Slovenština většina Čechů nepovažuje za cizí jazyk a při běžném rozhovoru zpravidla dobře rozumíme. Stačí ale narazit na pár výrazů, které nemají s českým protějškem téměř nic společného, a sebejistota je rázem pryč. Víte, kdo je „rušňovodič“, co vám hrozí, když venku visí „cencúle“, nebo koho Slovák označí slovem „svokra“? Vyzkoušejte si náš kvíz.
Češi a Slováci mají společnou historii, sdílené kulturní kořeny a dříve i stát . Slovensko je nádherná země s bohatou historií, kulturou a přírodními krásami. Velkou zajímavostí je například Spišský hrad , tedy největší hradní komplex ve střední Evropě, Vlkolínec zapsaný v seznamu UNESCO či Slovenský ráj s kaňony a vodopády. Známé je i pro své lázně, termální prameny a vinařské oblasti. To ale není všechno, proč máme sousední stát tak rádi. Je blízko, má spoustu různých krás, a navíc tamním lidem docela dobře rozumíme i bez znalosti jazyka.
Slovensky umíme všichni. Tedy alespoň do prvního chytáku
Čeština a slovenština se tak mnoho let vyvíjely bok po boku , a proto se nám může zdát, že si se Slováky rozumíme i bez překladu. Ale jakmile přijde na některé výrazy, dost možná narazíme. Zejména mladší ročníky mají s překladem čím dál větší problém. A není se čemu divit. Slovenština totiž oplývá řadu slov, která v češtině znamenají něco úplně jiného , nebo jsou nám zcela neznámá. Zatímco „šľahačka“ je šlehačka a „špajza“ spíš, „svokra“ už se překládá hůř. A je to tchyně. Zajímavé je, že i když dnes mladší generace v Česku a na Slovensku nejsou zažité jazyky toho druhého běžně slýchat, většina starších lidí si ještě pamatuje časy společné republiky, kdy nebyl problém sledovat slovenské filmy bez titulků. A teď už hurá do kvízu! Uhodnete všechna slova správně?
