Možná je máte ve sklepě, na chalupě nebo schované v kuchyňské skříňce. Staré zavařovací sklenice z dob socialismu sloužily našim babičkám na okurky, zelí i domácí kompoty. Dnes ale některé z nich zajímají také sběratele. Za obyčejné sklenice dostanete sotva pár korun, zato zachovalé kusy s původním potiskem mohou mít překvapivě vyšší cenu. Jak poznat, jestli doma nemáte malý retro poklad?
Mezi sběrateli a milovníky retro stylu mají výsadní postavení sklenice s dobovými nápisy. Pokud narazíte na kus s výrazným označením „ZELÍ“, máte v ruce mnohem větší lákadlo než v případě běžné čisté sklenice, kterých se v minulosti vyrobily miliony. Velký zájem vyvolávají také sklenice Omnia s dobovými potisky, a to i ty, které byly původně určeny na export. Sběratelé nehledají jen samotnou skleněnou nádobu, ale cení si i původních víček nebo specifických součástí uzávěrů. U starších modelů hraje klíčovou roli i jejich konstrukce. Takzvané rýhovky s profilovaným okrajem a skleněným víčkem patřily ke standardu v kuchyních ještě před nástupem masově rozšířených typů. Pokud k nim navíc máte i původní a nepoškozenou kovovou pružinu, jejich atraktivita výrazně stoupá.
Při pohledu na internetové bazary je důležité rozlišovat mezi tím, co prodejce žádá, a částkou, kterou kupující reálně zaplatí. Inzerát s cenou kolem 450 korun za kus sice může vypadat lákavě, ale neznamená to, že se sklenice okamžitě prodá. Běžné typy se stále pohybují v řádech jednotek až nižších desítek korun, a často se jich lidé zbavují jen za odvoz. Cena začíná růst u zachovalejších a dekorativnějších kousků. Za litrovou sklenici značky Inwald s původním víčkem můžete dostat kolem 200 korun. Skutečně vzácné varianty, kompletní nepoškozené sady nebo ojedinělé kusy s perfektně fungující pružinou se pak mohou prodat i za vyšší stovky korun. V extrémních případech, kdy jde o raritní kusy vyhledávané i v zahraničí, se ceny mohou vyšplhat i mnohem výše, ale to se týká především výjimečných nálezů.
Foto: Národní zemědělské muzeum
Nostalgie, která vrací věci do módy
Proč je o staré zavařovačky vlastně takový zájem? Nejde jen o praktické nádoby, ale o symbol určitého životního stylu. Připomínají dobu domácího hospodaření a sezonních sklizní, kdy byla plná spíž jistotou pro celou rodinu. Pro mnohé jsou tyto sklenice dokladem tehdejšího průmyslového designu a každodennosti, která už pomalu mizí. Silnou roli hraje také vzpomínka na dětství. Tvar sklenice nebo charakteristické víčko dokážou vyvolat vzpomínky na kuchyni babiček mnohem intenzivněji než moderní obaly ze supermarketů. Tento trend se netýká jen zavařovaček – lidé se stále častěji vracejí i k dalším věcem z tehdejších domácností, jako jsou skleněné máslenky, formy na pečení nebo smaltované nádobí.
Foto: fler.cz
Než sklenici nabídnete k prodeji
Pokud se rozhodnete provětrat zásoby v komoře, vyplatí se každý kus pečlivě prohlédnout. Hledejte praskliny, odštěpky nebo hluboké škrábance, které by hodnotu snižovaly. Velkým plusem je, pokud sklenici zůstalo původní příslušenství, tedy správné víčko nebo těsnicí pružina. Čím čitelnější je potisk nebo značka výrobce na dně, tím lépe. Před prodejem nebo focením sklenice stačí jen šetrně umýt. Příliš horlivé leštění nebo drhnutí by mohlo poškodit starou patinu nebo seškrabat potisk, což by byla škoda. Vždy je dobré se podívat na aktuální nabídky, abyste získali představu, zda se podobný typ už někde neprodává a za kolik.
Pokud uvažujete, že byste v těchto retro kouscích znovu zavařovali, buďte opatrní. Pro moderní konzervování jsou bezpečnější nové sklenice a víčka, u kterých máte jistotu, že budou stoprocentně těsnit. Staré sklo může mít mikroskopické trhlinky a unavené uzávěry by mohly způsobit, že se obsah brzy zkazí. Mnohem lépe tyto sklenice poslouží jako stylová dekorace. Skvěle vypadají jako dózy na sypké potraviny, vázy nebo stylové organizéry v dílně i pracovně. Sklenice s nápisem „ZELÍ“ nebo „KOMPOT“ dodá autentický ráz chalupě nebo kuchyni v rustikálním stylu. Využijete tak jejich jedinečný vzhled, aniž byste je museli vystavovat náročnému vaření a tlaku.
