Na poloostrově Yucatán vznikl dům, který se na první pohled výrazně liší od okolní zástavby.
Casa Gruta od architektů Salvadora Romána a Adely Mortery nevychází z běžné představy rodinného domu.
Inspirací se staly místní jeskyně, cenoty i skalní útvary, které jsou pro tuto část Mexika typické. Jejich tvary se promítají do dispozice, materiálů i způsobu, jakým do interiéru proniká denní světlo.
Casa Gruta stojí ve městě Valladolid v bývalé sisalové čtvrti. Architekti při návrhu vycházeli z přírodních útvarů, které se na Yucatánu nacházejí pod zemí.
Místní cenoty a jeskyně jsou tvořené chodbami, většími komorami i otevřenými prostory. Stejný princip se objevuje také v domě.
Celý dům stojí na jednoduché materiálové paletě. Převládá pohledový beton, který doplňují přírodní odstíny připomínající vápenec, písek a okolní skály.
Architekti se záměrně vyhnuli výrazným materiálům i barevným kontrastům. Nechtěli, aby interiér odváděl pozornost od samotného prostoru.
Stejně důležitou roli hraje světlo. Do domu nevstupuje pouze velkými okny. Část světla přichází také světlíky a menšími otvory ve stěnách. Během dne se proto interiér přirozeně proměňuje a na betonových plochách vznikají výrazné světelné kresby.
Před vstupem do domu roste strom álamo. Na Yucatánu bývá spojován s výskytem podzemních jeskyní a cenotů, proto jeho umístění není náhodné.
Architekti tím připomínají staré mayské tradice, kdy lidé před vstupem do těchto míst vykonávali očistné rituály.
Také samotný vstup do domu není přímý. Nejprve projdete otevřeným prostorem a teprve potom se dostanete do hlavní obytné části.
Salvador Román a Adela Mortera dlouhodobě prosazují přístup, kdy návrh nevychází jen z dispozice nebo velikosti pozemku, ale především z lidí, kteří budou dům obývat.
Interiér postupně mění a člověk při procházení domem vnímá každou část trochu jinak.
