Má za sebou celkem dost filmových i seriálových rolí, pro většinu Čechů ale zůstává Jindřiškou z Pelíšků. Na tuhle nálepku překvapivě není ani trochu alergická. „Proč by mi to mělo vadit? Někdo nemá podobně výraznou roli celý život,“ říká Kristýna (35). Dvacet let od natáčení Pelíšků na ní na první pohled není moc znát. Je stále stejně drobná, jen kolem očí přibylo pár vrásek. V jejím životě se toho ale semlelo celkem dost. Porodila dvě dcery a jednu vyvdala. A taky dvakrát změnila příjmení. Z Fuitové se před pár měsíci stala Badinková.
Promotion

Působíte neskutečně odpočatě. Jak se máte?

Užívám si volno. Zrovna nic netočím, začnu až za měsíc. Ani v divadle Studio DVA teď nic nezkouším, chodím jen večer hrát, takže se teď hodně věnuju holkám. Ráno je vezmu do školy a školky, pak jdu na hotjógu a po obědě je zase vyzvednu. Občas mi lidé říkají, že jsem hloupá, že si ten volný čas víc neužiju sama. Ale já jsem s dcerami ráda. Už za měsíc to bude o dost hektičtější, začnu točit pokračování kriminálky Temný kraj.

Hrajete policistku. Musíte před natáčením absolvovat speciální výcvik?

Ne, to vůbec. Jen máme na place bývalého policistu, co nás koriguje. Třeba když jsme drželi zbraň, což v mých rukách někdy vypadalo fakt směšně, tak řekl něco jako, prosimtě, chytni si to trošku jinak. A taky mě učil, jak dát zločinci pouta, když jsem to nebyla schopná deset klapek udělat. Na Temný kraj už se fakt těším! Točíme kolem Říčan, v Konojedech, takže nemusím nikde přespávat, stíhám jet večer domů.

Dojet domů stihnete, ale s hlídáním je to asi složitější.

To ano. Zorganizovat všechny lidi, co holky hlídají, je celkem složitá logistika. Mám nově chůvu, hodně si holky bere jejich otec, pomáhají prarodiče i můj nový partner Viktor. Ale je to choreograf, takže různě poletuje, nemá moc pevný režim.

Vy jste se s otcem svých dcer rozvedla před dvěma lety, to je takový životní zlom. Vnímala jste to jako prohru?

Ne, jako výhru. (smích) Ježiš, to by mohlo vůči bývalému manželovi vyznít špatně, to nechci, na všem jsme se dohodli. Ale byl to rozhodně velký životní restart. Mám pocit, že jsem začala nanovo. Byl to úplně ve všem nový začátek.

Nové začátky mají sílu. Třeba já měla po rozchodu pocit, že konečně stojím na vlastních nohou.

Já to měla úplně stejně. Když má člověk dvě děti, odhodlání odejít zraje dlouho, člověk o tom musí být opravdu přesvědčený. Pochybujete o sobě, říkáte si, zvládnu to? Ať už finančně, nebo co se týče každodenní péče a hlídání. Navíc já neodcházela k rodičům nebo k novému partnerovi, šla jsem do toho sama. Sama jsem si našla byt, sama jsem se odstěhovala. Po nikom jsem nic nechtěla. Hodně mě to posílilo. Byla to velká zkušenost.

Rozvádí se téměř půlka manželství, není to selhání. I tak si občas člověk vyslechne, že to neměl dělat, třeba kvůli dětem. Jak to bylo u vás?

Mě nikdo nekritizoval. Možná dost lidí kolem mě poznalo, že už jsem v poslední době nebyla šťastná. Vzali to tak, že jsem to prostě chtěla udělat. Mám kolem sebe hodně žen, co ve vztahu nejsou úplně šťastné, a ty mi říkaly, jak je skvělé, že jsem se k rozvodu odhodlala. Cítila jsem, že by to také chtěly udělat, ale že...

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V LISTOPADOVÉ MARIANNE...

titulka

Promotion