Prso bylo jen trochu teplejší. Žádná bulka, žádná bolest. Pak jí lékařka sdělila, že jde o agresivní formu rakoviny prsu

Rakovina prsu je pořád nejčastějším onkologickým onemocněním žen. Přesto kolem ní koluje jedna velmi rozšířená představa, že se vždy projeví jasně hmatatelnou bulkou. Jenže právě to je omyl, na který lékaři upozorňují čím dál častěji. Některé typy nádoru mohou být dlouho téměř neviditelné. Neprovází je výrazná bolest ani dramatické změny. Místo toho přichází „jen“ drobné signály: změna teploty prsu, zarudnutí, pocit napětí, citlivost, zvláštní tah v podpaží nebo jemná změna struktury kůže. Podle organizace Breast Cancer Now mohou mezi první projevy patřit i změny kůže, otok, pocit tepla nebo změna tvaru prsu.

Nebolelo to, jen jsem cítila, že je něco jinak

Katka je přesně ten typ ženy, který prevenci nepodceňuje. Chodila pravidelně na gynekologii, po pětačtyřicítce i na mamografii. Sportovala, zdravě jedla, nekouřila. Když si to dnes v hlavě probírá, říká, že rakovinu prsu měla vždy spojenou hlavně s rizikovými faktory a rodinnou anamnézou. Nic z toho se jí netýkalo. „Bylo to nenápadné. Večer ve sprše jsem si všimla, že jedno prso působí jinak. Bylo teplejší, citlivější, ale nebolelo,“ popisuje. Nejdřív to přisuzovala hormonům, přece jen, blížila se do menopauzy. Pak stresu. Jenže pocit nezmizel. Naopak. Přidalo se lehké zarudnutí a pocit těžkosti. Pořád se uklidňovala, že přehání. Vždyť byla nedávno na mamografu a vše bylo v pořádku. Jenže intuice ji neopouštěla. Nakonec zavolala své gynekoložce, která jí poslala na další vyšetření.

Mohlo by se vám líbit

Bulka není jediný příznak. Osm tichých signálů rakoviny prsu, které nebolí a ženy je snadno přehlédnou

Šok po vyšetření: agresivní typ nádoru

Katka byla přesvědčená, že další mamograf a ultrazvuk její obavy vyloučí. Že jí řeknou, že má „jen“ nateklé uzliny. Nebo že jde o zánět nebo hormonální změny. Jenže mamograf ukázal podezřelou oblast, která vyžadovala okamžitou biopsii. Za pár dní jí lékařka zavolala, že jde o agresivní formu rakoviny prsu, takzvanou zánětlivou rakovinu prsu. „Pamatuju si to ticho. Nechápala jsem to. Jak můžu mít rakovinu, když jsem byla před pár měsíci na prevenci?“ říká dnes. Lékaři ale potvrzují, že některé agresivní nádory se mohou rozvíjet velmi rychle.

Zvlášť takzvaná zánětlivá rakovina prsu bývá zrádná tím, že se neprojevuje klasickou bulkou, ale spíše změnami na kůži a pocitem tepla nebo otoku. Ženy často popisují nezvyklé zahřátí prsu, zarudnutí, pálení, napětí nebo změnu struktury kůže připomínající pomerančovou kůru. Právě proto bývá tento typ nádoru někdy zaměněn za běžný zánět.

Proč je důležité samovyšetření

Mnoho žen návštěvu lékaře odkládá právě proto, že je nic výrazně nebolí. Jenže rakovina prsu bývá v počátečních fázích často bezbolestná. A právě proto může zůstat dlouho bez povšimnutí. I proto je nesmírně důležité samovyšetření a sledování vlastního těla. Nestačí si říkat, kdyby to bylo vážné, přece by to bolelo. Pravidelné samovyšetření může ženě pomoci zachytit změny mnohem dřív, než se objeví výrazné obtíže. Nejde přitom jen o hledání bulky. Důležitý je i pocit, že prso najednou působí jinak.

Samovyšetření je důležité hlavně u žen do 40 let, kdy se častěji vyskytují rychle rostoucí a více agresivní nádory. Jak říká MUDr. Miroslava Skovajsová, primářka Mama centra Breast Unit Prague, a která se mamodiagnostice věnuje už od roku 1994, samovyšetření by se mělo stát naučeným chováním ženy. Ženám říká, aby se naučily poznat, jak jejich prsní žláza vypadá po menstruaci, aby si na sebe sáhly. Stačí deset minut. „Každá žena by měla znát svoje prsa a vyšetřovat si je,“ říká lékařka. Varovnými signály totiž nejsou jen bulka, ale i zarudnutí, změna teploty prsu, otok, změna tvaru bradavky nebo jemné vklesnutí kůže. A to může pečlivá žena během samovyšetření odhalit.

Mohlo by se vám líbit

Rakovina prsu je nejčastějším nádorem u žen a její výskyt stoupá

Kdybych čekala déle, mohlo být pozdě

Katku čekala operace, kdy jí odstranili celé prso, následovala chemoterapie i měsíce psychicky náročné léčby. Dnes je v remisi a otevřeně mluví o tom, jak moc ji překvapilo, že první signál byl téměř neviditelný. „Pořád jsem měla pocit, že rakovina musí vypadat nějak dramaticky. Že musí přijít bulka, bolest, něco jasného. Jenže ono to začalo jen pocitem, že moje tělo není stejné jako dřív.“ I díky tomu, že svoje tělo uměla vnímat a pozorovat, přišla včas. Dnes prý každé kamarádce opakuje jediné: „Nepodceňujte své tělo. I malá změna může být důležitá. Samovyšetřujte se a choďte pravidelně na mamograf.“ A nejsou to jen slova jen tak do větru, Kateřina ví, že to má smysl. 

Zdroj: Autorský text, Onko Unie, Zdraví, Buprague, Mayo Clinic, Breast Cancer Research Foundation