blízké a kamarády? „Pokud jste na všechny otázky odpověděli: Ano, takhle přesně se cítím už několik měsíců!, nejspíš byste během konzultací s odborníkem sami vyhodnotili, že vám kus života protéká mezi prsty a nastal čas na změnu,“ uzavírá psycholožka