Najednou nevíte, proč jste v místnosti, co jste právě řekli ani co jste dělali před deseti minutami. Přitom víte, kdo jste, poznáváte své blízké a dokážete normálně mluvit. Tak může vypadat syndrom dočasné amnézie. To je zvláštní neurologický stav, při kterém se na několik hodin téměř vypne schopnost ukládat nové vzpomínky. Co ho přesně spouští, jak často se objevuje a proč neurologové stále úplně nevědí, co se v mozku během téhle epizody děje?
Dokud nám paměť slouží, téměř si jí nevšímáme. Pak ale může přijít okamžik, kdy se několikrát za sebou zeptáme na totéž, protože odpověď se v naší hlavě neudrží. Nejde přitom nutně o zmatenost nebo ztrátu identity.
Tranzitorní globální amnézie je náhlá, dočasná porucha paměti, která typicky trvá několik hodin a nejpozději do 24 hodin odezní. Charakteristické je především to, že člověk nedokáže vytvářet nové vzpomínky – takzvanou anterográdní amnézii. Často se zároveň vymaže část vzpomínek z doby před samotnou epizodou. Typické je opakované ptaní se: „Kde to jsem?“, „Co se stalo?“ nebo „Proč jsem tady?“ Odpověď můžete dostat, ale za několik minut ji znovu nevíte. Člověk sice na pár hodin přijde o schopnost ukládat nové vzpomínky, ale jinak funguje normálně. Ví, kdo je, poznává své blízké, mluví, chodí a zvládá běžné věci. Jen jeho paměť si dala zkrátka na chvíli pauzu. Nejčastěji se tahle zvláštní epizoda objevuje u lidí mezi padesátkou a sedmdesátkou. A podle neurologů jde pořád o poměrně vzácný jev – ročně připadá jen asi na tři až osm případů na sto tisíc lidí.
Není to totéž, co demence
Pokud jste někdy něco podobného zažili, možná vás později napadlo, jestli to není začátek Alzheimerovy choroby. Ale není. Jakmile tahle zvláštní „pauza“ skončí, paměť se většinou zase normálně rozběhne. Po epizodě může zůstat jen prázdné místo v čase, kdy se všechno odehrálo. Prostě si pár hodin svého života nebudete pamatovat. Výzkumy navíc zatím neukazují, že by TGA sama o sobě dlouhodobě poškozovala paměť, zvyšovala riziko mrtvice nebo byla předzvěstí demence. Každé náhlé „co se to se mnou děje?“ ještě ale nemusí znamenat TGA. Především při první epizodě musí lékaři vyloučit i mnohem vážnější příčiny, třeba právě cévní mozkovou příhodu nebo epileptický záchvat. Proto není dobrý nápad čekat doma, jestli paměť za pár hodin sama znovu naskočí.
Co dokáže paměť vykolejit
Zajímá vás, jak k takové dočasné amnézii dojde? Co jí například předchází? Většinou je to výrazná fyzická nebo emoční zátěž. Nemusí jít ani o žádnou dramatickou životní událost. Spouštěčem může být intenzivní sport, zvedání těžkého předmětu, prudká změna teploty, koupání ve studené nebo horké vodě, silné rozrušení, hádka, bolest nebo dokonce pohlavní styk. Podle finské studie uváděli pacienti jako nejčastější „spouštěč“ fyzickou námahu – týkalo se to až poloviny. Následoval emoční stres a kontakt s vodou či změna teploty. Mozek někdy může reagovat na náhlý nápor tělesného nebo psychického stresu způsobem, který dočasně rozhodí právě systém ukládání vzpomínek.
Jedním z hlavních podezřelých, který by tohle všechno mohl mít na vině, je malá mozková struktura jménem hipokampus. Hraje zásadní roli při vytváření a organizaci nových vzpomínek. A právě v hipokampu se u části lidí po epizodě TGA našly na magnetické rezonanci drobné, tečkovité změny. Nejlépe jsou viditelné s odstupem zhruba 24 až 72 hodin od začátku příhody. To je jeden z důvodů, proč se vědci už řadu let snaží přijít na to, co přesně se v této oblasti děje. Hypotéz existuje několik – od přechodného narušení krevního zásobení přes poruchu žilního odtoku až po mechanismus podobný migréně. Zatím však žádná z nich nedokáže přesvědčivě vysvětlit všechny případy.
Může za všechno stres?
Svalovat všechno jen na stres by nebylo přesné. Výzkum spíše naznačuje, že TGA může být výsledkem několika mechanismů, které se za určitých okolností potkají. Jedna z teorií například pracuje s dočasným zvýšením tlaku v žilním systému mozku. Jako podpůrný argument se uvádějí právě situace spojené s námahou nebo takzvaným Valsalvovým manévrem – tedy například silným zatnutím břišních svalů a zadržením dechu. Jiní vědci upozorňují na podobnosti s migrénou nebo na možné metabolické přetížení citlivých neuronů v hipokampu. Stoprocentní vysvětlení ale chybí. V tom je možná TGA zajímavá. Mechanismus, který ho vytváří, je tak trochu skládačka s několika chybějícími dílky.
Doporučujeme
reklama
Jak často se může opakovat
Ve většině případů jde o jednorázovou událost. Návrat potíží ale není vyloučen.Vědci přitom narazili na několik zajímavých souvislostí. Vyšší šanci na další epizodu měli lidé s migrénou nebo depresí a roli mohl hrát také sexuální styk krátce před příhodou. Neznamená to samozřejmě, že by migréna nebo špatná nálada automaticky posílaly paměť na dovolenou. Spíš to naznačuje, že za opakováním TGA může být společný mechanismus. A pak je tu ještě jedna trochu kuriózní otázka: může sehrát svou roli i roční období? Polští neurologové z Vratislavi se na to podívali a zjistili, že nejvíc případů připadalo na jaro a léto, přičemž březen byl vůbec nejsilnějším měsícem. Jiný výzkum našel naopak vrcholy výskytu v zimě. Spoléhat tedy na roční období v žádném případě nejde.
