Nedělní oběd s Karolínou: Stokrát pesto
Milé čtenářky a čtenáři, každou neděli budete na tomto místě nacházet moje postřehy o jídle. Radost ze života je jako mozaika, do které patří jídlo stejně jako procházky po lese nebo posezení s kamarády u skleničky. Když s láskou skládáte sklíčko ke sklíčku, je vám krásně. Každou neděli přidám do mozaiky další barvu, ať už je to zajímavé jídlo, nová hospůdka u řeky, a nebo obchod, kde jsem koupila nečekanou lahůdku. Dobrou chuť!
V poslední době jsem se nadchla pro domácí pesta. Množné číslo je správně, protože od původní, janovské varianty (Pesto alla Genovese), už jsme se, my kuchařští posedlíci, posunuli ke stovkám dalších variant. Ale o tom později.
Mé nadšení zažehnul Jamie Oliver. To když mi z obrazovky vysvětlil, že opravdu není nutné, abych se snažila rozdrtit v hmoždíři bazalku na jemnou kaši (asi jsem nešikovná, ale vždycky mi z toho vycházelo jen takové nevábné vláknité bláto…). Když jsem viděla Jamieho, jak bez skrupulí drtí bylinky v mixéru, došlo mi, že když může on, můžu i já, a od té doby mixuju. Jde to jak po másle. Nejsem potravinářská odbornice, jen prostá hospodyňka, ale mám pocit, že blesková příprava v mixéru má i své další plusy. V hmoždíři musíte bylinku hmoždit velmi dlouho, a ať mi nikdo neříká, že to její přirozené chuti prospívá. Nebo ať mi to někdo řekne, stejně mu nebudu věřit (zde by patřil smajlík, ale zařekla sem se, že je v blogu nebudu používat).
Klasické janovské pesto obsahuje bazalku, česnek, pinie, parmazán, pecorino a olivový olej. Je skvělé, ale to neznamená, že jeho varianty jsou méněcenné!
Možná se rozhodnete nahradit pinie, protože jinak se vám ta legrace poněkud prodraží (pokud pinie vůbec seženete, i když nedávno jsem na ně koukala i v supermarketu u nás kousek od Prahy).
Do variantních pest s radostí místo pinií používám třeba vlašské ořechy. Ty dodají pestu pikantnost, kterou já miluju, ale některé citlivky v mém okolí po něm pálí pusa, je to přece jen alergen… Pokud dáváte přednost jemnosti, použijte loupané mandle. Ty mají ještě další výhodu – snadno je koupíte i mleté, a tak nemusíte nutit svůj mixér k nadpozemským výkonům. Skvělé jsou i ořechy kešú, lískové oříšky nebo dýňová semena. A klidně zkuste i arašídy – ideálně v kombinaci s polovinou bazalky a polovinou hladkolisté petržele. A pokud chcete směřovat trochu do Asie, přidejte i čerstvý koriandr. Skvělé k rybě!
Jak vidíte, proměnlivá je i bylinka. V poslední době miluju lehce štiplavé pesto z rukoly, a nebo – světe, div se – z kopru! Na tato dvě pesta vám sem pověsím rozpis:
Pesto z rukoly
2 hrsti oprané rukoly
6 lžic olivového oleje
2 stroužky česneku
50 g mletých mandlí
podle chuti špetka soli
50 g strouhaného parmazánu (nebo nakrájeného na malé kostičky)
Pesto z kopru
2 hrsti čerstvého kopru
3 lžíce strouhaného parmazánu
50 g vyloupaných vlašských ořechů
50 g olivového oleje
1 stroužek česneku
1 lžíce citronové šťávy
špetka soli
Postup je v obou případech stejný – zkrátka všechny suroviny dáte do mixéru a několikrát rychle ‚projedete‘. Pokud máte celé mandle či celé vlašské ořechy, vyplatí se rozmixovat si je s olejem předem, protože jim to přece jen chvilku trvá a nebudete muset tak dlouho trápit bylinky… Některé běžné mixéry mívají problém i s tvrdým parmazánem nebo pecorinem – a tak tomu svému pomáhám tím, že sýr dávám do mixéru už nastrouhaný…
Jemné koprové pesto si skvěle rozumí hlavně s rybami (na obyčejného minutkového lososa na pánvi zkrátka navrstvím čepici z koprového pesta, a nic dalšího nevymýšlím, je to vynikající, i když si nejsem jistá, jestli si to z následující rozmazané mobilové fotky budete schopni představit…).
Rukolové pesto je ostřejší a má širší využití, takže ho můžete využít k těstovinám, do baget a toustů, k masu a také k rybě. Budu moc ráda, když mi napíšete své osvědčené kombinace!
