Orthorexie je čím dál častější. Když se zdravý životní styl změní v posedlost. Které celebrity tomu podlehly?

Jenže právě tahle snaha o dokonalost může mít i svou temnější stránku. Orthorexie, tedy patologická fixace na zdravé jídlo, se podle odborníků objevuje stále častěji. A často zůstává nepoznaná, protože na první pohled vypadá jako něco neuvěřitelně obdivuhodného. Jenže když se každé sousto stane zdrojem úzkosti, je to vůbec ještě zdravé?

Co je vlastně orthorexie

Termín orthorexie vznikl už v roce 1997, tedy hodně dávno. Větší pozornost si ale získává až v posledních letech. Odborníci ji popisují jako extrémní zaměření na „správné“ a „čisté“ jídlo, které postupně přeroste v rigidní pravidla a obsesivní myšlení. Na rozdíl od anorexie nejde o honbu za nižším číslem na váze, ale spíš o neustálé přemýšlení nad tím, co je „dost čisté“ a správné pro naše tělo. Jídlo se postupně mění z radosti v projekt, který má svá přísná pravidla.

Potíž je v tom, že hranice mezi zdravým přístupem a posedlostí je hrozně nenápadná. Navenek může všechno působit jako ukázkový životní styl, ale uvnitř už se objevuje napětí, kontrola a strach z „nevhodných“ potravin. Orthorexie navíc zatím nemá jasnou oficiální nálepku, takže ji není vždy snadné rozpoznat ani pojmenovat.

Perfekcionistky, sportovkyně i „wellness girls“

Orthorexie častěji postihuje ženy, ale rozhodně se nevyhýbá ani mužům. Rizikovým faktorem je perfekcionismus, potřeba kontroly a vyšší míra úzkosti. Často jde o lidi, kteří chtějí „dělat věci správně“, a jídlo se stane oblastí, kde mají pocit, že to můžou ovlivnit. Typickými skupinami jsou sportovci, lidé zaměření na výkon nebo ti, kdo pracují v oblasti zdraví a výživy. Právě oni mají k tématu blízko, a zároveň jsou vystaveni tlaku být „vzorem“. U studentů medicíny nebo dietologie se například ukazuje vyšší výskyt orthorektického chování, zejména u žen. Velkou roli hraje i dnešní kultura. Neustálé porovnávání na Instagramu, tlak na „dokonalé tělo“ a zároveň na „čistý život“ vytváří paradox: čím víc se snažíme být zdravé, tím víc si můžeme ublížit.

Kdy se z „clean eating“ stane problém

Začíná to nenápadně. Vyřadíte cukr, pak lepek, pak zpracované potraviny. Najednou si nosíte jídlo všude s sebou, odmítáte restaurace a každá „zakázaná“ ingredience vyvolává stres. Orthorexie je nebezpečná právě tím, že je společensky oceňovaná. Zatímco jiné poruchy příjmu potravy bývají snadněji rozpoznatelné, tady okolí často chválí disciplínu a „zdravý přístup“. Jenže uvnitř může probíhat úzkost, pocit viny a postupná izolace. Extrémní omezení jídelníčku navíc může vést i k nedostatku živin a zdravotním komplikacím. A paradoxně místo zdraví přichází vyčerpání. Někteří odborníci dokonce upozorňují, že orthorexie může být moderní kulturní variantou poruch příjmu potravy, která se přizpůsobila dnešní době.

Celebrity a trend „dokonalého zdraví“

I když se o orthorexii mezi celebritami nemluví vždy otevřeně, některé známé osobnosti sdílely zkušenost s extrémním „clean eating“. Například influencerky z wellness scény nebo blogerky zaměřené na raw stravu později přiznaly, že jejich život byl plný omezení a strachu z jídla. Typickým příkladem je příběh americké blogerky Jordan Younger (The Blonde Vegan), která otevřeně popsala, jak ji posedlost zdravou stravou dovedla až k problémům se zdravím. I herečka Jessica Alba mluvila o tom, že měla období, kdy byla posedlá tím, co jí, a snažila se mít absolutní kontrolu nad svým tělem. Přiznala, že její vztah k jídlu nebyl vždy zdravý. Podobně i Kourtney Kardashian dlouhodobě propaguje přísný „clean eating“ styl, drží detox režimy a experimentuje s půsty. Její přístup je pro mnoho žen inspirací, zároveň ale ukazuje, jak snadno se může zdravý životní styl proměnit v soubor poměrně rigidních pravidel. 

Když zdraví přestane být svobodou

Možná největší paradox orthorexie je ten, že vzniká z dobrého úmyslu. Chceme se cítit lépe, mít víc energie, být zdravé. Jenže když se z péče o sebe stane kontrola, mizí radost i lehkost. Zdravý vztah k jídlu není o dokonalosti, ale o rovnováze. O tom dát si salát, ale bez výčitek klidně i dort. O tom jít na večeři s přáteli, aniž bychom analyzovaly každý detail menu. Zdraví není jen o tom, co jíme. Je i o tom, jak o jídle přemýšlíme. A někdy je ten nejlepší krok, trochu polevit.