Zahrada, která roste podle vlastních pravidel: Jak vypadá divoký ráj, který nepotřebuje zásahy člověka?

Během slunečného poledne nespatříte nic, co by svědčilo o drsném životě na České Sibiři, jak se říká oblasti, kde si podávají ruce střední Čechy s Jihočeským krajem. Na farmě v údolí s lesem po boku i za zády tu žijí manželé Kopkovi se svými dvěma potomky. K jejich domku s tradiční vápennou omítkou a zděnými chlívky, odkud se rozléhá chrochtání vepříků a kvokání slepic, nevede asfaltová silnice, ale romantická cesta vroubená břízami a olšemi, provázená potokem vyzlaceným z obou stran květy blatouchů. Celé údolí je divukrásnou zahradou, kde se o pohled hlásí divoké kytky, ještěrky skotačící v tarasu z balvanů porostlých mechem a taky spousta včel samotářek, které vylétají z hromádek klestí na okraji remízku. „Je to naše plně funkční variace na hmyzí hotýlek,“ směje se Jindřiška, když v tom to zaduní pod nohama a ze zatáčky se vynoří traktor, za jehož volant usedá její muž častěji než do auta, jak se na farmáře sluší a patří. „Jedu zasít mrkev!“ zvolá z otevřeného okénka, kudy dovnitř proniká vůně rozkvetlých špendlíků. Kvést se chystají i domácí švestky. „V poli při hranici farmy jsme jich vysázeli padesát a letos to konečně vypadá na štědrou úrodu,“ těší se vyznavačka šetrného hospodaření, která se kromě chodu domácnosti stará o vlastní zahradnictví s produkcí čerstvých květin k řezu, kulinářských bylinek i zeleniny v biokvalitě pro trhy a restaurace v nedaleko položeném historickém městě Táboře.

Všudypřítomný pocit bezpečí

Stráně poseté ovocnými stromy stékají k obydlí jako zelené vodopády. Jen tu a tam zkříží cestu remízek či hustý les. Jakmile sem vstoupíte, obklíčí vás pocit bezpečí a vroucího sepětí s okolní přírodou. V hlubokém tichu na dně údolí si každý zvuk vynutí vaši pozornost. Ať už je to bučení stračen na pastvině, vrzání vrátek, nebo šum ve větvích zlatice. To uličnický vítr načechrává zářivé vrtulky květů. Také je pro vás louka symbolem svobody a nejraději byste se po ní rozeběhli a udělali hvězdu nebo salto, jako když jste byli děti? Zelená pláň nad domem Kopkových dává obživu hospodářským zvířatům a přímo magnetickou silou láká k loudavé procházce za voňavými květy trnek a ptačích třešní nebo k lesíku plném fialek. Sestřih na ježka jí sluší stejně jako dlouhé rozevláté vlasy melírované kopretinami.

TEXT A FOTO: ADÉLA MCLINTOCK

Článek vyšel v časopise Marianne Bydlení, redakčně upraveno.

Mohlo by se vám líbit

Dvorek venkovského statku se proměnil k nepoznání: Trávník kompletně nahradily plochy divoce rostoucích trvalek a suchomilných bylinek

Galerie: Galerie: Tiché údolí

8 fotek 9 fotek