Už jste si někdy uvědomili, kolik mikrotenových sáčku spotřebujete během jednoho nákupu? A víte, co se s nimi stane po tom, co je vyhodíte do koše? V podstatě nic, i když je hodíte do plastu. Budou nás čím dál víc obklopovat a zahlcovat naši planetu. Hana Fořtová pro to má řešení.
Promotion

Když Hana Fořtová, tehdy mladá maminka a studentka medicíny, chtěla začít cvičit a zdravě jíst, setkala se s několika úskalími. Zdravý životní styl vyžaduje hodně zeleniny a ovoce a Hana si s každým jejich nákupem domů přinesla obrovské množství mikrotenových sáčků. To ji znepokojovalo, přeci kvůli tomu, že chce dbát o své zdraví, nezahltí naši planetu odpadem. Žádná přijatelná alternativa k mikrotenovým pytlíkům neexistovala, a to Hanu přivedlo na myšlenku vytvořit znovupoužitelné sáčky. Se svým nápadem se svěřila kamarádce Tereze Dvořákové a Frusack byl na světě.

Od roku 2014, kdy myšlenka vznikla, ušli Hana i Frusack dlouhou cestu. Po tu dobu si sáčky z kompostovatelné tkaniny na bázi kukuřičného škrobu získaly své příznivce a díky tomu mikrotenové sáčky své odpůrce. Nyní byla Hana za svůj přínos oceněna v anketě TOP ženy Česka.

Zaujal vás Frusack? V rozhovoru s Hanou Fořtovou se o něm dozvíte víc.

Při zakládání Frusacku vám zřejmě nešlo jen o to, prodávat sáčky na potraviny, jaké je vlastně jeho poslání?

Zcela věcně jde o redukci zbytečného jednorázového odpadu. Frusack ale skutečně není jen sáček, je to změna životního stylu. Prostřednictvím značky se snažíme motivovat lidi k tomu, aby se zamysleli nad svým spotřebním chováním, pochopili, proč ho upravit a neodradila je velká změna, jakou je třeba přechod na zero waste. Inspirujeme je k tomu, aby udělali první krok. Tím může být právě Frusack. První měsíc zjistíte, že už nepotřebujete mikrotenové sáčky na ovoce a zeleninu, další měsíc se zbavíte kelímků na kafe a za rok už je to pro vás normální.

frusack

Jak ze začátku lidé nahlíželi na Frusack? V ČR máme ještě v ekologii co dohánět a věřím, že Češi si k němu museli najít cestu, nebo to tak není?

Frusack je na trhu od roku 2015. V té době se o udržitelném životním stylu teprve začínalo mluvit a troufám si tvrdit, že jsme průkopníky, díky kterým se začal dostávat do povědomí. Zájem byl obrovský, ale očekávali jsme, že brzy opadne a mnohem větší potenciál pro nás bude mít zahraničí. Je rok 2019 a stále rosteme i na českém a slovenském trhu. Čechy bych vůbec nepodceňovala, trend ekologického chování je rostoucí, povědomí a informovanost během dvou let vzrostli opravdu značně. Mnohem více se zajímáme o původ toho, co jíme, co nosíme a jak je to zabalené. Rezervy jsou ale všude a nedá se jasně říci, na kom leží zodpovědnost. Ta není jen v rukou spotřebitelů, ale i zákonodárců, firem a médií.

Máte syna a určitě ho vedete k udržitelnému způsobu života, jak to malé děti nejlépe učit?

My jsme vyrůstali v době, kdy byl plast všude kolem a o udržitelnosti nás nikdo neučil. Proč taky. Děti si osvojí zvyky, ke kterým je vedou rodiče nebo učitelé. S manželem se snažíme, aby byl pro syna přirozený život bez plastu, bez zbytečných hraček nebo oblečení. Děti jsou hodně zvídavé a chtějí vše pochopit, takže je dost prostoru pro rozhovory o udržitelném způsobu života a vlastně to může být docela legrace. Dítě vždy víc ocení zábavu s rodiči, kteří se mu věnují, než hračku z Happy Mealu. Syn byl hrozně hrdý, když uměl ve třech letech rozeznat kontejnery na tříděný odpad podle barvy. To, co děláte vy, děti opakují. Syn tak odmítá brčka, když jdeme na nákup, běží pro tašky a Frusacky, stěžuje si na odpadky na ulicích…Nejsme žádní biorodiče, prostě jsme se naučili brát určité věci automaticky, syna o nich naučit přemýšlet a hlavně je chápat.

Jak se na Frusack dívají pokladní v supermarketech? Nevadí jim, že si dám potraviny do svého sáčku?

Vůbec ne, reakce jsou naopak velmi pozitivní. Pokladním denně prochází rukama tisíce obalů a často se s vámi dají do řeči, pochválí za to, že si neberete zbytečné sáčky. Nikdy se nám nestalo, že by měl někdo s nákupem do vlastního sáčku problém. Frusack jsme navrhovali tak, aby byl lehký, průsvitný a pratelný. S jeho manipulací a používáním tak není problém na straně obchodu ani nakupujícího.

K čemu všemu se dá Frusack využít?

Frusack je primárně určen k nákupu ovoce, zeleniny a dalšího volně loženého zboží. Ovoce a zeleninu v něm můžete i skladovat. Je vyroben z kompostovatelné tkaniny na bázi kukuřičného škrobu, a to z něj dělá světový unikát. Můžete ho používat opakovaně několik let, netvořit tak zbytečný odpad a na konci životního cyklu se ho šetrně zbavit. Jde o stejný princip, na kterém fungují textilní odnosné tašky na celý nákup. Svoje Frusack sáčky máte prostě v batohu nebo kabelce a nesete si je na nákup s sebou.

V supermarketech jsou mikrotenové sáčky stále zdarma, to v boji proti plastům moc nepřispívá. Myslíte si, že kdyby se zpoplatnily, zákazníci v obchodech by si jich nebrali tolik a pořídili si raději třeba Frusack?

Tohle je model, který se osvědčil ve všech zemích, kde sáčky zpoplatnili. V momentě, kdy do hry vstoupí ekonomický aspekt a za tašky se musí platit, všichni si hned uvědomí, že je nepotřebují. V Británii se takto snížila spotřeba sáčků za půl roku o 80 %. To stejné se teď opakovalo i v Austrálii. Existují i jiné cesty, ale tato je rozhodně nejefektivnější.

frusack

Jak člověku, který řekne “já ty mikrotenové sáčky hodím do plastu, to je v pohodě, ne?” vysvětlit, že to není v pohodě a neměl by si je vůbec brát?

Ve žlutém kontejneru ten problém nekončí, ale začíná. Češi jsou sice skvělí třídiči, už si ale neuvědomují, že recyklováno je jen velmi malé procento odpadu. Ne všechen plast je možné recyklovat, sem patří i mikrotenové sáčky. Končí často ve spalovnách nebo na skládkách. U toho, co recyklovat jde, nastává další problém. O recyklát není zájem. Odkupuje se a dále zpracovává jen velmi omezeně. Většina odpadu z EU byla dlouhodobě vyvážena do Číny, která ho v minulém roce přestala odebírat. Odpad se u nás tedy hromadí a není pro něj využití. Je to problém, který rychle narůstá do nevídaných rozměrů. Třídění tedy není tím správným řešením, musíme produkci redukovat. V opačném případě nás čeká pohroma.

Máte vystudovanou medicínu, proč se jí nevěnujete?

Už v prvním ročníku na medicíně jsem tušila, že to nikdy nebude mým posláním. A to je pro práci lékaře z mého pohledu zcela nezbytné. Začala jsem se věnovat práci v mezinárodní studentské neziskovce a bylo jasné, že mě to táhne spíš k managementu. Ve studiu jsem ale pokračovala a ve třetím ročníku otěhotněla. Zvládala jsem individuální studijní plán až do chvíle, kdy přišla zpráva, že jsem nesplnila kredit z tělocviku a moje studium končí. Pobývala jsem v té době ve Stockholmu a právě tam přišel i nápad na Frusack. Bylo mi hned jasné, že tohle je něco, čemu se chci věnovat. Z medicíny mě nakonec nevyhodili, ale rozhodla jsem se ji ve čtvrtém ročníku sama přerušit a věnovat se synovi a firmě. Nikdy jsem toho nelitovala 

Chystáte s Frusackem nějaké novinky?

V budoucnu určitě přijdou i nové produkty, Frusack nás však bude ještě na nějakou dobu zcela vytěžovat. Vyvinuli jsme novou variantu sáčku, který je vhodný pro přímý prodej v supermarketech. S těmi už jednáme a poptávky chodí směrem od nich. Přišel čas na to, abychom sebevědomě překročili hranice ČR. Máme už sice nějakou dobu obchody v Norsku nebo ve Španělsku, ale to byly první vlaštovky. Celý tým se teď soustředí na mezinárodní expanzi.

V anketě TOP ženy Česka jste získala ocenění v kategorii Startup. Jak jste reagovala, když jste se to dozvěděla?

Ocenění v ankětě je pro mě obrovskou poctou. Bylo neuvěřitelné stát na jedné stagi s tolika úspěšnými ženami, z nichž je pro mě nejedna vzorem. Budovat vlastní firmu je náročné, člověku občas docházejí síly a tohle vás rozhodně nakopne. Věřím, že to tak vnímal celý tým, protože bez nich by se nic z toho nepodařilo. Netušila jsem, že mě do ankety nominovala Pavlína Zychová z MyStay, která byla vítězkou kategorie Startup minulý rok. Sama nominace pro mě byla obrovským překvapením, ale až v průběhu večera jsem si uvědomila, jakého ocenění se mi dostalo.

Promotion