Tento švédský stometrový byt vlije odvahu do žil každému, kdo se bojí experimentovat s barvami v interiéru. Růžová, šedá, modrá a dokonce černá. Co kout, to kousek originality. Nechte se inspirovat!
Edward Bernhard byl švédský architekt, který navrhoval domy na přelomu minulého století. Jednu z jeho secesních budov dnes navštívíme, abychom zjistili, jak se interiér jednoho klasického třípokojového bytu za více jak sto let své existence proměnil. Překvapivé není ani to, co všechno změnilo, ale naopak kolik toho na svém místě zůstalo. Samozřejmě nechybí třímetrové stropy, některá okna byla opravená, podobně jako dveře. Něco bylo potřeba nechat vyrobit nové, ale dokonalé truhlářské repliky jsou od těch původních téměř k nerozeznání. Na stropech jsou znovu obnovené původní štuky, stěny zdobí typické dřevěné obklady. Co je ale překvapivé, je barevné spektrum, ve kterém se interiér nese. Každá místnost má namíchaný vlastní barevný koktejl, kterému neunikly ani jednotlivé kusy nábytku. Pojďme se na barevnou paletu pečlivěji podívat.
Čím odvážnější kombinace, tím lépe v tomto interiéru funguje. Zachovalé parkety i původní kachlová kamna si kupodivu skvěle rozumí s moderními svítidly, současným nábytkem i s obrazy dnešních umělců. Podívejme se na dispozice bytu. Kuchyň a menší ložnice mají okna orientovaná do klidného dvora, zatímco z hlavní ložnice a z obývacího pokoje na protější straně bytu můžete z výšky pátého patra pozorovat ruch ulice pod sebou. Ve středu bytu jsou technické místnosti, sociální zázemí a praktické komory. Vybavení růžové kuchyně je z velké části původní, podobně jako skříňky v hale. V roce 2020 proběhla kompletní rekonstrukce kuchyně, kdy byly nové spodní skříně navrženy jako repliky těch původních. Růžovou linku doplňují zdi v šedém nádechu, nábytek v přirozeném dřevěném dekoru a výrazné rudé zárubně dveří. Ani zbytek interiéru nezůstal ochuzený o výrazné barvy. Obývací pokoj se nese v šedomodrém tónu. Tuto barvu doplňuje dřevěný nábytek a kožená křesílka. Ložnice je naopak světlejší, tak aby se v ní dobře odpočívalo. Stěny v šedomodrém nádechu rozbíjí velké bílé plochy. Podobně světlý je i dětský pokoj na opačné straně bytu.
