Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

Smysl ovlivňující psychickou pohodu, neboli co se skrývá pod pojmem interocepce

Info ikona
Psychická pohoda

Jistě všichni víte, že máme pět základních smyslů: zrak, sluch, chuť, hmat a čich. Ale slyšeli jste už někdy o těch nadrámcových? A nemyslíme šestý smysl ze stejnojmenného filmu z roku 1999 s Brucem Willisem, kde to znamenalo schopnost vidět lidi po smrti.

Tereza Čaladi | 30. 09. 2022

Interocepci je někdy přezdívano osmý smysl. Mluví se totiž až o třech dalších smyslech, které nejsou součástí základní sady, kterou všichni znají. Prvním z nich je vestibulární smysl, který zajišťuje rovnováhu. Jeho receptory jsou ve vnitřním uchu a přispívá k vnímání polohy těla v prostoru a udržování stabilního zorného pole. Dalším je propriocepce, která slouží zejména ke koordinaci těla, jelikož díky ní ovládáte vlastní pohyb, sílu a polohu těla. Posledním nadrámcovým smyslem je interocepce, která se dá popsat jako signály vysílané z vašich vnitřních orgánů do mozku informující vás o aktuálním stavu vašeho těla. Myšlenka interocepce přitom vychází z průkopnické práce profesora Antonia Damasia z 90. let 20. století, v níž navrhl, že emocionální události začínají nevědomými změnami v tělesných stavech. Tedy například když vidíte rozzlobeného psa, rozbuší se vám srdce, k čemuž dojde dřív, než si emoci uvědomíte. Bez pohybu tam a zpět mezi mozkem a tělem by tak neexistovaly pocity štěstí, smutku nebo vzrušení.

Právě poslednímu ze zmíněných smyslů je nyní věnována velká pozornost, jelikož se ukázalo, že citlivost na interoceptivní signály může určovat schopnost regulovat emoce a následnou náchylnost k problémům s duševním zdravím. Nesprávné představy o vnitřních stavech jsou totiž považovány za základ úzkosti, deprese, panické poruchy, mentální anorexie a bulimie, posttraumatické stresové poruchy, obsedantně kompulzivní poruchy či ADHD. Stala se tak jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v neurovědách a psychologii a za poslední roky vzniklo mnoho nových studií, akademických článků, knih i konferencí na toto téma. Do velké míry se jím zabývá například kognitivní vědkyně Marie Postma. Zjištění ukazují, že zlepšení vnímání interoceptivních signálů skutečně vede ke snížení úzkosti, deprese a celkově ke zlepšení duševního zdraví. Existují přitom techniky, pomocí kterých se můžete lépe naladit na své tělo i vy sami.

Jak zlepšit svou interocepci

Pokud chcete zjistit, jak dobře ovládáte své tělo, můžete zkusit počítat svůj srdeční tep půl minuty (počítejte si údery a pak je vynásobte dvěma) a poté porovnat váš výsledek s tím, co vám ukazuje tlakoměr (či chytré hodinky). V případě, že s vašim měřením nebudete spokojeni, nebo jednoduše budete chtít lépe porozumět vašemu tělu, můžete vyzkoušet jeden z následujících 6 tipů, jak na to.

  • Silový trénink

Pokud vám někdy někdo řekl, že posilovna není terapie, pak neměl tak úplně pravdu. Posilování mění interoceptivní signály, které přijímáte ze svalů. Cítíte se tak nejen fyzicky silnější a schopnější vypořádat se s hrozbami, ale i psychicky, jelikož posilování zvyšuje pocit sebeúcty a duševní odolnosti.

  • Dechová cvičení

Dechová cvičení pomáhají zejména při zklidnění, když někdo pociťuje úzkost či prožívá panický záchvat. Díky manipulaci s dechem (zadržení dechu na 3 vteřiny, dlouhý výdech, krátká pauza před nádechem a podobně) je možné zklidnit vaše tělo. Pravidelnými cvičeními se tak člověk celkově učí, jak jeho tělo na různé formy dechu reaguje, čímž i zjišťuje, jak jej více ovládat.

  • Meditace

Meditace učí člověka zpomalit v dnešním zrychleném světě a dává mu prostor pro vnitřní zkoumání. Má díky ní tak čas soustředit se na své vlastní tělo a emocionální stav. Pokud s meditováním začínáte, doporučujeme vám mindfulness meditaci, neboli meditaci všímavosti.

  • Jóga

Jóga spojuje dech, fyzickou aktivitu i zklidnění mysli. Celkově se zaměřuje na naslouchání vašeho těla. Na posílení interocepce je tak ideální.

  • Aerobní aktivita

Cvičením se vaše vnitřní orgány stávají zběhlejšími ve zvládání zátěže. Když tedy budete například běhat, vaše tělo bude vykazovat odolnější reakci na měnící se okolnosti (přeběhnete překážku), což se může přenést i do emocionální roviny.

  • Pozorování řeči vašeho těla

Můžete se také soustředit na to, jak se vaše tělo cítí v různých situací, i při každodenních činnostech. Tedy například, že jsou vaše svaly uvolněné, když objímáte někoho, koho máte rádi, srdeční tep se vám zrychluje, když máte mluvit na poradě, a podobně. Díky vědomému přijímání svých pocitů s nimi potom dokážete lépe pracovat.

Zdroj článku